„Jdeš woke, přijdeš na mizinu,“ škodolibě tvrdí škarohlídi zaměření na progresivní tendence Disneyho v reprezentaci menšinových skupin včetně LGBTQ+ komunity. Takoví diváci s potěšením registrovali obří finanční propadák nezvyklé pixarovky Rakeťák (Lightyear) z roku 2022, která to nezanedbatelně schytala za začlenění krátkého polibku mezi dvěma ženskými postavami, ve světě filmu manželskými partnerkami. Disney letos na jaře v Pixaru hromadně propouštěl a odmítl vyplácet bonusy za letní megahit V hlavě 2 (Inside Out 2), ačkoli zaměstnance několik měsíců nutil k vyčerpávající výkonnosti také kvůli změnám ústřední postavy, u níž se měly eliminovat jakékoli náznaky homosexuality či romance.
Články 23
Dobyvatelé ztracené archy (Indiana Jones and the Raiders of the Lost Ark), retrospektivně známí jako první Indiana Jones, se kromě Poslední křížové výpravy (Indiana Jones and the Last Crusade) nedočkali jednoznačně přijatého pokračování. Chrám zkázy (Indiana Jones and the Temple of Doom) byl v době premiéry považován za nejslabšího Spielberga (a na co proboha myslel ohledně toho agresivního orientalismu?), Království křišťálové lebky (Indiana Jones and the Kingdom of the Crystal Skull) nešlo přijít na jméno kvůli syslům, atomové ledničce a ošklivým trikům a Nástroj osudu (Indiana Jones and the Dial of Destiny)… ten v první řadě nikdo neviděl.
Společnost Disney má v zádech letitou historii filmových i seriálových projektů, do nichž více či méně nápadně začleňuje queer postavy nevyznačující se heterosexuální orientací (též LGBTQ+). Zatímco dříve to značilo spíš charakterní stigma a takové vedlejší postavy bývaly automaticky záporné, v posledních letech se obecně k menšinové reprezentaci přistupuje empatičtěji. Snímek Divnosvět (Strange World) před dvěma lety disponoval prvním otevřeně gay protagonistou Disneyho animáků a podle herce Harveyho Guilléna (seriál Co děláme v temnotách) nebude trvat dlouho, než se queer zastoupení dočká i jedna z nejzákladnějších pohádkových figur, totiž Disneyho princezna.
Už delší dobu se v kinematografii řeší, co bude s Disneym. Největšímu zábavnímu konglomerátu nehrozí zánik, ale současná zastřešující filmová stáj Star Wars, Marvelu, Avatara, Pixaru či pokladnice plné klasických animáků strádá obchodně i společensky. Akcie klesají, streamovací služba Disney+ se dere do profitu hodně ztuha a loňské předražené filmy udělaly pro tamní účetnictví medvědí službu. Stále nápadnější je navíc ideologická bitva „woke“ společnosti s konzervativním publikem, které hořce snáší ultraliberální orientaci na menšinové komunity, ať už sexuální, genderové nebo etnické, jež prostupuje většinou Disneyho děl. Někteří jeho tvůrci už mají odmítavého postoje dost a proti fanouškům se vymezují.
Disney je největší zábavní společnost světa se staletou tradicí a tak rozsáhlou knihovnou filmových děl a práv, že vedle finančních Goliášů mezi nimi přirozeně najdeme i velké průšvihy. Studiu pod vedením Boba Igera se z kasovního hlediska nepovedl především minulý rok, kdy série drahých produkcí včetně několika marvelovek a nového Indiana Jonese v kinech neuspěla a nejvýdělečnějším studiem se mohl stát konkurenční Universal. Ohlédneme-li se do nedávné historie, Disneyho filmová tvorba je tržebními fiasky naplněná podobně jako miliardovými hity. Představujeme deset nejbolestivějších propadáků, které v kinech tratily stovky milionů dolarů.
Účetní velkých hollywoodských studií musí mít lejstra zmáčená vlastními slzami. Jejich šéfové stále častěji odklepávají megalomanské produkce s výrobní cenou přesahující 200 milionů dolarů, jen letos jich v kinech skončí čtrnáct. Z dosud uvedených třinácti však kasovní profit zaznamenal jediný snímek, a to třetí Strážci Galaxie s celosvětovými tržbami 845 milionů dolarů. Ostatní velké premiéry v čele s Disneyho remaky, sequely a komiksovými sériemi dostávají na frak a své obří náklady možná pokryjí až v letitém horizontu.
Animační studio Walta Disneyho letos slaví 100 let. Jeho nový počin Přání se nese přesně v tomto duchu. Jde o návrat ke kořenům, tematicky i stylisticky. Je přeplněný odkazy k předchozím filmům a navrací se k čistě pohádkovému žánru. Přináší vše, co na klasických Disneyho filmech máme rádi. Hranice mezi sebestřednou propagandou a skládáním pocty vlastní poetice je však velmi tenká.
Disneymu se nedaří. Myšákovo impérium letos slaví stoleté výročí, které však má trochu nahořklou pachuť. I když se v poslední dekádě jednalo o největšího hollywoodského hráče, v poslední době se mluví o jednom neúspěchu za druhým – alespoň pokud vynecháme zábavní parky a další neaudiovizuální aktivity. Počet předplatitelů Disney+ stagnuje, nové seriály ze světa Hvězdných válek či od Marvelu budí rozporuplné reakce a filmová novinka Marvels si připsala nejhorší tržby v dějinách MCU.
Přestože jejich remaky a pokračování včetně Indiana Jonese prodělávají, u Disneyho dál používají jediný recept – vydržet a servírovat animované menu, které publikum zná a tedy nemůže odmítnout. Na cestě je tudíž Toy Story 5 a také Ledové království 3. Disneyho obchodní ředitelka a režisérka Jennifer Lee na londýnském filmovém festivalu prozradila, že na završení trilogie Frozen už studio aktivně pracuje a že jí dosavadní výsledky učarovaly.
Chystaná hraná verze ikonického animáku Sněhurka a sedm trpaslíků, který vycházel z klasické pohádky bratří Grimmů, to věru nebude mít lehké. Zlou královnu sice ztvární populární Gal Gadot, ale další obsazení a pojetí známých postav vyvolává kontroverzi. Hlavně poté, co deník Daily Mail zveřejnil zákulisní fotografie se sedmi trpaslíky, mezi nimiž panují značné etnické i výškové rozdíly.