Články o Anne Boleyn

Vzhledem ke kulturnímu dopadu Harryho Pottera jde o jednu z nejdůležitějších fiktivních postav knižního i filmového světa. Bradavický profesor lektvarů Severus Snape dostal na stříbrných plátnech elektrizující charisma Alana Rickmana, jenž dovedl nečitelnou osobní pouť komplikovaného hrdiny ke katarzní dokonalosti. HBO ale právě obsazuje novou televizní adaptaci sedmi knih J. K. Rowling, a byť se žádná dohoda ještě nepodepsala, kolem prestižní úlohy dle zákulisních zdrojů krouží čtyřiatřicetiletý britský herec s ghanskými kořeny Paapa Essiedu. Pokud je to pravda, nebude to mít se získáním divácké přízně jednoduché.

Do života nájemných zabijáků Mr. & Mrs. Smith jsme měli příležitost nahlédnout předně v roce 2005, kdy je ztvárnili Brad Pitt a Angelina Jolie. Ze seriálu z 90. let si tato adaptace prakticky nic nebrala. Nový počin Amazonu našel způsob, jak celou tradici propojit: John a Jane Smithovi se stávají univerzálním titulem, který dostávají všechny páry, jež pracují pro specifickou tajnou agenturu. V nové verzi sledujeme tentokrát populárního Donalda Glovera a neokoukanou Mayu Erskine. Je to skvělá podívaná.

V diskuzích o diverzním obsazení se ozývá s železnou pravidelností otázka: „Kdy uvidíme bílého herce, jenž ztvární Martina Luthera Kinga?“ Jde o dost slabý argument, na straně zastánců diverzity už se používá jako vtip. Přesto se zdá, že v konzervativním spektru, především na sociálních sítích, je stále nejen braný vážně, ale dokonce jako eso v rukávu. Pojďme se tedy podívat, proč jen tak neuvidíme bílého MLK. A zapřemýšlejme, kdy by takové obsazení fungovalo.

„Černá Kleopatra“ rozhýbala nejen internet k vášnivým debatám ohledně toho, jak smí a nesmí vypadat filmové obsazování. V tomto případě jde o zvlášť ožehavou debatu, protože minisérie Netflixu se hlásí k dokumentárnímu formátu. Jaké podobné kontroverzní volby má kinematografie za sebou?

Další historická adaptace přistupuje k dějinám poněkud svérázně a tentokrát je rozčílených ještě víc lidí než obvykle.

Další bitva nekonečných kulturních válek je tady a opět nejde o nic menšího než o obsazení černošského herce do role, v níž jsme zvyklí vídat bílou tvář. Je zarážející, na kolika úrovních je rozhořčení nad touto volbou zbytečné, a přesto se jí musíme opakovaně věnovat.

Alžběta Bavorská, známá jako Sisi, ukazující pravou rukou oděnou v bílé rukavici vztyčený prostředníček – tak vypadá jeden z plakátů lákajících na nový snímek rakouské režisérky Marie Kreutzer. Provokativní gesto přitom vyjadřuje nejen postoj nepochopené ženy vůči jejímu dusivě upjatému okolí, ale i vztah tvůrců k častým diváckým požadavkům na akurátnost historických filmů.