Sacha Vierny: Nejlepší filmy
a seriály

?

Pro výpočet aktuálního kariérního skóre využíváme uživatelské hodnocení u filmů a seriálů skrz celou kariéru tvůrce. Největší váhu pro výpočet mají poslední díla kariéry. Výsledné číslo ovlivňuje také popularita, oblíbenost a získání filmového ocenění.

Pro výpočet kariérního skóre nebyly splněny podmínky.

Sacha Vierny: Filmy a seriály

  • Kuchař, zloděj, jeho žena a její milenec
    Kuchař, zloděj, jeho žena a její milenec (1989)
    Film
    Film Kuchař, zloděj, jeho žena a její milenec je provokativní a vizuálně podmanivé drama režiséra Petera Greenawaye. Příběh se odehrává v luxusní restauraci, kterou vlastní brutální a vulgární gangster Albert Spica (Michael Gambon). Jeho manželka Georgina (Helen Mirren) je krásná, ale nešťastná žena, která trpí pod jeho tyranií. V této dekadentní atmosféře se Georgina zamiluje do jemného a intelektuálního zákazníka restaurace, Michaela (Alan Howard). Začnou tajný milostný poměr, který se odehrává přímo pod nosem jejího násilnického manžela.
    75%
    Film Kuchař, zloděj, jeho žena a její milenec je provokativní a vizuálně podmanivé drama režiséra Petera Greenawaye. Příběh se odehrává v luxusní restauraci, kterou vlastní brutální a vulgární gangster Albert Spica (Michael Gambon). Jeho manželka Georgina (Helen Mirren) je krásná, ale nešťastná žena, která trpí pod jeho tyranií. V této dekadentní atmosféře se Georgina zamiluje do jemného a intelektuálního zákazníka restaurace, Michaela (Alan Howard). Začnou tajný milostný poměr, který se odehrává přímo pod nosem jejího násilnického manžela.
    1
  • Loni v Marienbadu
    Loni v Marienbadu (1961)
    Film
    75%
    2
  • Hirošima, má láska
    Hirošima, má láska (1959)
    Film
    Francouzsko - japonský film Hirošima má lásko, natočený roku 1959 francouzským režisérem Alainem Resnaisem podle scénáře spisovatelky Marguerite Durasové, patří k mezníkům moderní světové kinematografie. Je to filmová báseň (někdy se o ní píše jako o kantátě ) na téma lásky a zmaru, na téma věčné síly citu a neodvratného zapomenutí. Příběh francouzské herečky, která přijela do Hirošimy natočit některé scény mírového filmu a svou předposlední noc zde strávila s Japoncem, jenž v ní evokoval čtrnáct let starou vzpomínku na tragédii její první lásky v Němci okupované Francii, je vyprávěn zcela zvláštním způsobem. Pronikavě se liší od tradičního pojetí filmové epiky a vytváří nový kanón filmově estetických norem, uplatňovaný v šedesátých letech v pracích mnoha příslušníků nových vln od francouzské až po československou. Film byl uveden mimo soutěž na MFF v Cannes 1959, kde získal Cenu FIPRESCI a Cenu Společnosti filmových a televizních spisovatelů.
    75%
    Francouzsko - japonský film Hirošima má lásko, natočený roku 1959 francouzským režisérem Alainem Resnaisem podle scénáře spisovatelky Marguerite Durasové, patří k mezníkům moderní světové kinematografie. Je to filmová báseň (někdy se o ní píše jako o kantátě ) na téma lásky a zmaru, na téma věčné síly citu a neodvratného zapomenutí. Příběh francouzské herečky, která přijela do Hirošimy natočit některé scény mírového filmu a svou předposlední noc zde strávila s Japoncem, jenž v ní evokoval čtrnáct let starou vzpomínku na tragédii její první lásky v Němci okupované Francii, je vyprávěn zcela zvláštním způsobem. Pronikavě se liší od tradičního pojetí filmové epiky a vytváří nový kanón filmově estetických norem, uplatňovaný v šedesátých letech v pracích mnoha příslušníků nových vln od francouzské až po československou. Film byl uveden mimo soutěž na MFF v Cannes 1959, kde získal Cenu FIPRESCI a Cenu Společnosti filmových a televizních spisovatelů.
    3
  • Kráska dne
    Kráska dne (1967)
    Film

