Dick Cherney: Nejlepší filmy
a seriály

7.5

Dick Cherney: Filmy a seriály

  • Kmotr II
    Kmotr II (1974)
    Film
    • SkyShowtime
    • Google Play
    • iTunes
    • +2
    Jsme větší než U. S. Steel. Al Pacino a Robert De Niro v hlavních rolích pokračování slavné mafiánské ságy, oceněné šesti Oscary. Mimořádný úspěch Kmotra (1972) ve světových kinech logicky vedl k okamžitým úvahám o natočení pokračování, k němuž koneckonců vybízel i relativně otevřený konec originálu. Coppola, který tímto snímkem získal v Hollywoodu nesmírný respekt, ovšem nejdřív svého vlivu využil k realizaci osobního projektu Rozhovor (vyznamenaného mj. Zlatou palmou na MFF v Cannes, ale komerčně neúspěšného). Scénář Kmotra II, jenž je znovu společným dílem autora původní předlohy a režiséra, rozvíjí dvě dějové linie. Další osudy nového kmotra Michaela Corleona (Al Pacino), ovládajícího své impérium z rozsáhlého sídla v nevadském Lake Tahoe. A začátky mladého Vita Corleona (Robert De Niro) v New Yorku 20. let, jež jsou obsaženy i v Puzově původní knize. Michael musí čelit nejen svým konkurentům z podsvětí, zejména Hymanu Rothovi (pozoruhodná kreace slavného hereckého pedagoga Lee Strasberga), který využívá informací zhrzeného Michaelova bratra Freda (John Cazale), ale také zvýšenému zájmu orgánů spravedlnosti, jež v průběhu druhé poloviny 50. let, kdy se Kmotr II odehrává, zintenzivnily svou kampaň proti organizovanému zločinu. Michael své obchodní zájmy uhájí, přes nedobrovolné opuštění hazardních aktivit na revoluční Kubě, ovšem cena je vysoká. Předčasně zestárlý, zahořklý kmotr je ještě nelítostnějším šéfem než jeho otec, ale rodinné vazby, tvořící páteř prvního filmu, zmizely. Michael zůstává osamocený. Bez bratra, kterého nechal zabít, i bez manželky, která od něho odešla. Kmotr II je stejně výjimečným dílem jako originál, na který navazuje. Mnozí dokonce tvrdí, že lepším. Coppola se tu jako režisér představuje ve špičkové formě, navíc posílené neotřesitelným postavením režisérské hvězdy. Už nemusel bojovat o výši rozpočtu jako v případě prvního filmu (který se z finančních důvodů měl původně odehrávat v současnosti), ani o herce, jež hodlal angažovat. Ve všem měl naprosto volnou ruku. Prozřetelným se ukázalo obsazení málo známého Roberta De Nira jako mladého Vita Corleona, jehož elektrizující herectví tu získává na přesvědčivosti také citlivým využitím sicilského dialektu, který v raných scénách nahrazuje angličtinu. Jeho osud v nové zemi, kam musel uprchnout ze sicilské vesničky, jež mu dala jméno, ostře kontrastuje s údělem jeho syna. Vito buduje svoji pozici prakticky z ničeho, dokáže využít každé příležitosti, neštítí se násilných prostředků, pokud je považuje za nutné a efektivní, ale základem je pro něho rodina. Pokračování Kmotra se stalo prvním "sequelem", který získal Cenu Akademie za nejlepší film. Nezůstalo ovšem u jediného Oscara. Kmotr II v tomto ohledu překonal originál celkem se šesti soškami; další cenu mu Akademie udělila za nejlepší režii (ta Coppolovi v prvním případě unikla ve prospěch Boba Fosseho za Kabaret), scénář, výpravu, hudbu (slavný italský skladatel Nino Rota, opominutý u prvního dílu kvůli zařazení již použitých motivů z jiného filmu, tady spolupracoval s režisérovým otcem Carminem Coppolou) a konečně za fenomenální De Nirův výkon ve vedlejší roli. (Česká televize)
