Boj ve Městě bohů zuří nadále. HBO uvádí seriálové pokračování kultovního filmu

Přehrát si zatím můžete pouze první pětačtyřicetiminutovou epizodu, která se přiklání k očekávaným formálním principům. Úvodní desetiminutovka věrně imituje střihové dominanty slavného filmu, v němž režiséři Fernando Meirelles a Kátia Lund smíchali postklasicistní nelineární vyprávění ve stylu Pulp Fiction a dokumentaristicky laděnou sociální kritiku města, nad jehož zapovězenými slumy by socha Ježíše nejspíš spráskla ruce.

Retrospektivami upředený snímek, který pokrývá Rocketovo dospívání od 60. do 80. let minulého století, předkládá jednak strhující příběh s energií Scorseseho Casina, v němž do nekončícího prologu vstupují stále nové postavy a vedlejší linie. Rocket, jehož ke kriminalitě svádělo samotné boháči zavržené prostředí či starší bratr, možná film retrospektivně vypráví, ale víceméně není protagonistou v tradičním smyslu. Tvůrci preferují formát novinářské reportáže pokládající svědectví primárně o obecných poměrech Města bohů a vypravěč se chová velmi sebeuvědoměle, takže místy po představení nové postavy odbočí jinam s příslibem, že se k ní vrátí později.

Seriál zprvu také přimkne k Rocketovi, jenž s foťákem zachycuje přestřelky mezi policií a gangstery či jednotlivými gangy ještě po dvaceti letech. V průběhu rychle sestříhané akce se znovu chopí úlohy vypravěče a aktuální události vztahuje k filmu, jehož příběh tím neobeznámenému divákovi zrekapituluje. Zapotřebí to je zejména ve vztahu ke staronovým postavám, jimiž brazilský showrunner Aly Muritiba ověšuje nový, tentokrát už ryze smyšlený příběh – snímek oproti tomu vycházel z knižní předlohy Paula Linse, jenž ve slumech strávil osm let.

Rocket tak postupně prochází poněkud zklidněným prostředím, které má pod palcem diplomatičtější gangster Curió (Marcos Palmeira), a publikum seznamuje s aktéry za doprovodu záběrů z filmu. Dravý úvod, z pohledu tématu i inscenace pohybu kopírující prolog snímku, ukončí motivační návnada a vypravěčův klasický slib „o tom později.“ Poté následuje seznamování s ghettem, a to překvapivě s důrazem na jeho světlejší, z pohledu protagonisty skoro až nostalgické aspekty. Lidé se přece snaží udělat z jejich domova bezpečnější místo především pro děti, které nemají moc možností vymanit se z chudoby a neskočit na špek gangsterům nabízejícím jim zbraň.

Dusno bude tentokrát vytvářet jeden takový kluk s pistolí, už odrostlé dítě ulice Bradock (Thiago Martins), které po propuštění z vězení po Curiovi okamžitě vyžaduje přiklepnutí dřívějších pravomocí. Ty ale nyní zastává bossův vlastní syn, jenž zřejmě zavinil Bradockovo několikaleté uvěznění, a houževnatý navrátilec se svou ctižádostivou přítelkyní vyráží do války. A to s mužem, jenž během rozmíšky při fotbalovém zápasu vystřelí do vzduchu a s podporou svých ozbrojených goril hráče vypeskuje, že kvůli tomuhle na fotbal nepřišel.

Rocket pro větší část epizody mizí ze scény, což souzní s poetikou filmu. Přestává rovněž vyprávět a podle všeho tím otevírá prostor pro volněji zacyklený sled událostí, které se budou odvíjet hlavně v přítomnosti. Návrat do minulosti a připomenutí mikropříběhů vedlejších postav ale bude zapotřebí hlavně v případě Bradocka, jehož urputnost vůči letitému chlebodárci působí na ploše jediné epizody tendenčně.

Nastoluje nicméně rozsáhlý konflikt, a to ve formě zatím sympaticky variující stále výborný a silný film. Otázkou ovšem zůstává, jak příběh o válce gangů zaujme jakožto kriminální partie dospělých postav. Původní Město bohů totiž těžilo svou stylizovanou autenticitu také z toho, že do první linie stavělo děti, jež si ghetto ovinulo kolem prstu a všudypřítomným násilím je vytvarovalo až do zuřících puberťáků. Seriálové pokračování v tomto ohledu zatím vyznívá všedněji a nuceněji, ale šanci si po nadějném rozjezdu určitě zaslouží.

Podívejte se na žebříček nejlepších seriálů dostupných na platformě Max.