    Jiskřivé dílo, oscilující na rozhraní pikantní reality a surrealistické vize a řadící se k nejdůmyslnějším průhledům do podvědomí moderních žen. Na příběhu mladé mondénní dámy - oddané manželky i rafinovanou děvky - se Bunuel opět zabývá dvojí morálkou měšťácké společnosti. Séverine žije v ohleduplném, zjevně však neuspokojivém manželském vztahu s bohatým chirurgem Pierrem. Od rodinného přítele se dozví o existenci luxusního nevěstince, do něhož začne každý den odpoledne potají docházet, aby zde bez nároku na honorář poskytovala pod pseudonymem Belladonna sexuální služby. Bunuel vedle sebe bez přechodu klade útržky snů, představ a reality a tak bez velkých technických prostředků dosahuje surrealistického účinku svého filmu.

    Žánry:DramaSatira
    74%

    Jiskřivé dílo, oscilující na rozhraní pikantní reality a surrealistické vize a řadící se k nejdůmyslnějším průhledům do podvědomí moderních žen. Na příběhu mladé mondénní dámy - oddané manželky i rafinovanou děvky - se Bunuel opět zabývá dvojí morálkou měšťácké společnosti. Séverine žije v ohleduplném, zjevně však neuspokojivém manželském vztahu s bohatým chirurgem Pierrem. Od rodinného přítele se dozví o existenci luxusního nevěstince, do něhož začne každý den odpoledne potají docházet, aby zde bez nároku na honorář poskytovala pod pseudonymem Belladonna sexuální služby. Bunuel vedle sebe bez přechodu klade útržky snů, představ a reality a tak bez velkých technických prostředků dosahuje surrealistického účinku svého filmu.

    Žánry:DramaSatira
    4
  • 5
  • Tetovaný
    Tetovaný (1968)
    Film
    • iVysílání
    Jediný film, kde se bok po boku objevují legendy francouzského filmu Jean Gabin a Louis De Funes. Louis zde hraje obchodníka s uměním Féliciena Mézeraye, který se u jednoho malíře setká s vysloužilým legionářem Lergainem (Gabin). Lergain má na zádech tetování od slavného Modigilianiho. Mézeray je rozhodnut neobvyklý obraz získat a nabídne ho Američanům. Lergain je ochoten podstoupit operaci jen v tom případě, že mu Mézeray opraví dům na venkově. Zjišťuje však, že se jedná o polorozpadlý zámek. Navíc lékař doporučí aby starý legionář cvičil, jinak se tetování zdeformuje. Ten to však trvodošíjně odmítá! (woody)
    Žánry:KomedieSatira
    72%
    Jediný film, kde se bok po boku objevují legendy francouzského filmu Jean Gabin a Louis De Funes. Louis zde hraje obchodníka s uměním Féliciena Mézeraye, který se u jednoho malíře setká s vysloužilým legionářem Lergainem (Gabin). Lergain má na zádech tetování od slavného Modigilianiho. Mézeray je rozhodnut neobvyklý obraz získat a nabídne ho Američanům. Lergain je ochoten podstoupit operaci jen v tom případě, že mu Mézeray opraví dům na venkově. Zjišťuje však, že se jedná o polorozpadlý zámek. Navíc lékař doporučí aby starý legionář cvičil, jinak se tetování zdeformuje. Ten to však trvodošíjně odmítá! (woody)
    Žánry:KomedieSatira
    6
  • Zet a dvě nuly
    Zet a dvě nuly (1985)
    Film

