Recenze filmu Chlast

Komentáře a recenze 37

Brenan88

47 190 bodů •24. 12. 2020

8

Spojení Mikkelsena a Vinterberga růže přináší. Už jejich předchozí Hon byl takřka dokonalou podívanou a i tentokrát doručily divácky zážitek o kterém se bude dlouho mluvit. Chlast je příběh o krizi, přátelství a chlastu. Jakkoliv se může na začátku jevit, že alkohol je dobrým přítelem, tak opak je pravdou což poznají i hlavní představitelé. Je hrozně jednoduché tomu propadnout a přitom si tvrdit, že nemáte problém. Přesto se Chlast nesnaží moralizovat a ukazovat jen ty stinné stránky. Snaží se nad filmem držet určitý nadhled což dokazuje i závěrečná scéna.

Chrustyn

44 095 bodů •13. 1. 2021

8

K Madsi Mikkelsenovi mám kladný vztah, stejně tak i k Thomasi Vinterbergovi (hlavně za úžasný Hon) a k chlastu už trochu méně, ale přesto jsem při sledování filmu dostal na něco 30% a výše chuť. Film o partě kamarádů, kteří se rozhodnou každý den žít s určitou (čím dá vyšší) hladinkou a postupně odkrývat temná tajemství, je podobně poutavý jako přechozí film této dvojice, kterou byl Hon, přestože tentokrát téma není tak silné. Herecky skvělé, režijně také a je prostě fajn dění sledovat, protože máte občas pocit, jako byste sledovali skutečné lidi a to právě Vinterberg umí dokonale.

Pete69

33 855 bodů •3. 12. 2021

7

Zajímavý snímek a partě upjatých skandinávských učitelů, kteří se rozhodnou experimentovat s alkoholem v práce, aby se uvolnili a celkově se jim zlepšil život. Samozřejmě je to blbost a alkoholu propadnou, většině to zničí život a skončí to tak, jak jsem čekal. Oscarový snímek? Nechám na odbornících.. Za mě pěkný film, ve kterém exceluje můj oblíbenec Mads Mikkelsen. Stejně se mi líbil třeba náš film na podobné téma.. Úsměvy smutných mužů.

JasonCZ

23 385 bodů •21. 12. 2020

10

Už vím, proč se říká pijes jako Dan😂😂😂😂🍾🍾🍾🍾🍺🍺🍺🍺🍺

kunafix

20 062 bodů •31. 5. 2021

6

S názvem Chlast to ale přece mohlo být mnohem, mnohem ukrutnější. Podle ukázek, co jsem viděl, to vypadalo docela jinak. I ten závěrečný tanec, který jsem znal už dřív z internetu, mi najednou nějak neseděl - za prvé: ta hudba se mi tam vůbec nehodila - měli vybrat něco lepšího, za druhé: neměl tam být tak náhodou na káry? On tam vlastně byl skoro střízlivej. No, prostě z hlediska chlastu je to opravdu slabé. Silné stránky to ale má. Třeba Mads, jako vždy sympaťák a zmiňovaný tanec: respekt. I nějaké to drámo. A docela dobře se na to dívalo. Divné mi bylo jedno - oni začli chlastat a pokračovali v tom nějakou poměrně krátkou dobu a někteří posléze nedopadli vůbec dobře, což mi moc nesedí se skutečností, kdy to trvá mnohem dýl... a pak se mi prohnalo hlavou, že tvůrci takhle asi chtěli trošku moralizovat a ukázat nám, že alkohol je špatný. Jinak ale zajímavej experiment. Jak alkoholický, tak filmový.

