O největším „čutálistovi“ není ani tentokrát pochyb. I když i Jirka Langmajer v Po čem muži touží 2 pošilhává po balónu, vládne tržbám a návštěvnosti českých kin Lavi z filmového Vyšehradu.
V novém filmu Roberta Sedláčka, který tento týden vstupuje do kin, se Karel Roden vrací po dlouhé době do Čech, aby zúčtoval s tíživou minulostí. Výsledkem je duchaplný thriller, jenž rozhodně stojí za pozornost.
Pochází z Vyškova, ale bydlí v Praze na Žižkově. Vystudoval na FAMU dokument u Karla Vachka, později produkoval řadu jeho mimořádných filmů. Na FAMU posledních deset let vyučuje. Je producentem kousavých filmů Roberta Sedláčka Pravidla lži, Největší z Čechů a Rodina je základ státu. Letos v únoru představil svůj nový režijní počin – krátkometrážní Asanaci věnující se pražskému Žižkovu – a nijak nezahálí ani dál. Tlačí k dokončení řadu pozoruhodných filmových projektů.
Symbolicky 21. srpna 2018 bude mít v českých kinech premiéru snímek Jan Palach (2018), v němž se režisér Robert Sedláček (České století, Bohéma) zaměřil na vykreslení duševních pochodů mladého muže, který se následně v lednu 1969 na protest proti okupaci Československa z předchozího léta a normalizaci společnosti upálil. S režisérem Sedláčkem si v následujícím rozhovoru přečtete nejen o tvůrčím procesu, komunikaci se scenáristkou a "setkání s Palachem".
Jeho čin se v mediálně-společenském prostoru po roce 1989 čím dál častěji kritizuje. Jan Palach, 20 letý student historie a politické ekonomie, se 16. ledna roku 1969 zapálil na protest proti okupaci Československa ze srpna roku 1968. Zemřel o 3 dny později. Ať už si o jeho činu myslíme cokoliv, dá se vykládat jako zoufalá reakce na zoufalou situaci a počínající komunistickou normalizaci společnosti.
Pět let po úspěšné televizní sérii Hořící keř (2013) vstoupí do českých kin filmové drama věnující se Janu Palachovi, který se upálil na protest obsazení Československa v srpnu roku 1968. Jana Palacha (2018) režíroval Robert Sedláček a vy se můžete podívat na první snímky z filmu.
Jubilejní 25. ročník filmových cen Český lev zná vítěze. Většinu cen pobralo otužilecké melodrama Bohdana Slámy Bába z ledu (2017), když uspělo coby hlavní film, v kategoriích režie, scénáře i hereckých profesí. Druhý v pořadí, vzpomínkový snímek Po strništi bos (2017) režiséra Jana Svěráka převzal tři sošky Českého lva. Dvakrát uspěla Milada (2017) debutanta Davida Mrnky. V kategorii dokumentární tvorby zabodoval snímek Olgy Sommerové Červená (2017) pojednávající o naší slavné herečce a operní zpěvačce Soně Červené.
Česká filmová a televizní akademie (ČFTA) zveřejnila nominovaná díla, která se budou ucházet o cenu Českého lva v rámci dvou kategorií televizní tvorby. Do finále poslala své favority čtveřice tuzemských televizí, uspěla však pouze jediná. O držitelích sošek se rozhodne v sobotu 10. března v pražském Rudolfinu.
Státní fond kinematografie zveřejnil informaci o tom, kterých osm tuzemských hraných snímků obdrží na svůj vznik celkovou dotaci v objemu 66 milionů korun. Kromě humoristického celovečeráku se "starým známým" Tondou Blaníkem se dočká například snímek o Janu Palachovi nebo drama z roku 1948, kdy došlo v Československu ke komunistickému převratu.
Točí se kolem tématu "co je to svoboda?" a v dokončovaném režijním debutu Sofie Šustkovém ho řeší trojice milovníků vodního plachtění. V dramatu Do Větru (2018) se představí talentovaní tuzemští herci Jenovéfa Boková, Vladimír Polívka a Matyáš Řezníček. Do kin snímek přijde počátkem dubna příštího roku.
