Recenze filmu Ad Astra

Komentáře a recenze 77

Chrustyn

44 045 bodů •7. 1. 2020

8

James Gray nedělá typické divácké filmy a všechny jeho film mají svůj specifický a hodně pomalý styl vyprávění, který dokáže navodit atmosféru, ale zároveň i otrávit diváka. Tentokrát se poprvé dostává do vod sci-fi, aby natočil další pomalý, neakční film, kombinující Interstellar a Gravitaci a okoření to meditativním rozměrem jako od Terrence Mallicka. A musím uznat, že mi to překvapivě sedlo a Ad Astra je pro mě největším překvapením roku 2019, přestože to rozhodně není film pro každého. Velice mě zaujala výborná vizuální stránka a umírněný výkon Brada Pitta, který byl pro něj atypický, ale dokonale mu seděl. Samotný příběh není nijak objevný a ve výsledku jde o nenaplněnou lásku otce a syna, ale pro vyprávění to není podstatné. I přes nevýrazný konec, od kterého jsem čekal nějaké výraznou pointu, se jedná o výborný film.

martin-mickey-stusak

36 687 bodů •22. 4. 2020

10

Každý fanoušek žánru sci-fi si jistojistě vybaví námět snímku '2001: Vesmírná odysea' (1968). Vizuálně dokonalý filozofický spektákl vyzdvihující širšímu vědomí otázku nekonečna. Nyní tu máme něco podobného. 'Ad Astra' sice svým vizuálním stylem už neoslní, ale myšlenka je daná a kupodivu ne každý divák se nad tím pozastaví. Žijeme v době, kdy je na vzestupu robotizace a s tím i spojená tzv. umělá inteligence, se kterou se potkáváme takřka snad už všude. Tato technická odvětí zkrátka dokáže samostatně existovat bez zásahu člověka. A právě v tom je jádro problému. Má existence živého tvora vůbec nějaký smysl? Z jakého důvodu jsme? A co naše existence vlastně znamená pro nekonečný vesmír? Tyto a spousta dalších otázek je hlavní devizou, na které se tento příběh snaží najít odpovědi. Srovnání s klasickou Vesmírnou odyseou je zcela na místě. V obojích případech se jedná o sci-fi, u kterého se setsakramentsky musí přemýšlet, aby vůbec došlo k pochopení dané problematiky. Tohle není žádná popcornová zábava, to je prostě filozofie. Tempo vyprávění je tedy záměrně pomalé a je to ku prospěchu věci, právě z důvodu postupného diváckého zachytávání daných myšlenek. A protože se napříč spektry polemizuje o životě, není od věci, že se připomíná i otázka zásadní. Jsme ve vesmíru sami? Snímek není katastrofický ani idylický. Je realistický. Do středu hlubokého tajemství při hledání zapomenutého i uzurpovaného lidstva je dějově uvržen syn s otcem v osamění někde ve vesmíru. A byl to dobrý tah na branku. Co lépe by vystihovalo dané myšlenky v kontrastu mládí se stářím. A je také dobře, že se nezopakovaly dechberoucí vesmírné záběry na kosmické plavidlo za hudby symfonie, dle zmíněné Vesmírné odysey. Zlé jazyky by měly hořkost v puse z domněnky, že by se jednalo o obyčejnou vykrádačku.

Pete69

32 979 bodů •22. 2. 2020

7.5

Film o složitém vztahu otce se synem.. oba jsou průkopníci v poznávání vesmíru a nemají lehký osud. Vše se line v ponuré až depresivní atmosféře doplněné vhodnou a nadprůměrnou hudbou. Efekty a ztvárnění vesmíru spíše průměrné, ale tento film má jiné poselství, vesmír je jen bonus. Jeden z nejzajímavějších filmů roku 2019.

kunafix

20 062 bodů •1. 6. 2024

4

Řemeslně moc pěkně udělané - všechny ty vesmírné obleky/skafandry, vozidla, stanice, technologie... a teda vůbec neřeším, jestli tam něco je a není možné z fyzikálního hlediska. Je to prostě docela realisticky futuristické. A děj...? No čekal bych větší konfrontaci mezi ním a otcem, když už mu to trvalo tak dlouho a letěl tak daleko. Taky jsme se nedozvěděli, co to vlastně bylo za výboje a proč vznikly a jak je možné, že z takové dálky ovlivňovaly vše v celé sluneční soustavě. Prostě dějově trochu zklamání - plynulo to dost pomalu a žádné velké vyvrcholení se nekonalo. Akorát ten zpáteční let skrz prstenec Neptunu byl už trochu přitažený za chlupy i na mě... Brad tam pittoval, co to šlo, ale nestačilo to na to, aby mě to nějak víc oslovilo.

hanys_

18 781 bodů •15. 12. 2019

8

Vlastně jo. Cesta za otcem, a za tajemstvím jsme-li ve vesmíru sami, stíhá bavit díky akčním vsuvkám, zároveň pokládá zvídavé otázky díky té filosofičtější rovině. Hoytema wow a Pitt má herecky nejsilnější rok v kariéře.

