Toto důvtipné špionážní drama sleduje špatně fungující tým agentů MI5 a jejich protivného šéfa, kterým je nechvalně známý Jackson Lamb. Tito se snaží vypořádat se špionážním světem plným kamufláží a ochránit tak Anglii před zlem.
Season 1: Minimálně na začátku si dokázali výsostně pohrávat s napětím. Většinou jen lehce lízali hranu romantizujícícho špionátorství, ale spíš nespadli do výsměchu typu Killing Eve nebo Night Manager. Nicméně koncovka jim v pár místech docela nepěkně uklouzla. Cliffhangery v druhé půlce vyznívaly spiš jako vata. Season 2: Drží se, ale už skoro padají přes hranu. Začíná to být předvídatelné, některé motivace připomínají Andrejovy reakce na předvolební průzkumy, překombinovaností se to pomalu rozpadá pod rukama. Season 3: Začali sledem těch nejzbytečnějších klišé. Nad vodou se to drží díky vyprávěčskému umu a poměrně zajímávě napsaným postavám. Nicméně se z toho pomalu stává telenovela. Obrovský plus, že konečně se někdo na zlomek vteřiny zdráhal prát tajné info před náhodným publikem.
1. série: 8/10 Dokonalý mix humoru a napětí. Navíc se skvěle promyšleným dějem a realisticky působícími postavami. Velká paráda. 2. série: 8/10 Nejprve mi to připadalo takové o dost přízemnější a více o náhodě než první řada, ale jak se to celé geniálně propojilo v posledních třech dílech mi vyrazilo dech. Mnohem, mnohem lepší, než jsem čekal. 3. série: 7/10 Maličko ústup z kvality i když ze začátku to vypadalo na pořádně adrenalinovou jízdu. Zápletka je ale tentokrát přeci jenom o trochu jednodušší a hodně akční finále tomu dle mého názoru spíše škodí. Pořád jsem se ale bavil víc než u většiny jiné seriálové produkce za poslední roky.
V knihách se Jackson Lamb prý podobá kolegovi Garyho Oldmana z filmu Vzpomínka (1982) Timothymu Spallovi, který "se rozjel" a "má horší zuby".
Gary Oldman (Jackson Lamb) a Kristin Scott Thomasová (Diana Tavernerová) ztvárnili manžele Winstona Churchilla a Clementine Churchillovou v životopisném filmu Nejtemnější hodina (2017), za který Oldman získal Oscara za nejlepší mužský herecký výkon.
"Pravidla Moskvy" a "Pravidla Londýna" jsou fiktivní, přičemž druhá z nich byla vymyšlena Mickem Herronem (podle jehož stejnojmenné knihy byl seriál natočen) jako protiklad k první, kterou vymyslel John L. Carrůj.