    90%
    Jsme větší než U. S. Steel. Al Pacino a Robert De Niro v hlavních rolích pokračování slavné mafiánské ságy, oceněné šesti Oscary. Mimořádný úspěch Kmotra (1972) ve světových kinech logicky vedl k okamžitým úvahám o natočení pokračování, k němuž koneckonců vybízel i relativně otevřený konec originálu. Coppola, který tímto snímkem získal v Hollywoodu nesmírný respekt, ovšem nejdřív svého vlivu využil k realizaci osobního projektu Rozhovor (vyznamenaného mj. Zlatou palmou na MFF v Cannes, ale komerčně neúspěšného). Scénář Kmotra II, jenž je znovu společným dílem autora původní předlohy a režiséra, rozvíjí dvě dějové linie. Další osudy nového kmotra Michaela Corleona (Al Pacino), ovládajícího své impérium z rozsáhlého sídla v nevadském Lake Tahoe. A začátky mladého Vita Corleona (Robert De Niro) v New Yorku 20. let, jež jsou obsaženy i v Puzově původní knize. Michael musí čelit nejen svým konkurentům z podsvětí, zejména Hymanu Rothovi (pozoruhodná kreace slavného hereckého pedagoga Lee Strasberga), který využívá informací zhrzeného Michaelova bratra Freda (John Cazale), ale také zvýšenému zájmu orgánů spravedlnosti, jež v průběhu druhé poloviny 50. let, kdy se Kmotr II odehrává, zintenzivnily svou kampaň proti organizovanému zločinu. Michael své obchodní zájmy uhájí, přes nedobrovolné opuštění hazardních aktivit na revoluční Kubě, ovšem cena je vysoká. Předčasně zestárlý, zahořklý kmotr je ještě nelítostnějším šéfem než jeho otec, ale rodinné vazby, tvořící páteř prvního filmu, zmizely. Michael zůstává osamocený. Bez bratra, kterého nechal zabít, i bez manželky, která od něho odešla. Kmotr II je stejně výjimečným dílem jako originál, na který navazuje. Mnozí dokonce tvrdí, že lepším. Coppola se tu jako režisér představuje ve špičkové formě, navíc posílené neotřesitelným postavením režisérské hvězdy. Už nemusel bojovat o výši rozpočtu jako v případě prvního filmu (který se z finančních důvodů měl původně odehrávat v současnosti), ani o herce, jež hodlal angažovat. Ve všem měl naprosto volnou ruku. Prozřetelným se ukázalo obsazení málo známého Roberta De Nira jako mladého Vita Corleona, jehož elektrizující herectví tu získává na přesvědčivosti také citlivým využitím sicilského dialektu, který v raných scénách nahrazuje angličtinu. Jeho osud v nové zemi, kam musel uprchnout ze sicilské vesničky, jež mu dala jméno, ostře kontrastuje s údělem jeho syna. Vito buduje svoji pozici prakticky z ničeho, dokáže využít každé příležitosti, neštítí se násilných prostředků, pokud je považuje za nutné a efektivní, ale základem je pro něho rodina. Pokračování Kmotra se stalo prvním "sequelem", který získal Cenu Akademie za nejlepší film. Nezůstalo ovšem u jediného Oscara. Kmotr II v tomto ohledu překonal originál celkem se šesti soškami; další cenu mu Akademie udělila za nejlepší režii (ta Coppolovi v prvním případě unikla ve prospěch Boba Fosseho za Kabaret), scénář, výpravu, hudbu (slavný italský skladatel Nino Rota, opominutý u prvního dílu kvůli zařazení již použitých motivů z jiného filmu, tady spolupracoval s režisérovým otcem Carminem Coppolou) a konečně za fenomenální De Nirův výkon ve vedlejší roli. (Česká televize)
    1
  • The Twilight Zone
    The Twilight Zone (1959)
    Seriál
    87%
    2
  • Norimberský proces
    Norimberský proces (1961)
    Film
