Recenze filmu Slunovrat

Komentáře a recenze 69

Chrustyn

44 025 bodů •3. 10. 2019

8

Mladý Ari Aster, svou režijní prvotinou Děsivé dědictví, rozdělil diváky na dva tábory. Jedni film odsoudili jako příšernou a nudnou hovadinu a ti druzí v něm našili horor roku a objevili originálního hororového tvůrce, který si žánr horor vykládá po svém. Tato skupina diváků s napětím očekávala s čím přijde příště a zda se mu podaří udržet si originalitu a tvůrčí kvality. A přestože se mu to Slunovratem podařilo, opět jsou názory značně protichůdné a opět to je docela pochopitelné, protože Aster potvrdil, že komerční tituly opravdu točit nebude a pokud mu chce divák přijít na chuť, bude ho to stát hodně úsilí. Nemá cenu nijak vysvětlovat děj Slunovratu, protože ve výsledku film nijak vysvětlit nejde a i ukázka byla ve výsledku docela lživá. Slunovrat je ještě méně hororem, než bylo Děsivé dědictví a to především proto, že se prakticky celý film odehrává za slunečního světla a vražda je vidět pouze jedna. Film rozhodně není o tajemné sektě, která vraždí nevinné studenty ... no, i když. To ale musí vidět divák sám. Důležité je si uvědomit, že má film dvě a půl hodiny, sestává s celé řady dlouhých záběrů, ve kterých se na první pohled moc neděje a hlavně film vyžaduje divákovu neustálou pozornost, protože se zde vyskytuje tolik detailů, že snad ani nejde je na první pohled postřehnout a Aster diváka vyloženě nutí k opakovanému shlédnutí. Ale to už je opravdu jen pro otrlé. Každopádně je Slunovrat výjimečným filmem, který doporučuji každému, kdo od filmu nehledá pouze zábavný relax. Ari Aster film vede pevnou profesionální rukou a technická stránka je dokonalá. Všemožné hrátky s kamerou, dlouhé, složité záběry, použití zvuků a dokonalý hudbení podbarvení, které je výrazné vždy, když to film potřebuje. Výborné herecké obsazení už je pouze třešnička na dortu a Florence Pugh je nejlepší herečka své generace a dokazuje zde, že její exceletní výkon v Lady Macbeth, nebyla náhoda. Oskar by v tomto případě nebyl překvapením. I přes určité výhrady (zmíněná délka filmu je důležitou součástí atmosféry, ale někdy se to opravdu táhne) je Slunovrat nejzajímavější film roku, který zůstává v hlavně dlouho po jeho shlédnutí a snad jednou najdu náladu a chuť, podívat se na něj ještě jednou, abych postřehl všechny ty skryté detaily. Ari Aster je dost možná génius a držím palce, aby třetím filmem potvrdil své neskonalé nadání.

Pete69

32 824 bodů •27. 11. 2022

8

Jedinečná podívaná, rozhodně to není film století, ale zanechal ve mě silný dojem. Zvláštní brutální mírumilovně se tvářící sekta a parta nadšenců, která je jede v dobré víře navštívit. Není to ani tak horor, jako psychologická sonda do mysli zvrácených lidí, kteří na světě skutečně existují a nechtěl bych vidět, co vše se sektách toho nejhrubšího zrna děje. Film má doslova děsivou atmosféru a pomalu přivádí diváka k nevyhnutelnému, mírně teatrálnímu konci. Za mě výborná záležitost.

xxmartinxx

22 532 bodů •24. 7. 2019

6

Byl jsem naprosto připravený vydat veškerou energii na legitimizaci slabšího výsledku, ale nejsem čaroděj. Banální, doslovné, nemotorné, soft a strašně upjaté, jen občas hezké na koukání. Možná to chtělo ještě brousit, každopádně doufám, že Hereditary nebylo náhoda.