    Na počátku Greenawayova dalšího cizelérského díla stojí tragická nehoda labuti a automobilu: „Labuť? Jaký druh labuti? Léda? Kdo je Léda? To je ta zraněná žena? Kdo že to s ní dělal? Jupiter?" Monolog pracovnice ambulance reagující na telefonát o nehodě umně ilustruje svět tohoto filmu, který je (jak je režisérovým dobrým zvykem) doslova přeplněný odkazy na výtvarné umění a další umělecké druhy. Autonehoda vytváří zápletku celého díla - bývalá siamská dvojčata Oliver a Oswald během ní přijdou o manželky a začínají se postupně osudově sbližovat s démonickou femme fatale Albou (která shodou okolnosti řídila osudové auto a při nehodě přišla o nohu).
    Letmá skica děje tohoto snímku může působit poněkud absurdně - Zet a dvě nuly ovšem zdaleka není film s jasně strukturovaným a přehledným dějem, daleko spíš se jedná o sled jednotlivých obrazů, hovořící svojí výjimečnou vizualitou, kontrolovanou bizarností a specifickým humorem. Smrtelná autonehoda je základní zápletkou filmu, ve kterém je právě smrt ústředním tématem - oba hrdinové jsou od okamžiku nehody nekontrolovatelně přitahování mysteriem smrti a rozkladu a svoji touhu po pochopení těchto odvěkých principů vtělují do různorodých experimentů (za jak dlouho se rozloží aligátor?). Greenaway oběma hrdinům asistuje v pozici režiséra-demiurga, který díky filmovým prostředkům (zrychlené záběry) pracuje rychleji než všichni červi a bakterie světa…
    Se smrtí a experimenty s rozkladem se pojí četné zvířecí motivy - zvířata se ve filmu objevují v různých souvislostech a velikostech (od bakterie po slona), Greenaway často využívá záběry ze zoologických dokumentů a celé jeho dílo pak působí jako vrcholně stylizovaný National Geographic, ve kterém se lidé chovají (například sexuálně) jako zvířata. To vše se odehrává ve specifickém prostoru zoo, která synekdochicky představuje celý svět. Na zoo vtipně odkazuje i název filmu, femme fatale Alba je Z a Oliver s Owaldem jsou dvě nuly (nebo dvě „O") propojující se s Albou do názvu filmu (nebo do zkratky zoologické zahrady).
    Z výtvarných odkazů je nejzřetelnější inspirace Vermeerem, jehož díla jsou citována nejen explicitně ve formě tableaux vivants, ale také jako předobrazy precizní obrazové kompozice celého filmu.

    Jan Jílek (LFŠ Uherské Hradiště 2014)

    Žánry:DramaKomedie
    72%

    Na počátku Greenawayova dalšího cizelérského díla stojí tragická nehoda labuti a automobilu: „Labuť? Jaký druh labuti? Léda? Kdo je Léda? To je ta zraněná žena? Kdo že to s ní dělal? Jupiter?" Monolog pracovnice ambulance reagující na telefonát o nehodě umně ilustruje svět tohoto filmu, který je (jak je režisérovým dobrým zvykem) doslova přeplněný odkazy na výtvarné umění a další umělecké druhy. Autonehoda vytváří zápletku celého díla - bývalá siamská dvojčata Oliver a Oswald během ní přijdou o manželky a začínají se postupně osudově sbližovat s démonickou femme fatale Albou (která shodou okolnosti řídila osudové auto a při nehodě přišla o nohu).
    Letmá skica děje tohoto snímku může působit poněkud absurdně - Zet a dvě nuly ovšem zdaleka není film s jasně strukturovaným a přehledným dějem, daleko spíš se jedná o sled jednotlivých obrazů, hovořící svojí výjimečnou vizualitou, kontrolovanou bizarností a specifickým humorem. Smrtelná autonehoda je základní zápletkou filmu, ve kterém je právě smrt ústředním tématem - oba hrdinové jsou od okamžiku nehody nekontrolovatelně přitahování mysteriem smrti a rozkladu a svoji touhu po pochopení těchto odvěkých principů vtělují do různorodých experimentů (za jak dlouho se rozloží aligátor?). Greenaway oběma hrdinům asistuje v pozici režiséra-demiurga, který díky filmovým prostředkům (zrychlené záběry) pracuje rychleji než všichni červi a bakterie světa…
    Se smrtí a experimenty s rozkladem se pojí četné zvířecí motivy - zvířata se ve filmu objevují v různých souvislostech a velikostech (od bakterie po slona), Greenaway často využívá záběry ze zoologických dokumentů a celé jeho dílo pak působí jako vrcholně stylizovaný National Geographic, ve kterém se lidé chovají (například sexuálně) jako zvířata. To vše se odehrává ve specifickém prostoru zoo, která synekdochicky představuje celý svět. Na zoo vtipně odkazuje i název filmu, femme fatale Alba je Z a Oliver s Owaldem jsou dvě nuly (nebo dvě „O") propojující se s Albou do názvu filmu (nebo do zkratky zoologické zahrady).
    Z výtvarných odkazů je nejzřetelnější inspirace Vermeerem, jehož díla jsou citována nejen explicitně ve formě tableaux vivants, ale také jako předobrazy precizní obrazové kompozice celého filmu.