    • Amazon Prime Video
    Píše se rok 1948. V německém městě Norimberk pokračují procesy s nacistickými válečnými zločinci. Ti nejvyšší již své rozsudky vyslyšeli, teď jsou však na řadě lidé, kteří "jen" sloužili režimu. Jednomu z poválečných tribunálů předsedá penzionovaný americký soudce Haywood (Spencer Tracy). O svém poslání si nedělá žádné iluze: ví, že největší případy už proběhly a lidé v Německu i Americe se raději ohlížejí dopředu než dozadu. Přesto se Haywood svého úkolu chopí s cílem dobrat se objektivního poznání o tom, jakou vinu na zvrácenostech nacistické říše nesou běžní občané. Před tribunálem se navíc ocitli Haywoodovi kolegové, všichni čtyři obžalovaní totiž sami vykonávali soudcovskou praxi. Z moci svého úřadu odsuzovali lidi k smrti na základě jejich politického přesvědčení nebo rasové příslušnosti. Nejvýše postaveným byl Ernst Janning (Burt Lancaster), který se vypracoval až na říšského ministra spravedlnosti. Čtveřice bývalých nacistů má však mimořádně schopného obhájce... Film režiséra Stanleyho Kramera je již klasickým dílem, které se pokouší vyrovnat s nelehkou otázkou: jaký podíl nesou jednotliví "obyčejní" lidé na zvěrstvech druhé světové války, potažmo na každém totalitním politickém systému? Jako ideální se v tomto směru ukázal žánr soudního dramatu. Třebaže se většina děje odehrává v uzavřeném prostoru soudní síně, neztrácí film ani na chvíli strhující tempo. Kromě dlouhé řady mezinárodních cen získal Kramerův snímek dva Oscary: za nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli (Maximilian Schell jako obhájce dr. Rolfe) a za scénář (Abby Mann). V dalších devíti kategoriích byl na tuto prestižní cenu nominován.
    81%
    Píše se rok 1948. V německém městě Norimberk pokračují procesy s nacistickými válečnými zločinci. Ti nejvyšší již své rozsudky vyslyšeli, teď jsou však na řadě lidé, kteří "jen" sloužili režimu. Jednomu z poválečných tribunálů předsedá penzionovaný americký soudce Haywood (Spencer Tracy). O svém poslání si nedělá žádné iluze: ví, že největší případy už proběhly a lidé v Německu i Americe se raději ohlížejí dopředu než dozadu. Přesto se Haywood svého úkolu chopí s cílem dobrat se objektivního poznání o tom, jakou vinu na zvrácenostech nacistické říše nesou běžní občané. Před tribunálem se navíc ocitli Haywoodovi kolegové, všichni čtyři obžalovaní totiž sami vykonávali soudcovskou praxi. Z moci svého úřadu odsuzovali lidi k smrti na základě jejich politického přesvědčení nebo rasové příslušnosti. Nejvýše postaveným byl Ernst Janning (Burt Lancaster), který se vypracoval až na říšského ministra spravedlnosti. Čtveřice bývalých nacistů má však mimořádně schopného obhájce... Film režiséra Stanleyho Kramera je již klasickým dílem, které se pokouší vyrovnat s nelehkou otázkou: jaký podíl nesou jednotliví "obyčejní" lidé na zvěrstvech druhé světové války, potažmo na každém totalitním politickém systému? Jako ideální se v tomto směru ukázal žánr soudního dramatu. Třebaže se většina děje odehrává v uzavřeném prostoru soudní síně, neztrácí film ani na chvíli strhující tempo. Kromě dlouhé řady mezinárodních cen získal Kramerův snímek dva Oscary: za nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli (Maximilian Schell jako obhájce dr. Rolfe) a za scénář (Abby Mann). V dalších devíti kategoriích byl na tuto prestižní cenu nominován.
