Články o Byl jednou jeden král...

Před pár dny spatřil světlo světa trailer na novou Pyšnou princeznu a už teď je jasné, že se bude jednat o hojně diskutovaný počin. Remakovat do animované podoby jednu z nejoblíbenějších českých pohádek ostatně chce hodně odvahy. A jelikož mluvíme o české pohádce, očekává se už automaticky velký divácký zájem a návštěvnost. Pohádky totiž u nás stále patří mezi nejmilovanější žánry, na který nedají lidé dopustit a řadu klasických kousků znají nazpaměť. Patříte mezi ně? To si můžete vyzkoušet v našem kvízu.

Nejlepším filmovým komediím jsme se již věnovali ve speciálním tematickém článku, který můžete najít zde. Ten dnešní bude zaměřený čistě na českou komediální filmovou tvorbu. Vybereme pro vás ty nejlepší kousky seřazené podle rozličných kritérií tak, aby si, pokud možno, vybral každý.

Pro každého z nás je českou filmovou klasikou něco jiného, neboť máme své favority, na které nedáme dopustit. Přesto jsme se rozhodli na danou otázku odpovědět a přinášíme vám obsáhlý přehled toho nejlepšího, co byste v české kinematografii neměli minout a co mezi naši klasiku určitě patří.

České pohádky chápeme jako národní poklad. Zdají se být skutečnou lidovou tradicí, tím nejlepším z toho, co jsme schopni vyprávět dětem a předávat dalším generacím, něčím až nadčasovým. Ve skutečnosti jsou ale pohádky ovlivněné historicky a je v nich přesně to, co do nich tvůrci vložili v určité době.

Filmové pohádky jsou českou specialitou, a jelikož jsou prázdniny a volný čas můžeme trávit za pěkného počasí venku, proč se nevydat po stopách osmi nejoblíbenějších českých pohádek? Milují je velcí i malí, a tak by náš text, který vás zavede na místa, kde tyto legendy vznikaly, mohl posloužit i jako tip na rodinný výlet.

Princezna nevěsta je pro Američany tím, čím jsou pro Čechy Tři oříšky pro Popelku, Byl jednou jeden král... či Dívka na koštěti. Národní kult, který zná doslova každý nazpaměť. Jak ve velkém sále Thermalu neváhala připomenout Robin Wright, představitelka titulní role, jedná se o základní dílo kánonu Spojených států a pro mnoho diváků a divaček jde o iniciační filmový zážitek. Proč kouzelný snímek z roku 1987 nikdy nezískal stejné postavení v Česku?

V nových Komentářích týdne jsou ještě výrazně patrné stopy Vánoc v případě pohádek a filmů pro pamětníky. Odkaz Vlasty Buriana je tak stále patrný a jedinečný. S většími kontroverzemi jste naopak sledovali snímek Menu a seriálového Krále Šumavy od Davida Ondříčka. Inspirujte se. Texty uvádíme bez redakčních úprav.

Vánoce jsou spojené nejen s pohádkami, ale též s takzvanými filmy pro pamětníky. Filmy pro pamětníky jako termín se do povědomí dostaly díky Československé televizi, která je uváděla v rámci svého víkendového pásma. Ta doba (především 30. léta) či nostalgie po ní je nicméně přítomná stále. Publikum nesleduje pouze naivní příběhy a známé herce a herečky, ale též dobové interiery, architekturu, účesy a oblékání, způsob řeči a jejího záznamu.

Jedním ze základních atributů žánru pohádka je romantická (zatím stále drtivě heterosexuální) láska ve své ryzí, nejčistší podobě. Muž a žena se mají milovat pro ně samotné, a to navzdory jakýmkoli překážkám či zájmům včetně těch „vyšších, státních“. To je příběh hudební pohádky Šíleně smutná princezna z roku 1968.

Zrcadlo, zrcadlo, který animovaný film je nejkrásnější? Podle mnohých by to stále mohla být průkopnická Sněhurka, která navzdory svému pokročilému věku dodnes funguje jako testament nespoutané hravosti z dávno minulých dob kinematografie.