Recenze filmu Žena na válečné stezce

Komentáře a recenze 15

Pete69

32 609 bodů •23. 2. 2024

7

Svérázný snímek o lehce poblázněné ekologické aktivistce, dá se říci až ekoteroristce. První třetina mě až tolik nebavila, ale poté se to rozjelo v lehký survival, závěr spíše dramatický a hraje na citlivou strunu diváka. Je to natočeno jednoduše, seversky chladně.. zajímavý snímek, byť mě úplně nepohltil.

lamps

15 320 bodů •7. 3. 2019

8

Islandský závan do stereotypní mainstreamové filmařiny, kterému se obdivuhodně daří skloubit potřeby klasických vypravěčských postupů a islandského národního folklóru, přičemž dokáže jednak strhnout zajímavým příběhem jednotlivce v boji proti větrným mlýnům, jednak oslovit přesahujícími myšlenkami z ranku Greenpeace. Možná, že kdybych byl více obeznámen s tamní kulturou, neměl bych k tomu filmu žádné výhrady, ale takhle mi už po chvíli začala vadit ta ohromně protlačovaná sebeuvědomělost, která možná znásobovala zvláštní mystickou auru v počínání hlavní postavy, ale její osudovost a morální připodobnění zároveň poněkud shazovala. Každopádně jsem zvědav, jestli mi takhle svěží a originálně pojatý koncept dá napodruhé více, nebo se jeho účinek naopak oslabí…

Jana Květoňová

7 195 bodů •16. 2. 2019

8.5

Originální, výborná hlavní představitelka. Islandská paličatost a svérázný islandský humor dávají dohromady zajímavou podívanou s krásnou Jónssonovou hudbou. Vlastně jde o tragikomedii. S krásně nasnímanou islandskou přírodou!

marie-kolarova

2 968 bodů •31. 1. 2019

7.5

Je vidět, že seveřané mají rádi lidi a kvůli té věčné zimě si vypěstovali specifický humor, který zvláštním způsobem koresponduje s půvabnou a současně drsnou krajinou. Symbióza svého druhu. Jemně bizarními prostředky vybízí k přemýšlení o přehnané ekologické aktivitě stejně jako úžasné rodinné soudržnosti. Je to chytré a originální, byť drobně vzdálené naší kultuře.

gruzdej

1 240 bodů •9. 2. 2020

10

Brilantní komedie!

gomacabeza

451 bodů •10. 9. 2019

6.5

Tady se musím přiznat, že mě film trochu míjel. Občas jsem nedokázal pochopit či docenit jednotlivé nápady (např. význam zcizovacích technik - prolínání muzikantů s dějem). Proč? Čemu to pomáhá, když se dozvídáme tímto okázalým způsobem, že hudba je ve filmu diegetická? A to ještě možná, protože to celé je nejspíš fantazie hlavní hrdinky, a tudíž to není skutečnou součástí fikčního světa. Nebo se jednalo jen o formální výstřelek režiséra? Ač ekologicky smýšlející, ani děj mě neodkázal dost zaujmout, stejně tak jako spíše průměrné herecké výkony. Přesto ovšem nemůžu celý film zavrhnout jako nesmyslný blábol, je samozřejmě nesmírně důležité, aby se podobné problémy, třeba týkající se klimatické krize, akcentovaly. Stejně tak nesmím opomenout pěknou kameru, Island sám o sobě je důvodem, proč zvednout hodnocení. Dalším je moje zaujatost skandinávským filmem, kdy jsem skálopevně přesvědčený, že se jedná o speciální disciplínu se svébytnou poetikou, která si zaslouží naši pozornost.