Black Panter jakožto právník pro "černé" jezdící po Státech křížem krážem. Jako seriál bych si to rozhodně líbit nechal, film se ale zabývá jedním z mnoha Marshallových případů a je to takové..chybí tomu trochu víc té zloby a nepřátelské atmosféry, která tyhle případy určitě provázela. Hudlin na tohle asi moc vhodná volba nebyl.
Spíše řemeslně natočené,ale příběh zaujal. Ovšem vzhledem k výjimečnosti hlavní postavy by se mohl najít zajímavější případ napr. Brown vs.školní rada Topeky, který ho dostal do křesla Nejvyššího soudu.
Na konci filmu Marshall vhodí do telefonní budky v Mississippi pár mincí, aby zavolal Friedmanovi do Connecticutu a zjistil rozsudek v případu. Musel by zavolat operátorovi, ten by zavolal na ústřednu, která by zřídila hlavní linku do New Yorku, a tak dále. Takový dálkový hovor by mohl trvat celý den.
Na začátku 40. let dává Marshall Friedmanovi, který má zkušenosti s občanským právem, knihy, aby ho zasvětil do trestního práva. Žádná z těchto knih se však nezaměřuje na trestní právo. První z nich, A Concise Restatement of Torts, Second Edition, o občanském právu, vyšla v roce 1965. Dva svazky Wigmore on Evidence jsou McNaughtonovou revizí, která vyšla v roce 1961. Důkazní právo probírané v knize Wigmore se uplatňuje jak v trestních, tak v občanskoprávních věcech, takže Friedman, soudní právník, by s ním již měl být obeznámen. Čtvrtým svazkem byl 308. svazek United States Reports, v němž byla zveřejněna všechna stanoviska Nejvyššího soudu USA za říjnové období roku 1939.
Když Marshall přijede na nádraží, ocitne se na Central Terminal, skutečném historickém nádraží v Buffalu ve státě New York. Budova je ve skutečnosti zříceninou a zobrazená okna byla digitálně restaurována.