7.7

Nick Discenza: Filmy a seriály

  • 1
  • Kmotr II
    Kmotr II (1974)
    FilmRole: barman
    • SkyShowtime
    • Google Play
    • iTunes
    • +2
    Jsme větší než U. S. Steel. Al Pacino a Robert De Niro v hlavních rolích pokračování slavné mafiánské ságy, oceněné šesti Oscary. Mimořádný úspěch Kmotra (1972) ve světových kinech logicky vedl k okamžitým úvahám o natočení pokračování, k němuž koneckonců vybízel i relativně otevřený konec originálu. Coppola, který tímto snímkem získal v Hollywoodu nesmírný respekt, ovšem nejdřív svého vlivu využil k realizaci osobního projektu Rozhovor (vyznamenaného mj. Zlatou palmou na MFF v Cannes, ale komerčně neúspěšného). Scénář Kmotra II, jenž je znovu společným dílem autora původní předlohy a režiséra, rozvíjí dvě dějové linie. Další osudy nového kmotra Michaela Corleona (Al Pacino), ovládajícího své impérium z rozsáhlého sídla v nevadském Lake Tahoe. A začátky mladého Vita Corleona (Robert De Niro) v New Yorku 20. let, jež jsou obsaženy i v Puzově původní knize. Michael musí čelit nejen svým konkurentům z podsvětí, zejména Hymanu Rothovi (pozoruhodná kreace slavného hereckého pedagoga Lee Strasberga), který využívá informací zhrzeného Michaelova bratra Freda (John Cazale), ale také zvýšenému zájmu orgánů spravedlnosti, jež v průběhu druhé poloviny 50. let, kdy se Kmotr II odehrává, zintenzivnily svou kampaň proti organizovanému zločinu. Michael své obchodní zájmy uhájí, přes nedobrovolné opuštění hazardních aktivit na revoluční Kubě, ovšem cena je vysoká. Předčasně zestárlý, zahořklý kmotr je ještě nelítostnějším šéfem než jeho otec, ale rodinné vazby, tvořící páteř prvního filmu, zmizely. Michael zůstává osamocený. Bez bratra, kterého nechal zabít, i bez manželky, která od něho odešla. Kmotr II je stejně výjimečným dílem jako originál, na který navazuje. Mnozí dokonce tvrdí, že lepším. Coppola se tu jako režisér představuje ve špičkové formě, navíc posílené neotřesitelným postavením režisérské hvězdy. Už nemusel bojovat o výši rozpočtu jako v případě prvního filmu (který se z finančních důvodů měl původně odehrávat v současnosti), ani o herce, jež hodlal angažovat. Ve všem měl naprosto volnou ruku. Prozřetelným se ukázalo obsazení málo známého Roberta De Nira jako mladého Vita Corleona, jehož elektrizující herectví tu získává na přesvědčivosti také citlivým využitím sicilského dialektu, který v raných scénách nahrazuje angličtinu. Jeho osud v nové zemi, kam musel uprchnout ze sicilské vesničky, jež mu dala jméno, ostře kontrastuje s údělem jeho syna. Vito buduje svoji pozici prakticky z ničeho, dokáže využít každé příležitosti, neštítí se násilných prostředků, pokud je považuje za nutné a efektivní, ale základem je pro něho rodina. Pokračování Kmotra se stalo prvním "sequelem", který získal Cenu Akademie za nejlepší film. Nezůstalo ovšem u jediného Oscara. Kmotr II v tomto ohledu překonal originál celkem se šesti soškami; další cenu mu Akademie udělila za nejlepší režii (ta Coppolovi v prvním případě unikla ve prospěch Boba Fosseho za Kabaret), scénář, výpravu, hudbu (slavný italský skladatel Nino Rota, opominutý u prvního dílu kvůli zařazení již použitých motivů z jiného filmu, tady spolupracoval s režisérovým otcem Carminem Coppolou) a konečně za fenomenální De Nirův výkon ve vedlejší roli. (Česká televize)
    90%
    Jsme větší než U. S. Steel. Al Pacino a Robert De Niro v hlavních rolích pokračování slavné mafiánské ságy, oceněné šesti Oscary. Mimořádný úspěch Kmotra (1972) ve světových kinech logicky vedl k okamžitým úvahám o natočení pokračování, k němuž koneckonců vybízel i relativně otevřený konec originálu. Coppola, který tímto snímkem získal v Hollywoodu nesmírný respekt, ovšem nejdřív svého vlivu využil k realizaci osobního projektu Rozhovor (vyznamenaného mj. Zlatou palmou na MFF v Cannes, ale komerčně neúspěšného). Scénář Kmotra II, jenž je znovu společným dílem autora původní předlohy a režiséra, rozvíjí dvě dějové linie. Další osudy nového kmotra Michaela Corleona (Al Pacino), ovládajícího své impérium z rozsáhlého sídla v nevadském Lake Tahoe. A začátky mladého Vita Corleona (Robert De Niro) v New Yorku 20. let, jež jsou obsaženy i v Puzově původní knize. Michael musí čelit nejen svým