Chrustyn
43 674 bodů •
4
Nepříjemné, syrové, ke konci hororové. Když se řekne severské drama, představím si film jako je tento. Herecky i nápadem zajímavé, ale nesedlo mi to prakticky ničím.
Komentáře a recenze 7
Dle počtu bodů
hrumsrt
10 651 bodů •
7
Další z darů severského filmového rybníčku, ke kterému se chodí v posledních letech už pravidelně napájet hned několik diváckých mas.. Bohužel však někdy příliš často čekají, že okusí stejně lahodný zážitek, jako při svém prvním doušku, i proto už jsou na mrazem ošlehaný lid ze severu daleko větší očekávání... Je mi z tebe špatně se sice skrylo ve stínu veleúspěšného Trojúhelníku smutku a i k nám tak dorazilo až s rozbřeskem nového roku, ale stejně by si podobně laděný divák mohl přijít na své.. Jen "Je mi z tebe špatně" je od začátku daleko přímočařejší a možná ještě více drží prst na tepu doby, jen se u toho divák nepotrhá smíchy... Druhý celovečerní snímek původně dokumentaristického režiséra sleduje život vztahu Signe a Thomase, dvou ambiciózních lidí, jež vzájemná soutěživost vyžene až na hranu života a smrti.. Oba to jsou umělci, kteří ale pro svoje neúspěchy a skutečnost, že tvoří takové umění, jaké ještě dnešní generace nemůže snad ani pochopit, musí pracovat v normální práci a doufat, že až se změní doba, někdo si jich třeba všimne.. Z páru je Signe možná ta hezčí, ambicióznější, ale Thomas je zase společenštější a empatický, což se zrcadlí v každém společném setkání s jiným párem.. Změna nastává až tehdy, kdy Thomas dostane šanci prorazit a ukázat lidem, co v něm celou dobu tkví.. Tehdy nastavil v soutěživosti páru laťku tak vysoko, že umělecky nezajímavá Signe nemá, jak ho dorovnat.. Ale jelikož její soutěživost a žárlivost na svého přítele jsou nesnesitelné, rozhodne se si na sebe pozornost vydobýt znovu. Jen tentokrát sáhne po daleko silnějším nástroji, tedy pocity politování, který vzejde z toho, že Signe úmyslně začne brát léky, které jí zdravotně ublíží.. Nevím, jestli si myslela, že jí bude jen nevolno, nebo že všechno vyřeší v nemocnici, ale výsledkem je, že Signe vypadají vlasy, zničí se jí kůže a vlastně ztratí veškerou svojí atraktivitu, skrze což se i zpopularizuje ona sama, díky čemuž i její práce... Jedná se o metaforu umění, jako něčeho netradičního, anebo úchylného, co jsou lidé ochotni obdivovat. Už od pradávna vznikaly na okraji měst různé Freak Show, kam se lidé chodili za peníze dívat na liliputy a vousaté ženy. Tady je tomu podobně, i když se na obálce magazínů objeví dívka se znetvořenou tváří... Tvůrci do toho šlapou naplno a oslavu výstřednosti prolínají i do světa modellingu, když mezi všechny ty, které si hlídají figuru přihodí i znetvořenou Signe... A i když je jen otázkou času, než někdo zjistí, co stojí za stavem Signe, a co způsobilo všechny její obtíže, do té doby div se z ní nestane mučednická nebo oslavná hrdinka.. Však jak musí být populární umělecká tvorba někoho o kom lidé vědí, že se mu stalo něco špatného.. Syk pike je satirická prohlídka po lidské ambici a závisti a jejích hranicích, ale na druhou stranu zrcadlem doby, kde je bizarnost oslavována a běžně funguje jako cesta k penězům.. Děsí mě, že jen sestřihem toho nejlepšího z TikToku by se dosáhlo stejného úspěchu a ještě by divák na vlastní oči viděl, kolik toho je a kdo za tím stojí... Ale jelikož tyhle společensky-satirické skandinávské kritiky předbíhají dobu, tak si ještě musíme pár let počkat. #DeleteTikTok. 75%
Bordoshut
1 647 bodů •
10
8/10 – Chvílemi až bytostně nepříjemné sledování. Velmi to mnou zarezonovalo. Snímek Je mi ze sebe špatně je další z řady velice nevšedních a svérázných skandinávských dramat, s kterými se v posledních letech roztrhl pytel. Stejně jako Krásné bytosti, Nejhorší člověk na světě anebo třeba Neviňátka se vyznačuje jistým naturalismem, znatelným především v pohybech a úhlech kamery, scénáři, který se obejde bez plytkého plkání a vystačí si jen se strohými minimalistickými promluvami a v neposlední řadě taky ve zvoleném tématu a jeho zpracování. Zejména Norové, ale také Švédi, Islanďani, Dánové a Finové své filmy točí úplně jinak než puritáni za velkou louží a na rozdíl od nich se nebojí tragických konců, drtivě pomalého tempa, náročných témat vyprávěných skrz černé brýle, nebojí se dokonce ani nechat celý film v závěru jen tak vyšumět do prázdna bez pořádné tečky pro dobro kinematografie. Vznikají díky tomu strašně zajímavé, poutavé snímky (některé jsem již výše vyjmenoval), které jsou fatálně odlišné od toho, co běžně vstupuje do kin, a proto je taky důležité je tam podpořit, což já jsem v případu Syk pike udělal a v žádném případě toho nelituju. Ústřední téma je narcismus, což je mimochodem strašně komplexní porucha osobnosti (ne že bych ji měl, mrk mrk), jak se můžete na internetu dočíst a tedy velice obtížné téma na zpracování. Přesto se o to Kristoffer Borgli pokusil a uspěl na výbornou. Pravděpodobně pro větší dramatizaci děje do polívky zamíchal i mnoho jiných mentálních nešvarů, které nutně nemusí s narcismem souviset, ale budiž. Naše hlavní nehrdinka je tak načasovaným koktejlem všeho možného, v přední řadě žádostivosti po pozornosti a uznání, psychopatie a narcismu. Herečka Kristine Kujath svou roli zvládla famózně. Člověk má pocit, že se to tak vážně stalo. I ostatní herecké výkony stáli za to, třebaže hlavní herecké duo si vzájemnou dynamikou kradlo každou scénu pro sebe. Režisér lehce koketoval s body hororem, některé záběry byly skutečně odpuzující. Takže asi také palec nahoru. Nějaké mouchy to sice mělo, ale nic zásadního jsem si na tom nenašel. Zahrnuta byla kritika společnosti a lidského chování, takže zase mám delší dobu o čem přemýšlet. Na tuhle lekci o správném chování rozhodně jen tak nezapomenu. Nemístná poznámka: „Nejvíce traumatizovaný z kina ale stejně odcházel CEO jedné skromné ruské firmičky...😀“
lipavsky
262 bodů •
7
Za mě to nebyla komedie ani satira, ale čistě drama. Nicméně tak poutavé, že jsem od něj neodtrhl oči.