Sheldon

16 079 bodů •13. 9. 2019

10

Zřejmě shoda náhod, že někdo posvětil výrobu filmu jako je tento. Krásně napsaný, výborně natočený a brilantně zahraný film, který bude klasikou. Viděl jsem v IMAX a pecka!

lamps

15 327 bodů •19. 9. 2019

9.5

James Gray dovršil, podtrhl a vynesl do nebeských výšin to, co tak působivě načal už ve Ztraceném městě Z. Osudový vztah otce a syna a dokonale starosvětský, uvědomělý vývoj hlavní postavy zabalený v nejvíce strhující vesmírné kulise od dob.... Interstellaru? Hmmm, ne, Vesmírné odysey. Každý záběr je skvostný, sekvence z Měsíce a závěrečná pouť skrze hmotnou prázdnotu a morální naplnění jsou přímo hypnotické. Každé gesto soustředěně hrajícího Brada Pitta má své podstatné a neoddiskutovatelné postavení, stejně jako každý tón jemné podbarvující muziky. Zbožňuji Graye za to, jak kašle na mainstream a buduje si takhle epicky rozměrnou story kolem jediné postavy, jejíž daleká cesta z povrchu zemského tak promyšleně symbolizuje pouť do vlastní minulosti, vyrovnávání se s vlastním odkazem a statečné vytyčení směru pro nový životní kurz, osvobozený od osudného stínu svého otce. Audiovizuálně bombastická poezie o vesmíru, která ctí odkaz Vesmírné odysey zdaleka nejlépe a nejkrásněji ze všech nástupců. A s osobním jádrem, které mě nehorázně dojalo a oslovilo. Ukončil bych to detailem na vymodlené podání ruky a poslední minutku nechal na divákovi. Jinak nádhera.

