Antonie Nedošinská

Svoji profesionální divadelní dráhu začínala u venkovských kočovných společností. Se svým manželem Jiřím N. byla angažována do pražského Švandova divadla. Od roku 1928 hrála v Národním divadle. Ve filmu se objevila poprvé již v roce 1916 a její četné převážně komediální role z ní udělaly nejpopulárnější českou filmovou herečku 30. a 40. let. Lidové veselohry, v nichž A.N.často hrála titulní roli nebo ve dvojici s Theodorem Pištěkem jsou nejtypičtějším projevem české kinematografie oněch let. 1946 -- vyznamenání Průkopnice českého filmu. I tato typická představitelka mateřských rolí musela své přání stát se herečkou prosadit přes odpor rodičů. Ze smíchovského "Švandova divadla se dostala do Národního - do ""Zlaté kapličky"" Známou ji udělal teprve film. Hned ve ZLATÉM SRDÉČKU našla svůj nejvděčnější typ: dobráckou a chápající matinku. Tu stále zdokonalovala v adaptacích Herrmannova románku OTEC KONDELÍK A ŽENICH VEJVARA (dvoudílný němý 1926, zvukový 1937), také v MATCE KRÁČMERCE (němý pod názvem DO PANSKÉHO STAVU 1925, zvukový 1937) a v mnoha jiných rolích. Že je schopna hrát i dramatičtější polohy, dokázala jako majitelka nevěstince v TONCE ŠIBENICI (1930), jako Šustrová ve Fričově filmu U SNĚDENÉHO KRÁMU (1933) nebo jako despotická domácí v Cikánově filmu DŮM NA PŘEDMĚSTÍ (1933) .