filmfanouch6

12 654 bodů •11. 10. 2020

10

Dánský režisér a scenárista Thomas Vinterberg zvládl hodně zaujmout svým filmem Hon z roku 2012. Dánský snímek o vychovatelovi ve školce, jenž je obviněn z pedofilie a stává se tak nenáviděným terčem vesnické komunity byl silným a nepříjemným zážitkem o velmi citlivém tématu, který se právem dočkal uznání víceméně po celém světě a dočkal se i nominace na Oscara za nejlepší zahraniční film. Vinterberg se díky tomu částečně dostal i do Hollywoodu novou adaptaci Daleko od hlučícího davu, především ale nadále tvořil v Dánsku a dále od doby Honu zvládl natočit filmy Komuna a Kursk. Vinterbergův nový film je ale jeho první zcela dánská produkce od Honu a já rád můžu říct, že je Vinterbergův návrat k dánským kořenům naprosto parádní a to pro mně osobně tak moc, že jsem ještě spokojenější než u Honu. Po velmi silném a citlivém tématu si u své novinky Chlast vzal Vinterberg na paškál další velmi zajímavé téma, které se navíc na rozdíl od tématu Honu ještě víceméně nikde neprobralo- Dle jisté teorie by totiž člověk měl žít s jistou dávkou alkoholu v krvi. Stejně jako u Honu Vinterberg sepsal scénář společně s Tobiasem Lindholmem a na pozadí už tak velmi zajímavé a subjektivní teorie vytvořili velmi komplexní námět, kterému nechybí správná gradace, sympatické a zajímavé charaktery nebo emocionální vyvrcholení v těch správných momentech. I díky tomuto všemu má ve finále Chlast stejně jako Hon potenciál oslovit výraznou škálu diváků po celém světě a Vinterberg zde opět předvádí, že skutečně jde o evropského tvůrce, který by se v Hollywoodu ztratit nemusel (i přesto, že ke slovu dokonalost mají jeho Daleko od hlučícího davu nebo Kursk hodně daleko). Vinterberg pracuje s naprosto skvělou hlavní čtveřici- Magnusem Millangem, Larsem Ranthem, Thomasem Bo Larsenem a především Madsem Mikkelsenem. S každým z těchto herců už Vinterberg spolupracoval a žádný člen ústřední čtveřice není nevýrazný a každý z nich dostává možnost zazářit. Stěžejním matadorem je ale především právě vždy výborný Mads Mikkelsen, který si stejně jako kdysi u Honu opět koleduje o nominaci na Oscara, ke které se snad doslova dotančí. Jeho postava vyhořelého učitele dějepisu je nejvýraznější a Mikkelsen je opět hlavním králem scény, kdy ho prostě jeho charizmatem, hlasovým projevem či emocionálními hereckými projevy nejde nemilovat. Pro tohohle dána už mám delší dobu slabost a každý jeho nový herecký projekt budu nadále s radostí vyhlížet. Především se ale už z tak zajímavé teorie skutečně zvládl stvořit jedinečný příběh, který toho o slastech a neslastech alkoholu řekne opravdu hodně. Už samotná tématika může českému národu plného alkoholiků neskutečně sednout a především se každý člověk, jenž to tak trochu přehnal s alkoholem v charakterech filmu pozná. Především naprosto parádní kontrast čtveřice učitelů, kteří chlastají z důvodu ,, akademických´´ účelů a mladých lidí, kteří chlast vnímají víceméně jako akt dospělosti (což je nesmysl) a neuvědomují si jak snadno je alkohol může dostat na dno je v hloubce Chlastu neuvěřitelně pocitově silný a je jen důkazem toho, jak výrazné vrstvy pecka sehraného dánského týmu má. Chlast je ukázkou naprosto inteligentního scénáře, živelného vyprávění a především schopnosti balancovat mezi odlehčenými a vážnějšími momenty. Pokusy o černý humor u Chlastu fungují, přesto se tu ale pořád rozjíždí především sonda do experimentu, který se potencionálně skutečně může ošklivě zvrtnout pokud se to s alkoholem přežene nad míru. Jaké množství je vlastně ta ideální dávka v alkoholu krvi? To není tak jednoduchá odpověď a i díky tomu se experiment může hlavní čtveřici snadno dostat mimo kontrolu. Zásadní moment uvědomění si toho, že méně je někdy více a všeho moc někdy škodí je víceméně geniální pomrknutím na všechny poživatelé alkoholů, kteří by měli včas zabrzdit. V Chlastu tak snadno jde nalézt i menší náznak lehké satiry, kterou ale zároveň není nutné vážně hledat. Ten film je totiž pořád úkaz naprosto sebejistého režijního uchopení, který skutečně vytvořil jeden z nejsilnějších zážitků roku. A to rozhodně není málo. Na internetu už jsem stihl zaregistrovat lehké výtky, které Chlastu vytýkají trošku zdlouhavý či neuspokojivý konec nebo možná menší emocionální dopad než by chtěli. A já s tím nesouhlasím, protože mě nejenom konec vyloženě dojal, ale finále je pro mně jasnou silnou tečkou za celým vyprávěním a nedokážu si krom menších dramaturgických přešlapů či lehkého napůl nevyužitého potenciálu z pár momentů vybavit něco co by se Chlastu dalo vyloženě vyčítat. Vizuálním zpracováním ještě lákavější než Hon a i pocitově nakonec přece jen těsně upřednostňuji právě Chlast. Vinterberg se vrátil k dánským kořenům v plné síle a Mikkelsen ukazuje, že by se jako tanečník nemusel stydět. Až se tedy česká kina opět otevřou, doufám, že se tahle dánská pecka dočká vřelého diváckého přijetí a Mikkelsen si skutečně pro tu sošku dojde. Už jen kvůli tomu potencionálnímu tanečku v rouškami narvaném Dolby Theatre!

