Arnošt Lustig

Arnošt LUSTIG (1926) byl jako šestnáctiletý deportován do Terezína, postupně prošel Osvětimi (kde zavraždili jeho otce) a Buchenwaldem, na jaře 1945 uprchl z transportu smrti do Dachau. Po válce studoval na Vysoké škole politické a sociální. V roce 1948 byl dopisovatelem Lidových novin z izraelsko-arabské války. Pracoval jako reportér Československého rozhlasu, Mladého světa, byl scenáristou na Barrandově. V roce 1968 emigroval nejprve do Izraele, později do USA. Je profesorem literatury na Americké univerzitě ve Washingtonu. V letech 1995-97 vedl českou mutaci Playboye. Za román Krásné zelené oči byl navržen na prestižní Pulitzerovu cenu. Je prezidentem společnosti Česká hlava a Mezinárodního festivalu česko-německo-židovské kultury Devět bran. Jeho romány, novely a povídky patří k vrcholným dílům české literatury – např. Noc a naděje, Dita Saxová, Démanty noci /výtečně zfilmovány Janem Němcem/, Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou /sugestivně a zdařile zfilmována Antonínem Moskalykem/. Vyznamenán např. Státní cenou Klementa Gottwalda (1967), Cenou Karla Čapka (1996), medaile prezidenta Za zásluhy (2000). Celých šedesát let je ženatý se spisovatelkou Věrou Weislitzovou. Jejich dcera pracuje pro Světovou zdravotnickou organizaci ve Švýcarsku, syn vede odbočku washingtonské univerzity v Praze. Arnošt Lustig má sedm vnoučat, všechna umí česky.