Martin Scorsese se vrací k mafiánským příběhům, a to ve velkém stylu. Krvavé ságy ze slunné Havaje se zúčastní i Dwayne Johnson, jenž se bude snažit po letech v blockbusterech přesvědčit o svých hereckých kvalitách.
„Robert De Niro,“ odpověděl jednou Robert De Niro v obtížně měřitelné nadsázce na otázku, jaký je nejlepší herec, s nímž kdy sdílel scénu. Jednaosmdesátiletá herecká legenda z Mafiánů či Irčana otestovala své tvrzení v biografické retro gangsterce Barryho Levinsona (Rain Man) s názvem The Alto Knights, která v kinech naláduje kolty od 20. března. Příběh nejprve spolupracujících italoamerických kmotrů Franka Costella a Vita Genoveseho v traileru napodobuje nejtradičnější žánrovky a neúnavnému hercovi dává prostor v pořádně extravagantní dvojroli.
Pokud na populárních streamovacích platformách letos nenacházíte moc zahraničních sérií, jimž se vyplatí věnovat několik hodin na gauči se zataženými závěsy, pak možná rádi obrátíte pozornost k šestidílné minisérii HBO Cidade de Deus: A Luta Não Para (City of God: The Fight Rages On). Přímé pokračování oslavovaného brazilského snímku Město bohů (Cidade de Deus) z roku 2002 opět snímá krvavé poměry chudinských čtvrtí Ria objektivem fotoreportéra Rocketa (Alexandre Rodrigues), jenž v prostředí násilím předávané gangsterské moci vyrostl a roku 2004 přihlíží, jak výbušné ambice propuštěného zločince znovu přitápí pod kotlem jinak kontrolovanější kriminality.
Žánr true crime nás fascinoval odjakživa a literární zkazky o zločinech si lidi rádi četli dávno před zrodem kinematografie. Není tedy divu, že i pohyblivé obrázky se na našem znechucení a upřímném pohoršení s gustem svezly. Lze říct, že v posledních letech jsou díla tohoto typu ještě oblíbenější než kdy dřív, což souvisí především s netflixovskou chutí zpracovat téměř každý zločin do několikadílné minisérie.
Vedra pokračují samozřejmě i tento týden. Pokud vám nestačí zchlazení v bazénu, může vás potěšit i příjemný čas u televize. Tuzemské stanice totiž stále pokračují v servírování letních stálic, které si lidé pustí i popadesáté, ale tento týden k tomu přidají i řadu amerických klasik a titulů, jež by neměly uniknout žádnému cinefilovi.
Seznam památných průlomových rolí, které z herců a hereček přes noc učinily miláčky publika a navždy definovaly jejich kulturní image, je samozřejmě obsáhlý. K nejvýraznějším tandemům stříbrného plátna přitom náleží manipulativní spisovatelka Catherine Tramell a nepoddajné charisma Sharon Stone, jež v Základním instinktu (Basic Instinct) roku 1992 pořádně zamotaly hlavu a splašily hormony detektivu Nicku Curranovi v podání Michaela Douglase. Slavný erotický thriller vstoupil do zlatého fondu, přestože Stone režiséra Paula Verhoevena zpětně osočila z poněkud křiváckého přístupu. Nově přiznala, že před ní se v hledáčku studia nacházelo nejméně třináct jiných žen v čele s tehdy hvězdnou Michelle Pfeiffer. Sharon Stone totiž nebyla pro tvůrce dostatečně známá.
Když režisér skandálního, ale nesmírně chváleného Základního instinktu (Basic Instinct) Paul Verhoeven připravoval v polovině 90. let další odvážný film s erotickou náplní s názvem Showgirls, o hlavní roli stály snad všechny aspirující herečky Hollywoodu. Elitní striptérku v nočním lasvegaském klubu nakonec ztvárnila tehdy třiadvacetiletá Elizabeth Berkley, která měla jít ve stopách Sharon Stone. Místo toho obdržela hned dvě výsměšné anticeny, čelila nespravedlivé šikaně průmyslu a sledovala, jak její průlomový projekt tratí peníze a řadí se k nejhůře přijatým počinům dekády. To se ale po třech dekádách změnilo a Berkley vystoupila v muzeu filmové Akademie s ovacemi a smířlivým proslovem.
Pokud k tomu máte vlohy, hrát filmového padoucha může být velice vděčné. Mnozí ikoničtí herci a herečky to preferují před úlohami klaďasů, které sice mají větší prostor a navrch i sympatie dané morálně žádoucím postojem. Skvělí záporáci jsou kořením průměrných žánrových filmů a tažnou silou těch hodnotných a kreativně napsaných produkcí, v nichž neříkají jen prázdné fráze, jde z nich strach a nutí k zamyšlení. Ať už jde o zcela smyšlené psychopaty, mocné byznysmeny s předobrazy v realitě nebo o kontroverzní historické figury, následující seznam zaměřený na oscarové herecké výkony v záporných rolích představí výkvět těch vskutku památných filmových postav. Americká Akademie možná zcela ignorovala Anthonyho Perkinse v Psychu, Jacka Nicholsona v Osvícení (The Shining) nebo Roberta Mitchuma v Lovcově noci (The Night of the Hunter) i Mysu hrůzy (Cape Fear), avšak v minimálně v těchto případech vložila Oscara do těch správných úlisných rukou.
Bývaly časy (které pravděpodobně nejsou zcela zažehnané), kdy se i nejvěhlasnější herečky posuzovaly spíš podle tělesných proporcí a sexappealu než na základě talentu. A co víc, především producenti se to v přesvědčení o vlastní nedotknutelnosti nezdráhali otevřeně a názorně deklamovat. Dnes šestašedesátiletá Sharon Stone je smutným příkladem globální hvězdy, která se rozzářila hlavně díky obdivovanému vzhledu a podvodům průmyslu, který byl připravený její půvab vytěžit za každou cenu. Už ve svých memoárech The Beauty of Living Twice roku 2021 poplivala režiséra Základního instinktu (Basic Instinct) Paula Verhoevena a naznačila, že ji producenti nutili k sexu s hereckými kolegy. Tento kontroverzní aspekt nyní rozvedla v podcastu Louise Therouxe a přímo jmenovala zesnulého filmového mogula Roberta Evanse (1930–2019).
Někdy se zdá, že herec či herečka má pro určitou úlohu až přehnaně vysokou kvalifikaci. I ti nejslavnější lidé z oboru si často rádi odskočí k takřka komiksovému padoušství, kdy jejich zloduši vedou excentrické řeči o dominanci, podrobování či vsazení svých nemesis do věčných okovů. Někdy je k účasti na těchto projektech vedou silné osobní motivace, jindy peníze, důvěra ve scénář nebo i jejich umělecká vize, která daný film přímo utváří. V následujících případech se skvělí a renomovaní herci chopili záporáků v dílech, která u mainstreamového publika a kritiky pohořela. Často hlavně díky nim však posléze načichla kultovním odérem a přestřelené nebo prostě neobvyklé herecké výkony jsou tím, co si na nich můžeme zaručeně užívat.
