40%
Kromě několika epizodních výjevů se nestane v podstatě nic, co by stálo za zapamatování, a se jménem Al Capone se nakládá jen jako s reklamní značkou, jejíž potenciál začíná i končí u pozoruhodného převtělení ze strany Toma Hardyho - on jediný dokázal vdechnout filmu život, přestože jeho charakter jen celou dobu vypouštěl duši a od diváka se očekávala automatická a silná spoluúčast. Velká zbytečnost a především pro Hardyho ztráta času.