    3
  • Byt
    Byt (1960)
    FilmRole: Bar Patron (uncredited)
    • Google Play
    • iTunes
    C.C. Bud Baxter (Jack Lemmon) zná způsob, jak být úspěšný v podnikání… a to skrz dveře svého bytu. Poskytováním skvělého úkrytu pro nevěrné šéfy sklízí ctižádostivý mladý zaměstnanec řadu nezasloužených povýšení. A však poté, co Bud půjčí klíč velkému bossovi J. D. Sheldrakeovi (Fred MacMurray), postoupí nejen ve své kariéře, ale také ve svém milostném životě. Fran Kubelik (Shirley MacLaine) je půvabnou milenkou bosse Sheldrakea a právě ona se stane dívkou a andělem Budových snů. V přesvědčení, že právě on je pro Fran ten pravý, musí učinit nejdůležitější rozhodnutí ve své kariéře – buď ztratit dívku nebo svou práci.
    80%
    C.C. Bud Baxter (Jack Lemmon) zná způsob, jak být úspěšný v podnikání… a to skrz dveře svého bytu. Poskytováním skvělého úkrytu pro nevěrné šéfy sklízí ctižádostivý mladý zaměstnanec řadu nezasloužených povýšení. A však poté, co Bud půjčí klíč velkému bossovi J. D. Sheldrakeovi (Fred MacMurray), postoupí nejen ve své kariéře, ale také ve svém milostném životě. Fran Kubelik (Shirley MacLaine) je půvabnou milenkou bosse Sheldrakea a právě ona se stane dívkou a andělem Budových snů. V přesvědčení, že právě on je pro Fran ten pravý, musí učinit nejdůležitější rozhodnutí ve své kariéře – buď ztratit dívku nebo svou práci.
    4
  • Columbo
    Columbo (1971)
    Seriál
    • VOYO
    • SkyShowtime
    75%
    5
  • 6
  • 7
  • 8
  • To by se mělo stát vám
    To by se mělo stát vám (1954)
    FilmRole: Audience Member (uncredited)
    • iTunes

    Půvabná Gladys Gloverová právě ztratila práci modelky, když ji poznává Pete Sheppard, který s malou kamerou natáčí dokument o Central Parku. Pro něho je to okamžitě "velká láska na první pohled", musí jen nalézt vhodný způsob, jak ji tom přesvědčit. Gladys má však v hlavě důležitější věci, především svůj sen se proslavit. Nápad jak to udělat, získá právě díky setkání s Petem. Svoji fotografii se jménem nechává umístit na velkých plakátech přímo v centru New Yorku. To, co po realizaci tohoto nápadu následuje, zcela zatočí s jejím doposud poklidným životem...

    68%

    Půvabná Gladys Gloverová právě ztratila práci modelky, když ji poznává Pete Sheppard, který s malou kamerou natáčí dokument o Central Parku. Pro něho je to okamžitě "velká láska na první pohled", musí jen nalézt vhodný způsob, jak ji tom přesvědčit. Gladys má však v hlavě důležitější věci, především svůj sen se proslavit. Nápad jak to udělat, získá právě díky setkání s Petem. Svoji fotografii se jménem nechává umístit na velkých plakátech přímo v centru New Yorku. To, co po realizaci tohoto nápadu následuje, zcela zatočí s jejím doposud poklidným životem...