kunafix

20 062 bodů •18. 3. 2021

10

Dobré místo na pořádný team building. Na Zélandu mají jako turistickou atrakci Hobitín, v Maďarsku (kde se to asi točilo) budou mít vesničku Hårga. Film je natolik originální, že se vymyká všemu, co jsem kdy viděl. Teda - kromě The Wicker Man (Rituál), což jsem poznal ihned, že je to tím inspirované. Tady je to ale celé podtrženo neustálým denním světlem a konzumací nejrůznějších přírodních halucinogenů. Myslím, že polovinu filmu jsem prohalucinoval společně s nimi. Celá ta komunita a vše divné kolem, to bylo víc scary, než všechny ty lekací, nesmyslné, přehnané a překombinované moderní horory dohromady. Ale zaujalo mě to už i tím, co se dělo před úvodními titulky - před odjezdem. Hned ze začátku bylo poznat, že tohle bude určitě nevšední zážitek... a to jsou slabá slova. Nejde o to explicitně zobrazené násilí (které tam mimochodem není jen tak na efekt, ale má své opodstatnění), ale o tu atmosféru divnosti a podezřelosti. Obsazení neznámými herci to jen podtrhuje. Příště zkusím i prodloužený Director's cut. A pak si dělej kamarády ze Švédska!

Sheldon

16 079 bodů •23. 4. 2020

7.5

Slunovrat je horror pro žánrové fajnšmekry, není to tak do sebe zahleděný horror, jak by se mohlo podle recenzí zdát, pokud se trochu orientujete v problematice filmu je to hodně zvrhlá zábava pro zasvěcené. Filmařsky je to lahůdka a každý kdo má rád chytré a nápadité filmy by neměl být zklamaný. Vzpomněl jsem si na slova Davida Finchera, která jsou asi takhle. Ne, doslova, pochopitelně. ,,Každý filmový režisér se na plátně odkryje ze svých nejčernějších nočních můr, i kdyby nechtěl. Buď si to přizná nebo ne. Alfred Hitchcock své fetiše a stresy přiznal od prvního filmu a fungovalo to.“ Aster si je zjevně přiznal taky a Fincher taky. Zřejmě i to může být znakem velkého režiséra. Těším se na jeho další film. A mám velkou radost, že i Slunovrat zatím přilákal do kina několik desítek tisíc diváků, stejně jako Děsivé dědictví. Zdá se, že čeští diváci mají pořád dobrý vkus i co se týče horrorů. Docela by mě zajímalo co by Aster natočil o stavění májky u nás ve Středočeském kraji nebo o medvědovi na Jižní Moravě

lamps

15 325 bodů •1. 8. 2019

7

Kterak obří ambice hlavního tvůrce mohou ve druhé polovině pošramotit úžasný film. Prvních cca 80 minut jsem byl přikovanej do sedačky - ten absolutní nával deprese, neokoukané prostředí a opatrně budovaná bezvýchodnost na mě fungovaly jako všechny omamné látky na hlavní protagonisty. A když došlo k explicitnímu úmrtí, zasáhlo mě to díky perfektně připravené motivační šachovnici jako jehla pod nehet. Aster má hrozně výborných nápadů, umí diváka znervóznit jen dokonalou souhrou zvuku a obrazu a nebojí se experimentovat s tématy a žánry, takže když před sebou vidíte špetku od Bergmana (ve smyslu spoléhání se na výrazy herců), špetku od Miklóse Jancsóa (dlouhé záběry a precizně rozvržený hloubkový pohyb po mizanscéně) a hrst slavného Hardyho Rituálu (1973), nepůsobí to vůbec přeplácaně... Tedy, asi do té poloviny. Potom totiž režisér stejně jako ve svém předchozím díle jaksi přestává srozumitelně vyprávět příběh postav a snaží se vizuální neotřelostí oblbovat diváka, který nemá moc na koho upínat pozornost a sympatie. Postavy se stávají figurkami v psychopatické hře, která má bohužel slabé poselství a kvůli nepříliš fungujícím vztahům mezi aktéry i podivně neemocionální finále. ALE přesto jsem se vrtěl nudou jen minimálně a film mě tak nějak dokázal udržovat v trvalé zvědavosti, co se v něm stane v další minutě - škoda, že nakonec to byl spíše blaf šikovného tvůrce, který umí vystavit atmosférické sekvence, ale uniká mu celistvá a výpovědní struktura. Pro mě 70% a mám-li házet film vyloženě do nadprůměru, tak docela s odřenou pleší a výhradně za potěšení ze sledování čarovně charismatické Florence Pugh, které tahle role sedla jako ulitá (už zase). Jednou si to určitě se zájmem zopakuji..

