Chrustyn
43 674 bodů •
2
Asi si to přálo být novou Odyseou, ale tady se nepovedlo prakticky nic.
Komentáře a recenze 4
Dle počtu bodů
martin-mickey-stusak
36 562 bodů •
5.5
Další sci-fi příběh o návratu nějaké kosmické výpravy, aby zjistila, že planeta Země už není, co bývala. Tentokrát rakouských filmařů, kteří jsou narozdíl od českých zcela někde jinde a hollywoodské produkci se nebojí konkurovat. Nepřekvapí tak, že se myšlenkově jedná o film moralizační ohledně tzv. klimatické krize ve spojení s filozofií o životě a smrti. CGI výprava je krásný a sci-fi žánr podtrhuje skvostně. Horší je to u s příběhem, který je veden v konverzační etudě, který má k případné realitě daleko blíž, než aby se neustále někde děli akční věci. Jenomže tím ale zase dosti trpí atmosféra, která předlouhými dialogy o něčem a o ničem převážně vedou k omšelé nudnosti. Kdyby ty dialogy zvýrazňovaly vážnost a napětí, nic proti ničemu, ale takovéto ražení, obzvlášť na téměř dvouhodinový film, je to jak televizní inscenace, jen s o něco větším rozpočtem. V podstatě stejně, jako se Shakespearův Hamlet ptá ve svém monologu, jestli být či nebýt, tady se neustále řeší, jestli se na Zem vrátit či nevrátit. Takže příběh pro tři herce odehrávající se pouze v mezinárodní kosmické stanici a situace někdy v roce 2056, kdy je na Zemi životní prostředí už tak zničené, že války a hladomor se staly součástí života přeživšího lidstva. A aby to nebylo málo, ovzduší je jen toxická mlha zabíjející vše živé. Takže nic jen ekovarování, které námětem zaujme snad jen ekoaktivisty, a to je na tom asi tak vše.
xxmartinxx
22 532 bodů •
4
Rubikon pokračuje v hrdé tradici žánrovek, kde se vesmírné lodě pojmenovávají ironickými antickými jmény, aby bylo fakt cool, až se něco pokazí. Vyšla z toho polopatická moralita s nesympatickými postavami. Za mě ne.
mojmir.sedlacek
6 286 bodů •
2
Největší karlovarské utrpení za několik posledních let. Údajně čistokrevná sci-fi, což v praxi znamená přehlídku největších žánrových klišé a nelogičností dotažených ad absurdum. Tohle rakouské scífko přišlo tak o 40 později, než mělo – kdyby se bývalo svezlo na vlně popularity Hvězdných válek, mohlo dobýt Evropu 80. let. Jenže takhle se jedná o několikátý odvar Života či Pasažérů, což už samy o sobě byly trochu přelouhované sci-fi odvary. Debutující režisérka Magdalena Lauritsch využila okoukané papundeklové kulisy v startrekovském stylu, do nichž hodila pár idiotských postav (včetně týpka, jemuž nelze říkat jinak než „lumík“) a nechala je na vesmírné stanici věšet šňůry s prádlem. Pokud se chcete ptát na otázky typu „Co pro vás některý CEO kdy udělal?“ a u toho se tvářit filosoficky moudře, pokazte si večer jako já a na tuhle slátaninu se podívejte.