    Jan Jílek (LFŠ Uherské Hradiště 2014)

    Žánry:DramaKomedie
    7
  • 8
  • 9
  • Můj strýček z Ameriky
    Můj strýček z Ameriky (1980)
    Film

    Renaisův film Můj strýček z Ameriky je věnován Henrimu Laboritovi, vědci, zabývajícímu se behaviorismem, který vychází z těchto tezí: "Pro bytost je jediným důvodem bytí být, to znamená udržet si svou strukturu, udržet se při životě, bez toho není bytí." Do tohoto dokumentárního rámce, v němž Laborit prezentuje a laboratorně dokládá své ideje, Resnais začleňuje osudy tří fiktivních postav, přičemž každá z nich reprezentuje jiný společenský kontext. Vzniká tak dialog různých "textů", který rozšiřuje možné pohledy na skutečnost.
    Osudová setkání. Ctižádostivý Jean, původem z měšťanské rodiny, pracuje jako ředitel zpravodajství velkého rádia. Opustí svou ženu a děti kvůli Janine, mladé herečce, jejíž rodiče jsou přesvědčení komunisté. Jejich vztah ale skončí dva roky poté a Janine odchází na venkov, kde pracuje jako návrhářka... Tam se setká s ředitelem textilky Reném, který pochází z venkovské katolické rodiny. Do příběhů vstupuje ve své vlastní roli biolog Henri Laborit, který na základě pokusů na krysách vysvětluje určité zákonitosti lidského chování. Boj, útěk nebo zábrany, každý reaguje podle primárních podnětů.
    Film je ověnčen mnoha mezinárodními cenami, na MFF v Cannes 1980 získal snímek Velkou cenu poroty a cenu FIPRESCI.

    Žánry:DramaKomedieSatira
    71%

    Renaisův film Můj strýček z Ameriky je věnován Henrimu Laboritovi, vědci, zabývajícímu se behaviorismem, který vychází z těchto tezí: "Pro bytost je jediným důvodem bytí být, to znamená udržet si svou strukturu, udržet se při životě, bez toho není bytí." Do tohoto dokumentárního rámce, v němž Laborit prezentuje a laboratorně dokládá své ideje, Resnais začleňuje osudy tří fiktivních postav, přičemž každá z nich reprezentuje jiný společenský kontext. Vzniká tak dialog různých "textů", který rozšiřuje možné pohledy na skutečnost.
    Osudová setkání. Ctižádostivý Jean, původem z měšťanské rodiny, pracuje jako ředitel zpravodajství velkého rádia. Opustí svou ženu a děti kvůli Janine, mladé herečce, jejíž rodiče jsou přesvědčení komunisté. Jejich vztah ale skončí dva roky poté a Janine odchází na venkov, kde pracuje jako návrhářka... Tam se setká s ředitelem textilky Reném, který pochází z venkovské katolické rodiny. Do příběhů vstupuje ve své vlastní roli biolog Henri Laborit, který na základě pokusů na krysách vysvětluje určité zákonitosti lidského chování. Boj, útěk nebo zábrany, každý reaguje podle primárních podnětů.
    Film je ověnčen mnoha mezinárodními cenami, na MFF v Cannes 1980 získal snímek Velkou cenu poroty a cenu FIPRESCI.

    Žánry:DramaKomedieSatira
    10
  • 11
  • Prosperovy knihy
    Prosperovy knihy (1991)
    Film
    Děj je sledován přímo z postavy Prospera, který přežívá se svou dcerou na pustém ostrově. S sebou má dohromady čtyřiadvacet knih od svého dvořana Gonzala. Zde Prospero vystupuje jako bůh a díky těmto kouzelným knihám ve kterých se nacházejí odhalení potřeb a života člověka dokáže vytvořit kouzelnou říši a ovládnout všechny nadpřirozené bytosti.
    Žánry:DramaFantasy
    70%
    Děj je sledován přímo z postavy Prospera, který přežívá se svou dcerou na pustém ostrově. S sebou má dohromady čtyřiadvacet knih od svého dvořana Gonzala. Zde Prospero vystupuje jako bůh a díky těmto kouzelným knihám ve kterých se nacházejí odhalení potřeb a života člověka dokáže vytvořit kouzelnou říši a ovládnout všechny nadpřirozené bytosti.
    Žánry:DramaFantasy
    12
  • Belly of an Architect, The
    Belly of an Architect, The (1987)
    Film