filmfanouch6

12 644 bodů •1. 8. 2019

8

Mladej ale šikovnej Ari Aster už se projevil minulý rok se svým režijním celovečerním debutem Děsivé dědictví. Nebyl jsem nadšen, neskákal jsem do nebes, bylo ale jisté, že ten chlapík v sobě něco má a příště by to klidně mohl být i výrazně lepší film. Netrvalo ani rok a Aster se znovu hlásí tentokrát s horrorem Slunovrat. A překonal se Aster? Za mně určitě. Slunovrat stejně jako Děsivé dědictví není horror v tom pravém slova smyslu a s divákem si hraje pomalu a nekompromisně. Na rozdíl od Děsivého dědictví ale tahle hra s divákem funguje opravdu vydařeně a film, který trvá 146 minut nikdy nezačne působit zbytečně dlouhý nebo přetažený. Takové Děsivé dědictví, která trvalo 126 minut se natahovalo opravdu výrazně, tady ale ten pocit jednoduše nepřijde. Aster především dokázal vytvořit o poznání lepší postavy se kterými baví trávit čas- Hlavní hrdinka Dani je úžasná a divák s ní dokáže prožít každou její emoci, depresi, zmatení, chápání situace a především nadšení. A celý její vztah s Christianem je zajímavě zpracován. Reynor je jako Christian hodně fajn, Florence Pugh je ale jasná hvězda filmu, která by se ve finále nemusela bát získat za tenhle film Oscara. Jo až tak výborná je! Zatím co rozklad rodiny v Děsivém dědictví se Asterovi tak rozpadl pod rukama, de-konstrukce rozpadu romantického vztahu a zároveň přátelství v jeho podání funguje velmi dobře. VELMI DOBŘE! Už začátek předtím než se dojede do té podivné vesnice je fajn startem a film by možná bavil i kdyby se nikam nejelo a celou dobu se jenom řešili vztahové trable doma v USA. Jenže pak se přijede do Švédska v tu chvíli začnou ty pravé šílenosti! Na Asterův vizuál jsem si musel časem zvyknout, jakmile mu ale divák podlehne tak ho vlastně baví celé vyvíjení děje sledovat. Zatím co Dědictví se poněkud zbytečně táhlo na 2 hodiny, musím se přiznat, že by mi ve finále nevadilo kdyby Slunovrat trval i 3 hodiny. Minimálně! S každou postavou se divák snadno ztotožní a pochopí její emoci. Kamera Pawela Pogorzelskiho předhazuje jeden nádherný záběr za druhým. Fakt hezky se na to kouká. Problém mám s Asterem pořád v ohledu černého humoru. Aster ho očividně má, předhazoval ho už u Děsivého dědictví a je i tady. Mám černý humor občas hodně rád, Asterův mi ale pořád tak nesedí. A především si často nejsem jistej jestli to zrovna myslí vážně nebo si opět dělá černý humor. U Slunovratu jsem se mu sice zasmál rozhodně vícekrát (u Dědictví snad ani jednou co si tak vzpomínám!), pořád mi ale tak úplně nesedl. Někdy to i dost možná zpomalí až příliš a ztrácí to čas na věci, které by diváka zajímali víc. Stejně jako u Děsivého dědictví platí, že nic není jednoznačné a divák si může hodně domyslet mnoha způsoby, to ale ve finále beru jako takovou menší slabinu. Možná potěší fakt, že by měla vyjít o 30 minut delší režisérská verze, která by pár záhad vysvětlit mohla, onu původní verzi to už ale nespasí. Ten film ale zvládá jedno- Prodává šílenou švédskou sektu a dokáže jí ve finále udělat sympatickou. Jsou to sice magoři, mají ale svojí víru a plně jí věří. Z našeho pohledu to jsou pro nás monstra, z jejich pohledu jsme ale monstra my. Tenhle nejednoznačný pohled na věc film používá super. A minimálně kvůli ní stojí za zhlédnutí! Neříkám masterpiece, ale říkám dost dobrý. Aster si u mě trochu spravil reputaci a na jeho třetí film se vlastně těším. A i když si na tebe Akademie asi nevzpomene Florence, u mně si tenhle rok (zatím) jasná jednička!

