Name: Sucho
Released: 2024
Duration: 114 min
Rating: 62
Cast: Dorota Šlajerová, Tomas Sean Pšenička, Magdaléna Borová, Martin Pechlát, Marek Daniel

Nový film držitele několika Českých lvů a řady zahraničních cen Bohdana Slámy. Sucho sleduje příběh dvou sousedských rodinných klanů v jedné vesnici. Každá rodina vedená tvrdohlavým otcem má zcela odlišný přístup k životu, k hospodaření a k přírodě. (Bontonfilm)

Herci a tvůrci 18

Dorota Šlajerová

Žofka

Tomas Sean Pšenička

Míra

Magdaléna Borová

Eva

Martin Pechlát

Josef

Marek Daniel

Viktor

Bolek Polívka

děda

Režie:

Bohdan Sláma

Scénář:

Bohdan Sláma

Hudba:

Jakub Kudláč

Recenze: Sucho

Kinobox.cz15. 2. 2024

65%

Široce rozkročený a tematicky ambiciózní film Bohdana Slámy svou neuchopitelností a snahou přednést současný příběh s přesahem připomíná nedávná díla jako Buko či Modelář – v tom dobrém i špatném. Sucho může svou unikavou kombinací vzletnosti i přízemnosti provokovat či dokonce iritovat, přesto patří mezi to zajímavější a podnětnější, co v rámci naší kinematografie poslední dobou vidíme.

Komentáře k filmu Sucho 5

Chrustyn

44 045 bodů 24. 11. 2024

Sláma tyhle vesnický deprese vždycky uměl, ale v jeho starších filmech bylo vždycky něco navíc. V jeho nových filmech mi to prostě chybí.

naytsirk

4 937 bodů 29. 10. 2024

Další Sláma, další depky, další beznaděj, další marast... Tentokrát však se šťastným koncem.... Ok.

Hebda

3 232 bodů 23. 2. 2024

Z nějakého podivného důvodu se nový Slámův film řadě lidí nelíbí, dle hodnocení a komentářů. Bohužel, když komentáře pročítám, budí to ve mně soucit a lítost na touto databází, která už není "rájem cinefilů", ale pouhopouhým odkladištěm něčích komplexů z toho, že když si zajde do kina na vpravdě současný film, který navíc zdaleka není doslovný, tápe a tápe a tápe... Proč je Sucho současný film? Na to snad netřeba odpovídat nijak detailně – jde o žalozpěv nad současným úpadkem vztahu mezi námi a půdou, jež nás živí a po níž kráčíme. Jak by řekl přírodovědec, ta půda tady je, něco z ní roste, mnohé závisí na správné péči o ní. Z takového pohledu se ovšem kompletně vytrácí perspektiva, kterou nabízí třebas vědy humanitní (a umění, v tomto případě umění filmové) – ona to není prdel žít v současném světě, protože sice všechno můžeme dát pod mikroskop a dát do laboratoře na rozbor, ale co pro koho příroda znamená a jak ovlivňuje něčí myšlení (a následné zacházení s ní), na to jsou třeba jiné dovednosti: empatie, soudnost, rozvážnost a taky altruismus (neexistuje pilulka, co by ve vás probudila soudnost). Sucho zcela podmanivě ukazuje, že současný svět je v rozporu, ten rozpor ale netvoří svět sám (v tom přírodovědném smyslu), nýbrž lidé (navíc lidé v tom humanitním, a bohužel i nehumanitním smyslu slova). Na jedné straně jsou tací, jimž osud místa (a půdy), kde žijí, není lhostejný, a na druhé straně jsou tací, kteří té empatie a soudnosti nejsou schopni. A pak je tu strana třetí, prostor pro možnost přecházet od jednoho k druhému, zažije-li impuls k tomu, aby dosáhl nějaké sebereflexe a našel v sobě lítost. V případě Sucha je tímto impulsem bohužel zbytečná a nespravedlivá smrt. S "poselstvím" filmu nemusíme souhlasit všichni, rozhodně ale není fér jej torpédovat nálepkami "agitka" nebo "nefungující".