    Rafinované dielo britského výtvarníka a filmového režiséra Petera Greenawaya, plné vizuálnych symbolov a vtipných postrehov o povahe umenia a medziľudských vzťahov.
    Svetovo uznávaný americký architekt Stourley Kracklite prichádza so svojou manželkou do Talianska, aby v Ríme pripravil veľkú výstavu venovanú francúzkemu neoklasicistickému architektovi Etiennovi-Louis Bouléemu. Boulée sa preslávil veľkolepými projektmi, využívajúcimi majestátne geometrické tvary a hru svetla. Získal však aj povesť architekta, ktorý väčšinu svojich plánov nebol schopný nikdy realizovať, a preto upadol na takmer dve storočia do zabudnutia. V 20. storočí opäť inšpiroval modernú architektúru, ale aj projekty Benita Mussolliniho a Hitlerovho dvorného architekta Alberta Speera. Kracklite má ambíciu vrátiť Bouléeho dielo do panteónu dejín architektúry. Počas deviatich mesiacov príprav veľkolepej výstavy však musí čeliť nielen tvorivým problémom a intrigám talianskych kolegov, ale aj manželskej kríze a stupňujúcim sa bolestiam brucha. Zatiaľ čo jeho tehotná manželka nadviaže milenecký vzťah s Krackliteovým najväčším rivalom, americký architekt sa stáva posadnutný Bouléeho oblými tvarmi, pripomínajúcimi jeho vlastné rastúce brucho. Upodozrieva manželku, že ho pomaly zabíja malými dávkami jedu podobne ako to robila cisárovi Augustovi jeho žena Lívia.
    Film britského výtvarníka a filmového režiséra Petera Greenewaya je rafinovaným dielom, plným vizuálnych symbolov, ale aj vtipných postrehov o povahe umenia a medziľudských vzťahov.

    Žánry:Drama
    70%

    Rafinované dielo britského výtvarníka a filmového režiséra Petera Greenawaya, plné vizuálnych symbolov a vtipných postrehov o povahe umenia a medziľudských vzťahov.
    Svetovo uznávaný americký architekt Stourley Kracklite prichádza so svojou manželkou do Talianska, aby v Ríme pripravil veľkú výstavu venovanú francúzkemu neoklasicistickému architektovi Etiennovi-Louis Bouléemu. Boulée sa preslávil veľkolepými projektmi, využívajúcimi majestátne geometrické tvary a hru svetla. Získal však aj povesť architekta, ktorý väčšinu svojich plánov nebol schopný nikdy realizovať, a preto upadol na takmer dve storočia do zabudnutia. V 20. storočí opäť inšpiroval modernú architektúru, ale aj projekty Benita Mussolliniho a Hitlerovho dvorného architekta Alberta Speera. Kracklite má ambíciu vrátiť Bouléeho dielo do panteónu dejín architektúry. Počas deviatich mesiacov príprav veľkolepej výstavy však musí čeliť nielen tvorivým problémom a intrigám talianskych kolegov, ale aj manželskej kríze a stupňujúcim sa bolestiam brucha. Zatiaľ čo jeho tehotná manželka nadviaže milenecký vzťah s Krackliteovým najväčším rivalom, americký architekt sa stáva posadnutný Bouléeho oblými tvarmi, pripomínajúcimi jeho vlastné rastúce brucho. Upodozrieva manželku, že ho pomaly zabíja malými dávkami jedu podobne ako to robila cisárovi Augustovi jeho žena Lívia.
    Film britského výtvarníka a filmového režiséra Petera Greenewaya je rafinovaným dielom, plným vizuálnych symbolov, ale aj vtipných postrehov o povahe umenia a medziľudských vzťahov.

