70%
Kurzelova studie narušené mysli je pojata civilně, skoro až dokumentárně. Režisérovi se podařilo zvolit k nejednoznačné postavě, s níž je prakticky nemožné sympatizovat, adekvátní odstup. Problematického protagonistu se nesnaží nijak romantizovat, ale ani démonizovat. Jde o přiměřeně nezúčastněný portrét člověka, jehož existence je složitá nejen pro jeho okolí, ale i pro něj samotného.