konkurentům z podsvětí, zejména Hymanu Rothovi (pozoruhodná kreace slavného hereckého pedagoga Lee Strasberga), který využívá informací zhrzeného Michaelova bratra Freda (John Cazale), ale také zvýšenému zájmu orgánů spravedlnosti, jež v průběhu druhé poloviny 50. let, kdy se Kmotr II odehrává, zintenzivnily svou kampaň proti organizovanému zločinu. Michael své obchodní zájmy uhájí, přes nedobrovolné opuštění hazardních aktivit na revoluční Kubě, ovšem cena je vysoká. Předčasně zestárlý, zahořklý kmotr je ještě nelítostnějším šéfem než jeho otec, ale rodinné vazby, tvořící páteř prvního filmu, zmizely. Michael zůstává osamocený. Bez bratra, kterého nechal zabít, i bez manželky, která od něho odešla. Kmotr II je stejně výjimečným dílem jako originál, na který navazuje. Mnozí dokonce tvrdí, že lepším. Coppola se tu jako režisér představuje ve špičkové formě, navíc posílené neotřesitelným postavením režisérské hvězdy. Už nemusel bojovat o výši rozpočtu jako v případě prvního filmu (který se z finančních důvodů měl původně odehrávat v současnosti), ani o herce, jež hodlal angažovat. Ve všem měl naprosto volnou ruku. Prozřetelným se ukázalo obsazení málo známého Roberta De Nira jako mladého Vita Corleona, jehož elektrizující herectví tu získává na přesvědčivosti také citlivým využitím sicilského dialektu, který v raných scénách nahrazuje angličtinu. Jeho osud v nové zemi, kam musel uprchnout ze sicilské vesničky, jež mu dala jméno, ostře kontrastuje s údělem jeho syna. Vito buduje svoji pozici prakticky z ničeho, dokáže využít každé příležitosti, neštítí se násilných prostředků, pokud je považuje za nutné a efektivní, ale základem je pro něho rodina. Pokračování Kmotra se stalo prvním "sequelem", který získal Cenu Akademie za nejlepší film. Nezůstalo ovšem u jediného Oscara. Kmotr II v tomto ohledu překonal originál celkem se šesti soškami; další cenu mu Akademie udělila za nejlepší režii (ta Coppolovi v prvním případě unikla ve prospěch Boba Fosseho za Kabaret), scénář, výpravu, hudbu (slavný italský skladatel Nino Rota, opominutý u prvního dílu kvůli zařazení již použitých motivů z jiného filmu, tady spolupracoval s režisérovým otcem Carminem Coppolou) a konečně za fenomenální De Nirův výkon ve vedlejší roli. (Česká televize)
    2
  • Mzda strachu
    Mzda strachu (1977)
    FilmRole: Father Ricci (uncredited)
    Nervy drásající jízda dvou náklaďáků džunglí. Americký režisér William Friedkin (nar. 1935) se rázem prosadil realistickým kriminálním snímkem Francouzská spojka - Štvanice (1971) a své postavení předního tvůrce potvrdil mimořádně úspěšnou adaptací bestselleru Williama Petera Blattyho Vymítač ďábla (1973). Oba tituly patřily k velkým komerčním trhákům a Friedkin hledal látku, která by podobným způsobem naplnila kina. Získal souhlas francouzského režiséra Henri-Georgese Clouzota a rozhodl se znovu natočit jeho mistrovské dílo Mzda strachu, vycházející ze stejnojmenného románu Georgese Arnauda. K výrobě logisticky nesmírně náročného filmu, s exteriéry v Dominikánské republice, Mexiku a dalších zemích, se spojila dvě hollywoodská studia Paramount a Universal. Friedkin zápasil s živly i s manažery studií a výsledný snímek se dostal do kin po několikaměsíčním vysilujícím natáčení až v červnu 1977. A tam Mzda strachu tvrdě narazila. Přišla totiž do distribuce jen pár týdnů po Star Wars a byla zcela pohlcena jejich fenomenálním diváckým úspěchem. Evropský distributor filmu ve snaze zachránit co se dá zkrátil film o třicet minut (v této zkomolené podobě se také v roce 1980 objevil v československých kinech). Nálepky propadáku se ale Mzda strachu nezbavila. Teprve po letech byla restaurována do původní dvouhodinové podoby, a tak ji také dnes mají možnost vidět televizní diváci. Nová verze samozřejmě nedosahuje kvalit Clouzotova originálu, ale příběh čtyř zoufalých řidičů, vezoucích nitroglycerín na dvou náklaďácích, ani v této podobě nenechává diváka vydechnout. (Česká televize)
    77%
