U snědeného krámu

70%
U snědeného krámu
Staropražský příběh o neuváženém sňatku... Stovkami výstižně charakterizovaných maloměstských figurek zalidnil Ignát Herrmann řadu svých románů a povídek. Za své nejzávažnější dílo však právem pokládal román U snědeného krámu o tragickém osudu dobrotivého kupce Martina Žemly. Nesentimentální a přitom jímavý příběh člověka, kterého bezelstná touha po lásce vydá napospas ziskuchtivým nástrahám sousedky a její dcery, vyznívá velmi přesvědčivě i ve filmové verzi. Není divu – natočil ji tým složený z osobností, které v historii naší kinematografie patří k nejprůkaznějším kvalitám. Za všechny jmenujme scenáristu Václava Wassermana, kameramana Václava Vícha, spoluautora hudby Karla Hašlera a režiséra Martina Friče. Ten měl šťastnou ruku při výběru hereckých představitelů. Martina Žemlu hraje František Smolík, vdovu Šustrovou a její lehkomyslnou dceru Antonie Nedošinská s Elou Poznerovou, vynikající výkon mimo rámec svého tradičního hereckého rejstříku podal i Vlasta Burian v roli alkoholického rytmistra Kylliana. (Česká televize)



martin-mickey-stusak
martin-mickey-stusak
36 703 bodů
9
Ve filmografii Vlasty Buriana tento snímek nemálo překvapuje svým žánrovým zaměřením a to v rámci dramatizace. Burian si neobvykle zahrál zápornou roli a byť se skutečně jedná o dramatické dílo, sem tam si nějakou tu humornou stránku přeci jen neopustil. Příběh je zpracován na základě knižní předlohy autora Ignáta Herrmanna, avšak scénář byl sepsán dle divadelní hry uváděné v Burianově divadle. V něm je pozornost soustředěna na kupce Žemlu, ale Martin Frič jej převedl na postavu rytmistra Killiána, právě v podání Vlasty Buriana. Dějová linka se však stále drží svého námětu. Kupce Žemlu si mistrovsky zahrál František Smolík, čímž jeho tragický osud po emocionální stránce skutečně nemálo zasáhne. Snímek je převážně dialogový, ale svým vyzněním naprosto silný. Divadelnost je tak tedy znatelná, i když se Frič, po filmové stránce neobvyklými metodami, z toho snažil vymanit. Svým způsobem je to snímek depresivní a pokud někdo z diváků začne nenávidět už rotmistra Killiána, který zneužívá dobrotu kupce Žemly, film splňuje svůj dramatický účel. Ano, jakmile se tedy objeví Vlasta Burian, sem tam se jeho výřečnostem zasmějeme, ale celkově skutečně není o co stát. Zkusil si jinou charakteristickou roli a nepřekvapujíc mu to vyšlo. Že se s poctivostí nejdál dojde? Tak to je potřeba shlédnout tento film, který přesvědčí o opaku. Takže očekávat komedii vlivem účasti Vlasty Buriana je chyba. Zbytečně tak dojde ke zklamání.
avenis
avenis
11 521 bodů
8
Velkou vzácností je tento Fričův film, který již nese známky opotřebení, ale jako první mě na něm zaujala mistrná kamera. Takové záběry nebyly v třicátých letech minulého století běžné. Ze scénáře je pak patrné, že se Vlasta Burian urputně snaží krást většinu filmu pro sebe tak, jako na divadle a Smolíkovi nedává šanci. Jenže sem se ta jeho komika založená na slovních hříčkách s němčinou nějak nehodí. Smolík, když má konečně kameru jen pro sebe, podává velmi dobrý dramatický výkon. A kdo zde opravdu ční v tom dobrém smyslu, je Ella Nollová, kterou si lidé pletou s o generaci mladší Miladou Ježkovou ("Tady se to bude věšet...")
Jana Květoňová
Jana Květoňová
7 207 bodů
8.5
Ne všechny filmy pro pamětníky mě ještě dnes osloví. Některé už vypínám. Ale líbí se mi filmy podle literární předlohy, pokud tedy nejsou příliš předělané. A to se dříve nedělalo. Román "U snědeného krámu" je nejvýznamnějším a zároveň i nejznámějším románem Ignáta Hermanna. V tomto filmu Vlasta Burian jen sekundoval. Hlavní postavou je František Smolík jako nešťastný kupec Martin Žemla. Je to smutný film. Ale vždycky, když jsem ho viděla, měla jsem pocit něčeho výjimečného. Domnívám se, že tento film předstihl svou dobu. Dokonce režisér Martin Frič spolu s architektem vytvořili věrnou kopii už neexistující Václavské ulice, kde se děj odehrává, i hospodu Na Slovanech.


Dodatečné informace

Původní název:
U snědeného krámu (více)
  • Československo U snědeného krámu
  • Československo Eaten Out of House and Home
Premiéra v ČR:
1. 11. 1933
Distributor:
Česká televize
Země původu:
Československo
Knižní předloha:
Ocenění:
Žádná ocenění

Podobné