    Žánry:Drama
    13
  • Spálené stodoly
    Spálené stodoly (1973)
    Film
    69%
    14
  • Muriel aneb V čase návratu
    Muriel aneb V čase návratu (1963)
    Film
    Obchodnice se starožitnostmi Hélène Aughain (Delphine Seyrig) žije ve francouzské vesnici Boulogne se svým nevlastním synem Bernardem (Jean-Baptiste Thierrée), veteránem z alžírské války. Jednoho dne přijíždí na návštěvu Hélénin bývalý přítel Alfons (Jean-Pierre Kérien). Přiváží s sebou novou milenku Francoise (Nita Kleinová) a také vzpomínky na válku a lásku. Napětí v domě však brzy překročí únosnou mez a žárlivost, chtíč i temná tajemství brzy vyústí v tragédii.
    Žánry:Drama
    69%
    Obchodnice se starožitnostmi Hélène Aughain (Delphine Seyrig) žije ve francouzské vesnici Boulogne se svým nevlastním synem Bernardem (Jean-Baptiste Thierrée), veteránem z alžírské války. Jednoho dne přijíždí na návštěvu Hélénin bývalý přítel Alfons (Jean-Pierre Kérien). Přiváží s sebou novou milenku Francoise (Nita Kleinová) a také vzpomínky na válku a lásku. Napětí v domě však brzy překročí únosnou mez a žárlivost, chtíč i temná tajemství brzy vyústí v tragédii.
    Žánry:Drama
    15
  • Dítě z Maconu
    Dítě z Maconu (1993)
    Film

    V roce 1659, v zemi spravované prostomyslným a sadistickým vladařem, se odehrává příběh zázračného dítěte, které je zcela ovládáno jeho sestrou a mocnou církví. Podle původního záměru z roku 1986 chtěl Peter Greenaway pojednat DÍTĚ Z MACONU jako operu. I když se později rozhodl pro filmovou verzi, v konečném výsledku se výrazně uplatňují také operní prvky. Dílo je předvedeno jako velkolepé barvité divadlo s prologem, třemi dějstvími a s velkým finále. Děj se odehrává na jevišti barokního divadla a místy se přenáší do ulic města či do nedostavěné gotické katedrály. Základem je schéma "her o zázraku", jež byly v barokní době často uváděny katolickou církví s cílem oslabit reformační proudy. Ve zbídačelém městě se odporné stařeně narodí krásný chlapec. Její dcera dosáhne toho, že lidé uvěří na zázrak neposkvrněného početí, a vydává se za matku dítěte. Do města se načas vrací blahobyt. Dceřino rouhání a zpupnost však jsou brzy potrestány a po několikanásobné tragédii se opět vrací bída a neplodnost. Greenaway natočil působivé podobenství o zneužívání dětí, o moci církve, která ma "patent na zázraky", i o snadném ovládání zfanatizovaného davu. Ve formě výpravných obrazů, v nichž dominují statická seskupení četných postav, s bohatým hudebním doprovodem, s liturgickými a rituálními (někdy velmi krutými) obřady, s obratným využíváním iluzionismu a archetypálních kulturních prvků vznikla sugestivní podívaná s myšlenkovým nábojem. Zdá se že k dokonalosti dovdedený Greenawayův manýrismus zde má i jiný účel než pouze provokovat a šokovat. O tom ostatně vypovídá závěr filmu, naznačující ve zmnoženém efektu otázku, zda i my nejsme jen diváci a zároveň herci nějakého divadelního kusu.

    68%

    V roce 1659, v zemi spravované prostomyslným a sadistickým vladařem, se odehrává příběh zázračného dítěte, které je zcela ovládáno jeho sestrou a mocnou církví. Podle původního záměru z roku 1986 chtěl Peter Greenaway pojednat DÍTĚ Z MACONU jako operu. I když se později rozhodl pro filmovou verzi, v konečném výsledku se výrazně uplatňují také operní prvky. Dílo je předvedeno jako velkolepé barvité divadlo s prologem, třemi dějstvími a s velkým finále. Děj se odehrává na jevišti barokního divadla a místy se přenáší do ulic města či do nedostavěné gotické katedrály. Základem je schéma "her o zázraku", jež byly v barokní době často uváděny katolickou církví s cílem oslabit reformační proudy. Ve zbídačelém městě se odporné stařeně narodí krásný chlapec. Její dcera dosáhne toho, že lidé uvěří na zázrak neposkvrněného početí, a vydává se za matku dítěte. Do města se načas vrací blahobyt. Dceřino rouhání a zpupnost však jsou brzy potrestány a po několikanásobné tragédii se opět vrací bída a neplodnost. Greenaway natočil působivé podobenství o zneužívání dětí, o moci církve, která ma "patent na zázraky", i o snadném ovládání zfanatizovaného davu. Ve formě výpravných obrazů, v nichž dominují statická seskupení četných postav, s bohatým hudebním doprovodem, s liturgickými a rituálními (někdy velmi krutými) obřady, s obratným využíváním iluzionismu a archetypálních kulturních prvků vznikla sugestivní podívaná s myšlenkovým nábojem. Zdá se že k dokonalosti dovdedený Greenawayův manýrismus zde má i jiný účel než pouze provokovat a šokovat. O tom ostatně vypovídá závěr filmu, naznačující ve zmnoženém efektu otázku, zda i my nejsme jen diváci a zároveň herci nějakého divadelního kusu.