    Nervy drásající jízda dvou náklaďáků džunglí. Americký režisér William Friedkin (nar. 1935) se rázem prosadil realistickým kriminálním snímkem Francouzská spojka - Štvanice (1971) a své postavení předního tvůrce potvrdil mimořádně úspěšnou adaptací bestselleru Williama Petera Blattyho Vymítač ďábla (1973). Oba tituly patřily k velkým komerčním trhákům a Friedkin hledal látku, která by podobným způsobem naplnila kina. Získal souhlas francouzského režiséra Henri-Georgese Clouzota a rozhodl se znovu natočit jeho mistrovské dílo Mzda strachu, vycházející ze stejnojmenného románu Georgese Arnauda. K výrobě logisticky nesmírně náročného filmu, s exteriéry v Dominikánské republice, Mexiku a dalších zemích, se spojila dvě hollywoodská studia Paramount a Universal. Friedkin zápasil s živly i s manažery studií a výsledný snímek se dostal do kin po několikaměsíčním vysilujícím natáčení až v červnu 1977. A tam Mzda strachu tvrdě narazila. Přišla totiž do distribuce jen pár týdnů po Star Wars a byla zcela pohlcena jejich fenomenálním diváckým úspěchem. Evropský distributor filmu ve snaze zachránit co se dá zkrátil film o třicet minut (v této zkomolené podobě se také v roce 1980 objevil v československých kinech). Nálepky propadáku se ale Mzda strachu nezbavila. Teprve po letech byla restaurována do původní dvouhodinové podoby, a tak ji také dnes mají možnost vidět televizní diváci. Nová verze samozřejmě nedosahuje kvalit Clouzotova originálu, ale příběh čtyř zoufalých řidičů, vezoucích nitroglycerín na dvou náklaďácích, ani v této podobě nenechává diváka vydechnout. (Česká televize)
    3
  • Poslední čtvrťák
    Poslední čtvrťák (1995)
    Film
    Snímek režiséra Jamese Foleyho vypráví dobový dramatický příběh dvanáctiletého italsko-amerického chlapce Genarra a jeho umírajícího dědečka, které spojuje jeden šťastný čtvrťák. Malý Genarro, žijící v chudobě se svojí ovdovělou maminkou v jižní Filadelfii, má velký sen - navštívit zbrusu nové a veliké nóbl kino, které nedaleko otvírají - k jehož splnění ovšem potřebuje právě poslední dědečkův čtvrťák a pro jeho získání by udělal téměř cokoliv, jen aby se dostal na to magické místo, kde se sny stávají skutečností. A tak není divu, že přijme zvláštní nabídku svého uličnického prarodiče dělat mu tajného poslíčka. Starý Gitano Sabatoni ho k tomuto činu využije, aby konečně vyřídil svoje záležitosti s ženou jeho minulosti.
    Žánry:DramaRetro
    62%
    Snímek režiséra Jamese Foleyho vypráví dobový dramatický příběh dvanáctiletého italsko-amerického chlapce Genarra a jeho umírajícího dědečka, které spojuje jeden šťastný čtvrťák. Malý Genarro, žijící v chudobě se svojí ovdovělou maminkou v jižní Filadelfii, má velký sen - navštívit zbrusu nové a veliké nóbl kino, které nedaleko otvírají - k jehož splnění ovšem potřebuje právě poslední dědečkův čtvrťák a pro jeho získání by udělal téměř cokoliv, jen aby se dostal na to magické místo, kde se sny stávají skutečností. A tak není divu, že přijme zvláštní nabídku svého uličnického prarodiče dělat mu tajného poslíčka. Starý Gitano Sabatoni ho k tomuto činu využije, aby konečně vyřídil svoje záležitosti s ženou jeho minulosti.
    Žánry:DramaRetro
    4
  • Rodinný podnik
    Rodinný podnik (1989)
    Film
    • Max
    • Google Play
    • iTunes
    Newyorský obchodník Vito McMullen zjišťuje, že jeho syn Adam nedokončil vysokou školu a navíc se začal stýkat s Vitovým otcem Jessiem, před jehož neblahým vlivem se Vito snažil svého syna uchránit. Adam je kriminální minulostí a životní filosofií svého dědečka přitahován a sám mu navrhne provedení loupeže ve výzkumné laboratoři, jež vynese milión dolarů. Do akce se zapojí po velkém přemlouvání i Vito, ale loupež se nezdaří a Adam je chycen. Jessie a Vito se sami přihlásí na policii, aby chlapce zachránili. Adam a jeho otec dostanou podmínečné tresty, ale Jessie jako známý kriminálník musí do vězení.
    58%
    Newyorský obchodník Vito McMullen zjišťuje, že jeho syn Adam nedokončil vysokou školu a navíc se začal stýkat s Vitovým otcem Jessiem, před jehož neblahým vlivem se Vito snažil svého syna uchránit. Adam je kriminální minulostí a životní filosofií svého dědečka přitahován a sám mu navrhne provedení loupeže ve výzkumné laboratoři, jež vynese milión dolarů. Do akce se zapojí po velkém přemlouvání i Vito, ale loupež se nezdaří a Adam je chycen. Jessie a Vito se sami přihlásí na policii, aby chlapce zachránili. Adam a jeho otec dostanou podmínečné tresty, ale Jessie jako známý kriminálník musí do vězení.
    5