Recenze filmu Havel

Komentáře a recenze 43

Pete69

33 045 bodů •15. 11. 2020

7

Každý takovýto film vítám, ale v tomto případě přišlo trošku zklamání. O takové osobnosti, jistě jedné z nejznámějších naší doby na celém světe se mohlo trošku více přidat a protáhnout film klidně přes 2 hodiny. Místy mi přišlo, že byl problém vměstnat Havlův život do sta minut. Jinak pěkné. Nejvíce mě zaujala podobnost Viktora Dvořáka s Václavem Havlem, ostatní herci si odvedli své, ale nikdo vyloženě nezaujal.. Filmy, které se odehrávají za minulého režimu jsou většinou dobré a jsem za to rád.

JasonCZ

23 385 bodů •5. 11. 2020

0

Jelikož mám averzi na tohoto pana, a jelikož se řídím, že o mrtvých se nemá mluvit špatně, tak tento film raději nebudu komentovat... Shlédnuto 4.11.2020

filmfanouch6

12 654 bodů •25. 7. 2020

4

Škoda, že se těsně Miloš Jakeš premiéry nedožil.... Režisér a scenárista Slávek Horák si po slušném debutu Domácí peče, kterého Česká Republika poslala jako zástupce na Oscary za rok 2015 jak svůj další projekt zvolil biografii o jedné z nejvýznamnějších osobností naší země- Václavu Havlovi. A sluší se tak zmínit, že po vcelku komorním dramatu Horák hodně změnil kurz a ukousl si obrovské sousto, protože Václav Havel je taková osobnost, jejíž příběh si zaslouží zpracovaní tak povedené jako se to třeba povedlo minisérii České století, kde se ztvárnění Havla velmi dobře ujal Marek Daniel (který si tuto roli následně v parodickém duchu zopakoval i v seriálu Kancelář Blaník). Jít do takového projektu a zpracovat ho tak jak se patří by byl možná oříšek i pro to největší možné tuzemské filmové eso a proto jsem od začátku víceméně Horákovi úplně nevěřil. A ve finále se dá říct, že jsem se zase tak nepletl. Havel v jádru není špatný film. Většina v něm ale funguje jaksi 50:50. A to co se týče vyobrazení Havlových eskapád v letech 1968-1989, zpracování, které připomíná spíše televizní inscenaci (kdyby šlo o televizní film, tak bych možná chválil i o ždibec víc) a i vizuální zpracování. Především ale značně pokulhává v uvědomění si o tom o kom vlastně tento film pojednává. Film sice sleduje Havlovo postupné spoluorganizování Charty 77 a jeho celkové disidentské aktivity, trochu ale ve finále zapomíná na to čím byl Havel původně- tedy dramatikem a autorem divadelních her. Je tu sice zajímavý nápad ohledně toho, že Havel občas vystoupí ze scény a například scéna u soudu se ukáže jako součást divadelní scény, krom jedné krátké scénky u něj na chatě ale nedostaneme možnost spatřit nějakou z jeho her v akci nebo celkově nedostaneme možnost nahlédnout do textů, které Havel v rámci své disidentské aktivity sepsal. Dokonce ani nikdy nejsme svědky jeho projevů což je u prostě u životopisu Václava Havla zásadní omyl. A ve finále bych vše co jsem teď zmínil a chybí uvítal možná více než úplně nefunkční vyobrazení vztahu mezi Havlem a jeho ženou Olgou. Na Havlovi se ale musí pochválit parádní obsazení- Když se při uskutečňování projektu do role obsadil Viktor Dvořák, tak jsme si nebyli úplně jistí co čekat. Dvořák se ale do role Václava Havla parádně vtělil a vychytal i jeho tak specifický hlas, což s musí ocenit především pokud znáte Dvořákův hlas z dabingu nebo jiných projektů. Dvořák opravdu táhne tento film. Stejně tak je brilantní obsazení Martina Hoffmana do role Pavla Landovského a překvapivě se i Anna Geislerová zase ne tak vzdáleně podobá Olze Havlové. Především během postupného stárnutí postav se musí ocenit parádní masky až jsem se sám ve finále lekl jak mi Martin Hoffman jako Pavel Landovský v roce 1989 s přimhouřením oka totálně připadá jako Pavel Landovský, který se měl za 3 roky v roce 1992 proslavit svou nejslavnější roli v Černých baronech. Takový Jiří Bartoška je ale jako Jan Patočka víceméně trestuhodně nevyužit a zrovna jeho role ve formování Charty 77 je tak zásadní, že by si určitě více prostoru zasloužil. S Havlem jsem měl i problém co se týče skákání v čase. Na začátku se nám objeví rok 1968, následně o pár minut později rok 1976 přičemž uplyne dlouhá doba, kdy se zmíní, že od prosince 1976 uběhli postupně čtyři měsíce či rovnou čtyři roky a najednou se nám po tom všem zčistajasna objeví rok 1989. Nejen, že je tak Havlův život strašně uspěchaný (a rozhodně se nedá říct, že by byla nevyplněná doba nezajímavá) ale především v tomhle ohledu strašně mate a to především když si vlastně máme najednou uvědomit, že je rok 1983 i přesto, že se tu objeví velké nápisy s aktuálním rokem.¨A to ještě nemluvím o tom, že mi vlastně úplně nedošel smysl úvodní scény i přesto, že hádám, že její prapůvodní smysl byl v tom aby Havel vysvětlil proč vlastně za celou dobu neemigroval. Havel přitom obsahuje momenty, které by mohly emocionálně strhnout ale bohužel nefungují. Sice má výborné herce, očividně nebyl nejlevnější (i když byste pořád tipovali spíše televizní film) ale nedaří se mu to hlavní- strhnout. Když vás ve finále dojmou až závěrečné titulky se záběry skutečného Havla tak je něco špatně. Ve filmu přitom dojde k úmrtí zásadnímu členovi Charty 77 nebo k smutné ukázce toho jak takoví členové VB využívali svých pravomocí, tyhle momenty ale nefungují tak jak by mohli. Havel bude patřit mezi nejvýraznější české filmy tohoto roku a nedá se mu upřít tvůrčí snaha a výborné zvolení herců, chybí mu ale nějaká výraznější vize, výraznější audiovizuální zpracování a celkově mám pocit i pochopení postavy Václava Havla. A i přesto, že se film snaží naťuknout i temná zákoutí Havlovy duše, i tyhle pokusy jsou ve finále zcela mimo. Slávka Horáka se dle mně možná pořád vyplatí sledovat, ukousl si ale přece jen možná trochu větší sousto než byl schopen strávit. Pravda a láska jinak určitě vítězí jenom v kinech!