filmfanouch6

12 654 bodů •18. 9. 2019

8

Sci-fi je rozmanitý filmový žánr. Rozmanitý filmový žánr, který má neomezené možnosti, může se vydat jakýmkoliv směrem a především může dodat skvělý filmový zážitek. Chce to ale nosný námět, následně fungující scénář, následně schopného tvůrce a následně i parádního protagonistu. Sci-fi navíc může být velkolepé a megalomanské, zároveň je tu ale cesta sci-fi, které bude spíše bez akce, více sázet na psychologii a inteligenci diváka a zároveň se pokusí prodat zajímavou myšlenku. A pak je tu ještě pár sci-fi, které dokážou být velké, drahé a megalomanské a zároveň být chytré. A to je ideální přirovnání k Ad Astra. Režisér James Gray mě se svým Ztraceným městem Z 2 roky nazpátek zklamal, i přesto jsem ale jeho novému filmu opatrně věřil. Zvláště když se kolem něj začali motat herci jako Brad Pitt nebo Tommy Lee Jones. Hned po trailerech jsem poté mohl slovo opatrně škrtnout a začít se vážně těšit na to až zase jednou snad dorazí sci-fi pecka, která bude šlapat ve šlépějích Gravitace nebo Interstellaru nebo snad alespoň ve stopách Marťana nebo Příchozích. A ve finále je Ad Astra vážně povedený filmový sci-fi zážitek. Dá se spekulovat o tom jak moc skvělý je a jestli by přece nepotřeboval ještě něco navíc, rozhodně se ale Ad Astra povedla. Především se musí ocenit fakt, že trailerová kampaň tak trochu táhla za nos. Trailery sázeli především na obrovskou osudovou sci-fi kde se bude bojovat o osud planety Země a bude lítat jedna akční sekvence za druhou. A neříkám, že by nešlo o osud Země nebo, že by film nebyl akční, spíše než o velkou akční sci-fi jde o pohled do nitra jednoho astronauta, který musí kráčet v otcových stopách, bojovat se svými démony a svého otce možná po letech potkat. A jen tak mimochodem také zachránit svět! Ad Astra je vlastně skoro 2 hodiny strávený čas s deprimovaným hlavním hrdinou. Svůj život bere jako jedno velké selhání, je rozvedený a bezdětný, otce od 16 let neviděl a po jeho odletu do vesmíru se musel starat o svou nemocnou matku.... Roy McBride to skutečně neměl v životě snadné a rozhodně se tak dá pochopit, že to není tak úplně pozitivní člověk. Roy McBride potřeboval skvělého hereckého představitele a naštěstí ho dostal- Brada Pitta! Brad Pitt už se letos neskutečně předvedl v Tenkrát v Hollywoodu a i v Ad Astře ukazuje, že je pořád jedním z nejlepších herců současnosti a na to aby herectví opravdu omezil nebo dokonce rovnou zarazil by byla škoda. Pitt totiž v AA předvádí pravděpodobně jeden ze svých nejlepších hereckých výkonů v kariéře a ukazuje, že by ještě mohl v následujících letech předvést coby herec další velké věci. Tak snad to ještě není definitivní..... Kromě Pitta má ale film ještě jednu hlavní postavu- Vizuál! Ad Astra vypadá nádherně a to zrovna nemusíme být ani ve vesmíru. Ale samosebou hned jak jsme ve vesmíru vypadá to náramně. Neskutečně nádherný barvy a především boží kamera Hoyty van Hoytemy! Hoytema, kameraman filmů jako Interstellar, Spectre nebo Dunkerk se opravdu stává jedním z mých současně nejoblíbenějších kameramanů, dokáže totiž obrazem prodat nejen epické a obří scény, ale zároveň ty menší/komorní. Už jenom chůze kolem chodeb vypadá v Hoytemově podání nádherně a to už něco znamená. Hoytema si určitě dojde minimálně pro nominaci na Oscara. Především je tak trochu naznačena ona budoucnost a fungování 22. století a možná trochu zamrzí, že tvůrci nepřišli s více nálady a větším představením budoucího světa. Chápu, že na to nebyl při zápletce úplně čas, je ale škoda když se fungování světa budoucího naznačí a následně z toho nic není. Už ale nápad, že je z Měsíce takové vesmírné letovisko (kde navíc existujou vesmírní piráti) je hodně fajn. Ad Astra má i hezkej soundtrack od Maxe Richtera. Asi bych si ho nepouštěl v rámci soundtracku a jednoduše mě nechytl zase tak tolik, v rámci atmosféry a budování Ad Astry ale funguje a poslouchá se vlastně celkem hezky. Jenom to prostě nejsou ,,Zimmermriavky". Ve finále jsem byl pak už jen zvědavý jakou dohru bude mít celý vztah mezi Royem a jeho otcem, kterého 30 let neviděl. A byl jsem spokojen! Vlastně jsem nečekal žádné jiné vyvrcholení, i tak jsem byl ale v rámci možností překvapen jak moc povedenou dohru ten vztah odloučeného syna s otcem má. Především ona tečka je hodně povedená a funguje. A Tommy Lee Jones si to ve finále fakt strašně dává! Ve finále jsem jen nepochopil proč v půlce filmu bylo naznačeno, že je firma AVPV, která zaměstnala oba McBrideovi tak trochu podlá a nekalá když je následně celá tahle menší zápletka hned po pár minutách smazána a následně se opět pracuje s čistým štítem. Zároveň bych byl možná i radši kdyby byl film delší a trochu více bych se podíval do duše Roye. I takhle to stačilo a fungovalo to, rozhodně by ale stálo za to dostat se do nitra Royovy duše ještě trochu víc. A to nejen díky skvělýmu Pittovi. Jeho vnitřní monology jsou jinak ve scénáři jedny z nejlepších nápadů a i když chápu proč někomu ve finále vadili, právě ony cestu do hlubin astronautovy duše aplikují ještě o poznání lépe. Ve finále zase jednou chytrá, povedeně napsaná, poctivě natočená a celkově povedená sci-fi. S perfektním Pittem, kamerovým božanem Hoytemou a krásou samotného vesmíru. Jsme ve vesmíru skutečně sami? Těžko říct, Ad Astra si s touhle věčnou otázkou pohrává hodně povedeně. Možná tolik nepředstavila náčrtlý svět a občas nahodila téma, které nikam nevedlo, pořád to ale stálo za to. Jen čas ukáže jestli se podobně ambiciózních sci-fi v dohledné době dočkáme více něco méně, talentovaní tvůrci s jasnou vizí by ale snad měli peníze bez problémů dostat. Aby pak mohli vznikat filmy jako Ad Astra. A jinak práce se zvukem... To se nedá popsat- To se musí slyšet! Viděno v kině: 2x

avenis

11 521 bodů •29. 5. 2024

5

Nejsem fanouch vesmírných filmů a tuhle sci-fi depku nezachrání ani zlatisté efekty ani Bred Pitt. Zajímavých je asi jen pět minut, kdy se setkává otec se synem poblíž planety Neptun. Jejich hra výrazů je opravdu nádherná. Než se tak stane, musí se protrpět nudné a bezvýznamné technické a málo popisné pasáže na Zemi, na Měsíci a na Marsu. To vše prostoupeno Bredovým pohledem profesionálního smutečního hosta. Pak už jen řízený průlet Neptunem, při němž měl mladej jen kliku, že ho ta detonace jebla tím správným směrem...

Wally007

9 625 bodů •7. 1. 2020

6

Být melancholik a autista k tomu, tak si to asi užiju víc... Ono to tak nějak plyne, B. Pitt si do toho mluví, pak dorazí k Neptunu, pokecá si s taťkou a zase frčí zpět... Čekal jsem asi víc... Dvě hvězdy za super vizuál vesmíru a jedna za to, že B. Pitt vypadá jakoby snímek Sedm natočil před šesti měsíci...