Články o Čelisti

Černé ovce nejsou pouze tuzemským publicistickým pořadem. Týž název, v originále Black Sheep, náleží také hororové komedii z roku 2006, v níž se malebný Nový Zéland proměnil v tratoliště krve ulpívající na jinak hedvábné vlně rostliny přežvykujícího skotu. Kultovní snímek s mnoha vytrhanými orgány, jehož efekty pořizovala věhlasná společnost Wētā Workshop, nabyl značné popularity především na domácích nosičích a v komunitě zasvěcených fanoušků. Jeho rázovitý odkaz bude podle webu Deadline následovat přímé pokračování od původního režiséra a scenáristy Jonathana Kinga, jenž se mimo hororové pastviny už neproslavil.

Marlon Brando, jméno spojované s inspirativním naturalistickým herectvím, mnoha filmovými hity i řadou osobních či zákulisních výstřelků, je další zesnulou osobností Hollywoodu s vlastní filmovou biografií. V upoutávce na nezávislý snímek Waltzing with Brando staví ekonomicky udržitelné útočiště na Tahiti a převařuje vodu v době, kdy také natáčí a „promuje“ svá nejslavnější díla v čele s Kmotrem. Herecký představitel Billy Zane jako kdyby mu z oka vypadl, i když hlasem se oscarové ikoně ani nepřiblížil. Podezření vzbuzuje také příliš bujarý komický nádech.

Jsou k nerozeznání. Obličej Marlona Branda, jenž by letos oslavil sté narozeniny, je dávno vytesaný na pomyslnou Mount Rushmore hollywoodských velikánů. Kontroverzní herec se před třiapadesáti lety připravoval na ikonické role v Kmotrovi (The Godfather) a Posledním tangu v Paříži (Last Tango in Paris) na vlastním ostrově na Tahiti, kde s ním pobýval také utopický architekt Bernard Judge. Na základě jeho memoárů vznikl nezávislý snímek Waltzing with Brando, ve kterém oscarovou hvězdu velmi přesvědčivě oživuje herec Billy Zane (Titanic). Na první pohled skutečně nepoznáte rozdíl.

Natočit film je pořádná řehole. I když hlavní slovo má mít režisér, zvlášť u studiových produkcí se názory střetávají, představy se vyvíjí a původně dosazení členové štábu či obsazení z různých důvodů nemohou na projektu pokračovat. A tak se nadstavbové miliony dolarů občas musí vrhnout do přetáčení už pořízeného materiálu, což je v Hollywoodu naprosto běžnou praxí s různícími se kvalitativními efekty. Kuloáry nedávno pročísly zvěsti o masivních dotáčkách Baleríny ze světa Johna Wicka, jejichž drastičnost vůči přínosu režiséra Lena Wisemana sice zákulisní zdroje posléze mírnily, ale o zajetých praktikách věčně nespokojených studií říkají své. Pojďme si nastínit stručnou historii významných filmových přetáček, v angličtině nazývaných reshoots, které za pět minut dvanáct proměnily slavné filmy a občas i kulturu jako takovou.

Christopher Nolan je největším režisérem světa a jen co vyšlo najevo, že v jeho novém projektu uvedeném roku 2026 zazáří Matt Damon, už se rojí spekulace o utajovaných detailech kolem příběhu i žánru. Podle některých se autor oscarového Oppenheimera či sci-fi Interstellar chystá natočit horor, jiní vytahují inspiraci klasickým britským seriálem a ty nejnovější spekulace, do nichž se vkládá zatím nejvíc důvěry, zmiňují rozsáhlé terénní přípravy na futuristický akční příběh ve stylu pozapomenuté klasiky Létající oko (Blue Thunder) z roku 1983.

Něco takového tu prý ještě nebylo. Internet zaplavují zprávy o odlivu méně zdatné frakce diváctva z kinosálů, kde úvodní minuty hororové novinky Terrifier 3 pravidelně skolí několik omdlévajících jedinců. Třetí část extrémně vypečené série Damiena Leoneho, v níž klaun Art (David Howard Thornton) tentokrát rozmašíruje idylické vánoční představy a s nimi i samotného Santu Clause či několik nevinných dětí, má být nejkontroverznější kinopremiérou za dlouhá léta. Tvůrci proto musí hájit rozhodnutí neušetřit krvavých lázní ani dětské postavy, což si přitom hororové filmy podle nich troufají dlouhodobě.

Do nikdy nekončící a vždy subjektivní debaty o nejlepších hororových filmech historie vstoupil věhlasný magazín Variety, který vybral hned stovku pilířů oblíbeného žánru, u něhož strach, bezmoc a někdy i čiré znechucení zastupují kýžené reakce publika. V první desítce komplexního žebříčku, jenž zohledňuje různorodé žánrové odrůdy vzhledem k jejich přetrvávajícímu efektu i obecnému vlivu na vývoj média, najdeme několik notoricky známých a také poměrně překvapivých titulů. Horor není jen o krvavé hrozbě zabijáků a hysterickém úprku obětí, což tato mnohovýznamová topka dokládá.

Filmové vody se zase jednou zabarví lidskou krví, z čehož se opět stává oblíbený hororový recept. Žraloci v Paříži (Sous la seine), kteří na Netflixu předjímali nejabsurdnější scénář olympiády, se navzdory neoslnivým kvalitám stali globálním hitem. S vlastním pokračovatelem tradice Čelistí (Jaws) to nově zkusí také šikovný režisér Tommy Wirkola, tvůrce béčkových nářezů Mrtvý sníh (Død snø) nebo Šílená noc (Violent Night), v jehož žraločím thrilleru Beneath the Storm si zahrají Phoebe Dynevor (Bridgertonovi) nebo Djimon Hounsou (Gladiátor).

Jeden z nejdůstojnějších pokračovatelů filmového odkazu Čelistí (Jaws), krokodýlí horor Kořist (Crawl) z roku 2019, si od studia Paramount Pictures vysloužil druhý díl. Ten první se odehrával převážně v jednom domě v hurikánem zdecimované Floridě, kde o život proti neústupným aligátorům bojovali dcera se zraněným otcem. Natočil jej francouzský řezník Alexandre Aja (Hory mají oči), jenž si režii zopakuje také u pokračování zasazeného do New Yorku. A snad znovu nadchne i Quentina Tarantina, jenž Kořist zařadil mezi trojici nejlepších filmů roku.

Umělou inteligenci dnes někteří lidé včetně Elona Muska považují za jednu z nejakutnějších hrozeb pro budoucnost lidstva a života na této planetě. Na jejich apokalyptickém seznamu okupuje přední příčky vedle změny klimatu, vyčerpání neobnovitelných zdrojů a nebezpečí nukleární anihilace. Strach z ní mají i filmaři, jež může brzy připravit o pracovní místa. Přesto s ní už začínají manipulovat, což se zatím neobejde bez zápachu kontroverze. Je přitom na jednu stranu úlevné vidět, že AI ještě v mnoha případech může lidské výtvory spíš degradovat a našemu kreativnímu řemeslu nestačí. Nově se to týká třeba remasterovaných 4K vydání nechvalně proslulých filmů Čelisti III (Jaws 3) a Čelisti IV: Pomsta (Jaws: The Revenge), kde zásahy umělé inteligence zanechaly ohyzdné a internetem zesměšňované stopy.