Jana Květoňová

7 238 bodů •19. 12. 2021

5

Tento film prostě postrádá jiskru. Viktor Dvořák se snažil. Dobře vystihl Havlovu řeč. I Pavel Landovský v podání Martina Hofmanna je dobře zahraný. Ale chybí emoce. Rovněž bych pochybovala o tom, že by Pavel Kohout (Stanislav Majer) zakazoval své ženě podepsat Chartu 77, když ji pomáhal sám sepsat. Podařená je výprava a hudba. Scénář je ale neobjevný. Alespoň v mých očích. Slávek Horák není špatný režisér. Ovšem to, co zdobilo jeho režijní debut Domácí péče, tedy jakási opravdovost a obecně lidský rozměr, to jeho "Havel" nemá. Měl-li by to být biografický film o velké české osobnosti, tak se bohužel tak uplně nepovedl. Dávám pouhých 50 procent.

Kamil Fila

4 149 bodů •23. 7. 2020

2

Bez ohledu, jaký je čí vztah k Havlovi, toto je banální film, který nepřináší nic zajímavého. Zobrazuje Havla jako člověka se žlázami, ale bez mozku. Za celý film nic konkrétního nenapíše, s nikým nediskutuje, nevidíte pořádně žádnou jeho divadelní hru, veřejný proslov nebo moment, kdy v diskusi spojí oddělené tábory. Havel je ve filmu potlačený jako politická a intelektuální osoba a řeší se jenom jeho soukromá morálka, ale bez toho, že si uměl užívat života i jinak. Kdyby byl Havel konzervativní politik, který upírá práva homosexuálům (případně lživě tvrdí, že už mají vše, co potřebují), a sám byl vskrytu homosexuál, tak by šlo o konflikt zásadní. Ale mít milenky v liberálním disidentském prostředí, které žádalo víc svobody nikoli v soukromé ale veřejné sféře, žádný konflikt nezakládá.

marie-kolarova

2 986 bodů •3. 9. 2020

6.5

Civilní přístup dominuje, což je dobře, současně je natolik důsledný, že poněkud uniká, čímže to byl Havel vlastně tak charismatický, kromě příjemného kukuče a vlnitých vlasů. Jakože mu to sluší a baby na něj letí, je uvěřitelné, ale nějak uniká, v čem byl problém s bolševikem. Obrazové symboly jsou přespříliš doslovné a zbytečně opakované. Pro mladší ročníky možná o něco zajímavější, na ty, kteří v té době žili, působí občas nudně. Je to spíš hezké barevné povídaní o tom, jak to bylo, než hluboké drama.

sixmonsters

2 756 bodů •24. 8. 2020

6

Čekal jsem to horší. Bohužel o tom, proč byl Václav Havel mezi svými tak oblíbený, že mu pomohli až na Hrad, ten film fakt neni. Je to povrchně o všem, a do hloubky o ničem. Ale snaha byla. A je jí vidět. Aspoň já ji viděl.

samosato

1 975 bodů •19. 6. 2022

6

5/10

Marchikt

1 752 bodů •10. 8. 2020

7

Snímek nepřinesl nic nového o osobnosti, která se významně podílela na demokracii v naší republice. Ve výsledku vše z příběhu jsou dávno známá fakta s absencí větší míry (pravděpodobně) důležitých životních situací na úkor vykreslení vztahu hlavního protagonisty k ženám. Mladší diváci pravděpodobně všechno znát nebudou, proto věřím, že právě pro ně bude Havel poutavější a možná i zajímavější. Hlavní trojice – Havel, Olga a Landovský jsou skvěle zahráni. Nejvíce mě bavil Hofmann, ale to bude čistě mým zaujetím vůči tomuto herci. Optikou české filmografie se jedná o velmi slušné biografické drama, kterému lze pár drobností odpustit.