Životopisný film HOFFA zachycuje kariéru legendárního odborářského vůdce, který byl ve třicátých až šedesátých letech výraznou osobností americké politické scény. Vzpurný, nápaditý a charismatický James R. Hoffa vybudoval nesmírně silný odborový svaz, jehož základ tvořili řidiči kamiónů. Politický a společenský vzestup Hoffy byl ovšem provázen i temnými, neobjasněnými stránkami, především spojením s podsvětím. Proto byl Hoffa také odsouzen do vězení. Po předčasném návratu z výkonu trestu se pokoušel získat zpět ztracenou moc. 30. července 1975 zmizel za dosud neobjasněných okolností...
Scénárista D. Mamet se výrazně odchýlil od reality jednak vytvořením fiktivních postav Hoffova pobočníka Ciara a Carola DX Allesandra, jednak "domýšlením" konce Hoffova života - to znamená předvedeným atentátem. Vše ostatní je údajně autentické. DeVito se pokusil natočit realistické drama, inspirující se formálními postupy kinematografie 40. a 50. let. Příběh se odvíjí ve velkém časovém rozmezí v rozsáhlých retrospektivách. Jednotlivým sekvencím chybí jasné časové i místní určení, takže se v nich český divák jen těžko orientuje. Obdiv si nesporně zaslouží herecký výkon Jacka Nicholsona v titulní roli, i když nese určité známky přílišné sebestřednosti.
Dal bych více, ale jelikož jsem četl knihu o Hoffovi, tak musím přiznat, že tento film byl dost porvchní a existuje mnoho zajímavých situací v jeho životě, které by udělali tento film lepším a srozumitelnějším.
Dcera Jacka Nicholsona si ve filmu zahrála mladou jeptišku v nemocnici, kde umírá Billy Flynn. Podle komentáře DeVita přišel Nicholson s prosbou, zda by dceru do snímku neobsadil a on v žertu navrhnul, že by mohla hrát prostitutku v hotelovém pokoji. Vtípkem docílil pověstného zdviženého obočí od Jacka Nicholsona.
Původní scénář napsal Robin Moore.
Film měl být původně režírován Oliverem Stonem, pak Barry Levinsonem.