    16
  • 17
  • 18
  • Pillow Book, The
    Pillow Book, The (1996)
    Film

    Úspěšná japonská modelka oživuje vzpomínky na svého otce - proslulého kaligrafa - tím, že si nechává od milenců psát na kůži. Díky aférce s Angličanem se rozhodne pustit do psaní sama a těla ostatních používá jako roli papíru.
    Vizuálně podmanivý příběh o japonské modelce, která hledá potěchu i nové kulturní zážitky v náručí nejrůznějších milenců. Když byla Nagiko ještě malá, dostávala od otce každý rok k narozeninám zvláštní dar. Proslulý kaligraf jí na obličej maloval klasické japonské básně o umění milovat, které Nagičina teta hlasitě předčítala z Knihy snů. Když Nagiko dosáhla plnoletosti, otec se rozhodl s touto tradicí skoncovat a přesvědčil ji, aby se provdala za synovce jeho vydavatele. Jenže Nagiko není se svým manželem spokojená a poté, co uspěje jako modelka, hledá milence, který by byl schopen naplnit její lásku k literatuře psaním veršů na nahé tělo. Dívka po čase najde štěstí u britského imigranta Jeroma, který ji přesvědčí, aby svou poezii psala na něj.(Cinemax)

    67%

    Úspěšná japonská modelka oživuje vzpomínky na svého otce - proslulého kaligrafa - tím, že si nechává od milenců psát na kůži. Díky aférce s Angličanem se rozhodne pustit do psaní sama a těla ostatních používá jako roli papíru.
    Vizuálně podmanivý příběh o japonské modelce, která hledá potěchu i nové kulturní zážitky v náručí nejrůznějších milenců. Když byla Nagiko ještě malá, dostávala od otce každý rok k narozeninám zvláštní dar. Proslulý kaligraf jí na obličej maloval klasické japonské básně o umění milovat, které Nagičina teta hlasitě předčítala z Knihy snů. Když Nagiko dosáhla plnoletosti, otec se rozhodl s touto tradicí skoncovat a přesvědčil ji, aby se provdala za synovce jeho vydavatele. Jenže Nagiko není se svým manželem spokojená a poté, co uspěje jako modelka, hledá milence, který by byl schopen naplnit její lásku k literatuře psaním veršů na nahé tělo. Dívka po čase najde štěstí u britského imigranta Jeroma, který ji přesvědčí, aby svou poezii psala na něj.(Cinemax)

    19
  • 20
  • 21
  • 22
  • Femme publique, La
    Femme publique, La (1984)
    Film

    V tomto svém ryze francouzském snímku se tvůrce obrací ke svému celoživotnímu tématu: manipulace s lidskými city a myšlenkami, a to až do posedlosti. Předlohu francouzské spisovatelky Zulawski rozšířil o politický aspekt - nebezpečí terorismu. Svůj oblíbený motiv dvojnictví a rozdvojení se tak rozvedl do politické roviny, která ve Veřejné ženě existuje rovnoběžně vedle roviny démonické. Film ve své době proslul skandálem, který byl vyvolán přílišným zdůrazněním nahoty herečky Valérie Kaprisky. "Myslel jsem, že úspěch bude větší, protože Kaprisky je velký fenomén, který by měl přitáhnout více lidí. Nebyli jsme puštěni do soutěže v Cannes, ale na jedinou půlnoční projekci v historii festivalu přišlo deset tisíc diváků, vstupní dveře do sálu praskaly ve švech." (mj)