hrumsrt

11 437 bodů •12. 7. 2021

8

Mně filmy jako tento baví.. Má-li snímek nějaký smysl, či sebou nese i něco navíc (hlubší význam). Tady se tomu dostává! Chtěl bych upozornit, že pánové nám soustavě porušovali zákoník práce a bezpečnostní předpisy na pracovišti, když vykonávali zaměstnání pod vlivem ;). Všichni známe spojení "Chlastat (pít) jako Dán!", ale tady se tomu dává filmová podoba. Je až smutné, jak dobře se jako učitelé měli, tady by si ani ten alkohol nemohli dovolit, a aby byli podnapilí celý den, tak by museli pít krabičák. Trošku mě mrzí, že to nezasáhli do většího extrému, vlastně vrcholem bylo, že se v noci pomočil. Stejně tak mohli klidně vynechat nefunkční manželství a rutinní sex ve stanu.. Ale na druhou stranu zatraceně se jim povedl hudební doprovod! Za mě nejlepší scény se odehráli ve škole, Mikkelsenovi hodiny, či "maturita formalita". Závěr mi přišel asi až moc vyhrocený a ani nám k němu podle mě film nedal důvod (??). Perfektní tečkou byla finální oslavička. Nejlepší film roku 2020? 80%

JosefTomas

9 989 bodů •24. 6. 2023

8

Po dalším úspěšném (a nutno říct pro mě i dost ostrém) zkouškovém jsem to chtěl nějak pořádně oslavit. A protože jsem velmi zapřisáhlý abstinent, rozhodl jsem se, že místo chlastu si dám trochu jiný Chlast. Konkrétně ročník dvacet-dvacet z Dánska a prý i nominace a ceny to mělo. Hned musím zdůraznit, že Dány úplně nakoukaný nemám a pominu-li koprodukce, tak to bude dle mého jenom pár filmů (pár jakože doslova PÁR, to jest 2), tudíž jsem byl celkem překvapen zručnou řemeslnou stránkou a vizuálním nadstandardem. Příběhově a bohužel i zábavou to na mě však působilo stejně jako chlast na hlavní představitele. Zpočátku nárůst euforie a s každou další minutou hořkosladká pachuť, kterou jsem musel koštovat déle, než jsem chtěl (stopáž je ke konci úmorná). Stříhal bych a to dost (některé postavy v centru dění například), nebo bych někde pospojoval víc věcí do jedné (některé postavy v centru dění například) a tím by něco nemuselo tolik vyčnívat (některé postavy v centru dění například). Dokážu si ovšem plně představit, že jsem zkrátka v dánských filmech zelenáč a nejsem na daný styl zvykly. I proto nakonec ty původní tři hvězdy (60%) měním na ne úplně čisté čtyry (řekněme lepší sedmdesátka?) a nechám se překvapit příště. EDIT: Tak nakonec to nebyl vyloženě PÁR filmů, neboť jsem pár snímků přímo z Dánska už viděl (Chlast je teď konkrétně čtvrtým přírůstkem), takže bych to měl eventuálně přepsat. Pokud to ovšem dočtete až do konce, tak zajisté pochopíte, že jsem se na to přepsání z vysoka vys...