    9
  • Roucho
    Roucho (1953)
    Film
    • Google Play
    • iTunes
    Richard Burton hraje římského tribuna Marcella Gallia, který dostal příkaz ukřižovat Ježíše Nazaretského. Poslušen rozkazu vydá se tribun s odsouzencem na cestu ke Golgotě. Cestou postupně začíná ve skrytu duše o rozsudku pochybovat. Přesto svůj úkol splní a v kostkách pak vyhraje Kristovo roucho. Když se pak kolem kříže začnou dít podivné a nevysvětlitelné věci, s hrůzou získané roucho odhazuje. Vzápětí však dostane pokyn roucho opět najít a dopravit neprodleně do Říma. Zážitky při usilovném pátrání po Ježíšově rouchu a setkání se stoupenci ukřižovaného Ježíše způsobí, že se sám obrátí na křesťanství. V Římě je za to i se svou snoubenkou Dianou (Jean Simmonsová) odsouzen k smrti. Film se podle mínění tehdejší kritiky příliš podbízí publiku a nepřesvědčuje ani příběhem, ani jeho ztvárněním. Koster dodal rutinní produkt průměrné kvality, a tak film vzbudil pozornost především užitím nové technologie Cinemascope.
    67%
    Richard Burton hraje římského tribuna Marcella Gallia, který dostal příkaz ukřižovat Ježíše Nazaretského. Poslušen rozkazu vydá se tribun s odsouzencem na cestu ke Golgotě. Cestou postupně začíná ve skrytu duše o rozsudku pochybovat. Přesto svůj úkol splní a v kostkách pak vyhraje Kristovo roucho. Když se pak kolem kříže začnou dít podivné a nevysvětlitelné věci, s hrůzou získané roucho odhazuje. Vzápětí však dostane pokyn roucho opět najít a dopravit neprodleně do Říma. Zážitky při usilovném pátrání po Ježíšově rouchu a setkání se stoupenci ukřižovaného Ježíše způsobí, že se sám obrátí na křesťanství. V Římě je za to i se svou snoubenkou Dianou (Jean Simmonsová) odsouzen k smrti. Film se podle mínění tehdejší kritiky příliš podbízí publiku a nepřesvědčuje ani příběhem, ani jeho ztvárněním. Koster dodal rutinní produkt průměrné kvality, a tak film vzbudil pozornost především užitím nové technologie Cinemascope.
    10
  • 11
  • Ohnivá sedla
    Ohnivá sedla (1974)
    FilmRole: Townsman (uncredited)
    • Google Play
    • iTunes
    Děj filmu se odehrává v roce 1874 (tedy 100 let před natočením filmu) v městečku Rock Ridge, kde se všichni jmenují Johnson a jehož se chtějí zmocnit bandité, aby mohli levně skoupit všechny pozemky, než sem dorazí železnice. Jejich plány ovšem zhatí neohrožený černošský šerif Bart (Cleavon Little) a opilecký pistolník Jim, dříve nazývaný The Waco Kid (Gene Wilder). Jak je jeho zvykem, vrší Mel Brooks jeden gag za druhým a vyžívá se ve zcela absurdních scénách (šerif bere sám sebe jako rukojmí, Indiáni mluví jidiš). Film měl značný ohlas i v odborných kruzích a byl nominován na tři Oscary (střih, titulní píseň a vedlejší ženský herecký výkon - M. Kahnová).
    Žánry:DramaKomedieWestern
    Režie:Mel Brooks
    66%
    Děj filmu se odehrává v roce 1874 (tedy 100 let před natočením filmu) v městečku Rock Ridge, kde se všichni jmenují Johnson a jehož se chtějí zmocnit bandité, aby mohli levně skoupit všechny pozemky, než sem dorazí železnice. Jejich plány ovšem zhatí neohrožený černošský šerif Bart (Cleavon Little) a opilecký pistolník Jim, dříve nazývaný The Waco Kid (Gene Wilder). Jak je jeho zvykem, vrší Mel Brooks jeden gag za druhým a vyžívá se ve zcela absurdních scénách (šerif bere sám sebe jako rukojmí, Indiáni mluví jidiš). Film měl značný ohlas i v odborných kruzích a byl nominován na tři Oscary (střih, titulní píseň a vedlejší ženský herecký výkon - M. Kahnová).
    Žánry:DramaKomedieWestern
    Režie:Mel Brooks
    12
  • 13