    64%

    V tomto svém ryze francouzském snímku se tvůrce obrací ke svému celoživotnímu tématu: manipulace s lidskými city a myšlenkami, a to až do posedlosti. Předlohu francouzské spisovatelky Zulawski rozšířil o politický aspekt - nebezpečí terorismu. Svůj oblíbený motiv dvojnictví a rozdvojení se tak rozvedl do politické roviny, která ve Veřejné ženě existuje rovnoběžně vedle roviny démonické. Film ve své době proslul skandálem, který byl vyvolán přílišným zdůrazněním nahoty herečky Valérie Kaprisky. "Myslel jsem, že úspěch bude větší, protože Kaprisky je velký fenomén, který by měl přitáhnout více lidí. Nebyli jsme puštěni do soutěže v Cannes, ale na jedinou půlnoční projekci v historii festivalu přišlo deset tisíc diváků, vstupní dveře do sálu praskaly ve švech." (mj)

    23
  • Stavisky...
    Stavisky... (1974)
    Film
    Serge Alexandre Stavisky ukrajinský emigrant začínal ve Francii jako malý podvodníček a postupně se vypracoval na muže, jenž významně ovlivňoval francouzské hospodářství i politiku. Jeho finanční machinace, do kterých byli zapleteni nevýznamnější průmyslníci, stejně jako vysocí politikové vyvrcholila tzv. „Aférou Staviského“, která ve třicátých letech minulého století otřásla celou Francií a v roce 1934 vyvrcholila pádem vlády. Stavisky, muž mnoha tváří, elegán s vytříbeným vkusem, se obklopoval krásnými věcmi i ženami, měl pár přátel a mnoho nepřátel. Alain Resnais ve svém filmu Stavisky zachytil domnělý průběh této aféry, strmý vzestup jejího aktéra, který končil nejhlubším pádem. Stavisky spáchal sebevraždu. Do hlavní role obsadil režisér Jeana-Paula Belmonda, který se podílel zároveň na financování filmu.
    63%
    Serge Alexandre Stavisky ukrajinský emigrant začínal ve Francii jako malý podvodníček a postupně se vypracoval na muže, jenž významně ovlivňoval francouzské hospodářství i politiku. Jeho finanční machinace, do kterých byli zapleteni nevýznamnější průmyslníci, stejně jako vysocí politikové vyvrcholila tzv. „Aférou Staviského“, která ve třicátých letech minulého století otřásla celou Francií a v roce 1934 vyvrcholila pádem vlády. Stavisky, muž mnoha tváří, elegán s vytříbeným vkusem, se obklopoval krásnými věcmi i ženami, měl pár přátel a mnoho nepřátel. Alain Resnais ve svém filmu Stavisky zachytil domnělý průběh této aféry, strmý vzestup jejího aktéra, který končil nejhlubším pádem. Stavisky spáchal sebevraždu. Do hlavní role obsadil režisér Jeana-Paula Belmonda, který se podílel zároveň na financování filmu.
    24
  • 25
  • Muž, který plakal
    Muž, který plakal (2000)
    Film
    • Canal+

    1927. Mladá dívka odplouvá do Ameriky hledat svého otce. Náhodou se ale dostane na loď do Anglie a s novým jménem Suzie zůstává u jedné anglické rodiny. Po deseti letech je díky svému talentu přijata do pařížského uměleckého souboru a seznámí se s ambiciózní ruskou tanečnicí Lolou. Když přijdou do Paříže nacisti, Lola bez váhání kolaboruje, ale Suzie se připojí ke svému cikánskému příteli Césarovi. Situace je stále nebezpečnější. César přemlouvá Suzii, aby odjela za svým otcem, ale ona chce zůstat jen s ním.

    60%

    1927. Mladá dívka odplouvá do Ameriky hledat svého otce. Náhodou se ale dostane na loď do Anglie a s novým jménem Suzie zůstává u jedné anglické rodiny. Po deseti letech je díky svému talentu přijata do pařížského uměleckého souboru a seznámí se s ambiciózní ruskou tanečnicí Lolou. Když přijdou do Paříže nacisti, Lola bez váhání kolaboruje, ale Suzie se připojí ke svému cikánskému příteli Césarovi. Situace je stále nebezpečnější. César přemlouvá Suzii, aby odjela za svým otcem, ale ona chce zůstat jen s ním.

    26
  • 8 1/2 ženy
    8 1/2 ženy (1999)
    Film
    56%
    27
  • 28
  • 29