Klajnik

9 246 bodů •31. 12. 2020

7

Film je postaven na tezi o microdosingu alkoholu, ale kvůli dramatickým účelům se to trochu zvrhne. Ač jde o lidský film. Říkám si však, že to mohlo mít větší dějovej rozsah a být celé prokreslenější (vztah se ženou, krize středního věku, studie), ale současně si nestěžuju. Chlast je dobrou podívanou a byla radost se na Madse dívat. On je dost možná hlavním tahákem filmu. Některé scény svým herectvím podstatně vytáhl, případně by bez jeho schopností nefungovaly jak mají. V jedné scéně se skoro nedokáže vyslovit, ale divák skrz jeho herectví chápe, o rozsah toho, co se v něm děje, ač to verbálně prakticky nevysloví. Finální taneční číslo pak vnímám jako třešničku na dortu. Myslím, že Chlast žádná vada nehyzdí.

junxi91

6 913 bodů •29. 5. 2023

8

Ne nadarmo se říká, že někdo "chlastá jako Dán". To jde viděl hned na začátku filmu, kde se parta dánských studentů kodaňského gymnázia ožere a při cestě tramvají připoutá revizora k madlu. Ve škole - na gymnáziu v Kodani - se pak díky tomuto incidentu hovoří o prohibici, která by však rozhodně neprošla. Čtyři učitelé a kámoši jménem Martin, Tommy, Peter a Nikolaj jsou učitelé na tomto gymnáziu, kteří mají neposlušné, nevděčné a líné studenty, a Martin je navíc nudný a plete si průmyslovou revoluci s první a druhou světovou válkou. Učitelé pak slaví Nikolajovy 40. narozeniny a tam začnou diskutovat o teorii jednoho psychiatra jménem Finn Skarderud. Ta spočívala v tom, že člověk se rodí s příliš nízkou hladinou alkoholu a je třeba se dostat na 0,05 %, aby byl jedinec kreativnější a uvolněnější. S nízkou hladinou alkoholu v krvi jde prostě všechno lépe! Martin je pak napaden svými studenty a kolegy za to, že jeho nudný výklad znemožňuje studentům složit zkoušky z historie. A tak se čtveřice učitelů rozhodne provést na sobě studii a ověřit tím Skarderudovu teorii. Ke všemu vedou pečlivé záznamy, ve kterých píší o tom, co se děje, když pijí v pravidelných intervalech s 0,5 promilí v krvi, a to pouze přes den. Nesmějí pít po 20:00 ani o víkendech. Martin je v depresi a nerozumí své rodině, Nikolajova žena svým manželem pohrdá. A tak to teda vyzkouší s tím chlastem. A skutečně se jim najednou začíná dařit - jejich pracovní a soukromé životy se zlepšují. Martin si začne zase rozumět se ženou a dětmi, a jeho výuka historie slaví u studentů úspěch, protože před nimi adoruje slavné alkoholiky, jako byli Grant, Hemingway a Churchill. Jeho studenti také rádi chlastají, jak bylo vidět na začátku filmu, proto Martina za jeho příklady úspěšných historických alkoholiků respektují. Skupina učitelů se rozhodne zvýšit hladinu na 1 promily a jejich životy se pořád zlepšují, Martin si třeba vyrazí s ženou a dětmi pod stan a po dlouhé době svou ženu řádně vymrdá. A tak se jednoho večera čtveřice ožere do němoty, ale tentokrát jim to neprospěje. Martinova rodina je znepokojena jeho alkoholismem a manželka navíc přizná nevěru, což Martina rozpálí doběla. Skupina teda skoncuje s experimentem a Martinova žena jej neustále odmítá, i když on by se k ní rád vrátil. Všichni tedy přestávají pít, až na Tommyho, který pořád chlastá jak duha. Dokonce se dostaví na učitelskou poradu ožralý jak prase, a to zrovna, když se tam probírá pití některých učitelů v práci. A tak Tommy nastoupí na svou loď se psem a vypluje na oceán, kde si skočí do vody. Následuje Tommyho pohřeb, po kterém tři zbývající členové popíjejí šumivé víno. Martina začne opět postrádat jeho manželka. Následuje maturita, po které slaví maturanti společně s Martinem, Peterem a Nikolajem, a společně se ožerou jako prasata. Martin dokonce předvede své taneční kreace, protože je to bývalý jazzový baletní tanečník. Jeho tanec je tak radostný a energický a ožralý, že Martin v samotné extázi sletí z mola... Co k tomuto filmu dodat? Příběh průměrný, vykreslení pozitiv a negativ chlastu věrohodné a hlavní postavy celkem výrazné, hlavně tedy věčně ožralý tělocvikář Tommy, který měl díky chlastu aspoň soucit se svým šikanovaným žákem. Já však raději zůstanu u marihuany...