hrumsrt

10 741 bodů •30. 9. 2024

6

Po velmi pozitivně přijímaném Děsivém dědictví bylo fér od Ariho Astera něco čekat. Když navíc i podruhé jde o hororový žánr, měl jsem dojem, že by tenhle mladý tvůrce mohl přivést zase něco odlišného. A to se splnilo, i když asi ne tak jak bych si přál. Slunovrat boří hororové tradice a rozhodně se nechce za nic a do ničeho schovávat, i proto se celý odehrává netradičně za denního světla.. Rozpadající se mladý pár vyráží s partou přátel na výjimečnou slavnost spojenou s letním slunovratem až do Skandinávie, kde blízkost k pólům nabízí zcela jinou podívanou a pro místní navíc i další rozměry.. Světla jako symbol naděje přináší ale všem náhled do toho, jací opravdu jsou a když zjistí, že je slavnost tradicí děsivé sekty, možná by bylo všem lépe někde na Manhattanu u měsíčku.. Odvážný tvůrčí pokus ignorovat přirozenou obavu ze tmy a vlastně čelit hrůzám otevřeněji než kde jinde, ale nepohání silnější zápletka, než spousta pohanských náboženských pletenců, které rozhodně nebudou mít ten beznadějný dopad jako na ústřední Florence Pugh čelící neempatické krutosti okolních.. Příběh povrchní vztahové krize lidí, o kterých nevíme téměř nic rozmáznut jako oběť partě hipízáků proklamujících se za vyvolené, to je Slunovrat, nic víc.. Ty zvěsti o hlubokém psychologickém traumatu v rozsvícených přírodních kulisách lhali.. 60%

Klajnik

9 173 bodů •5. 8. 2019

8

Nevím, jestli Ari Aster natočil horor. To asi nemohu posoudit - nepamatuji si, kdy naposled jsem se u filmu bál. Rozhodně ale natočil tíživý, podmanivý, precizně gradující snímek, který bych postavil hned vedle filmu Brimstone, protože to, co je dělá silné, mají společné a já při nich pociťoval podobný intenzitu napětí. Brimstone je však více psychologický a knižně si hraje s vyprávěním. Slunovrat sází více na podmanivý vizuál. Film není zajímavý jenom kvůli tomu, že se celý doby nezacházejícího slunce v kulturně zajímavém prostředí, ale taky kvůli halucinogením sekvencím, jenž jsou velikou atrakcí filmu. Ari Aster se nechal inspirovat filmem Climax, jenž pojímá horror trip na chování a reakcí postav. Slunovrat k tomu ještě interpretuje vizuály (s přáteli jsme se shodli, že to bylo relevantní). Režisér zachytil rozchodovou epičnost zachycenou v souvislosti s rituálem, jenž se opakuje jednou za 90 let v uzavřené kruhu. Tohle byl jeden z top kino zážitků 2019 a lidi, co to poslali do modrých čísel by si zde měli zrušit účet a ideálně zrušit i sebe ať zde svým nechápavým nevkusem nepřekáží.