Chrustyn
44 045 bodů •
6
Mnohými zmiňovanou genialitu jsem zde nenašel a takřka tříhodinová stopáž, taky nemá opodstatnění. Na druhou stranu poutavě zvláštní film se zajímavou ústřední postavou. Jen by mi sedlo svižnější tempo.
Komentáře a recenze 24
Dle počtu bodů
Pete69
33 033 bodů •
8
Velmi dlouhý kvalitní snímek. Je pravda, že má pár hlušších míst a měl jsem občas problém udržet téměř tři hodiny pozornost. Na druhou stranu právě a klidnější, či hlušší místa krásně dokreslovali pozvolné tempo a pomalou dramatickou atmosféru. Pohodový, hodně svérázný otec se snaží proniknout do světa své dcery, které jsou opravdu velmi rozdílné. Nakonec s částečně podaří. Ve filmu je opravu hodně zajmavých situací a nakonec těch tří hodin vůbec nelutuji. Nevšední podívaná.
lamps
15 327 bodů •
8
Ano, je to pecka. Prvotní dojmy bezprostředně po projekci byly přeci jenom příliš rozvířené a hlavou mi kolovaly myšlenky o některých hluchých či nadbytečných scénách, které jinak nevídaně (doslova) skvělou tragikomiku neúměrně roztahovaly, ale s odstupem času se mi právě tyhle scény zdají jako brilantní oslí můstek mezi oněmi smutnými a humornými pasážemi napříč celým nepředvídatelným filmem. Jasné je jen to, že dlouho jsem se takhle od srdce nezasmál a takhle upřímně nedojal a že pouze další projekce mi pomůže odhalit, jak moc geniálním a pocitově vyváženým filmem Toni Erdmann vlastně je. Zatím to má u mě parádně rozehráno..
jaro.mir.mara
4 542 bodů •
10
Toni Erdmann hledá cestu ze samoty a s falešnými zuby v hubě (někdy marně) vzdoruje odcizení. Jeho svět pomalu odchází, do nových pořádků ale zvědavě (a otravně) dloubá, jak malý kluk klackem do kupky hnoje. Dění málokdy hodnotí, to nechává na nás, kteří mu koukáme přes rameno, případně přes rameno dceři Winfrieda Conradiho. To hlavně její život řízne do kůže. Takovým tím nepříjemným způsobem, jako stéblo trávy nebo list papíru. Výkonná, racionální, cílevědomá sebevědomá, ztracená, rozbitá, rozklížená... Na její oslavu narozenin asi nikdy nezapomenu - a už na ni nikdy nepřijdu. Ne že bych předpokládal, že by mě snad příště pozvala. Toni Erdmann, svědek globalizace osobních mikrosvětů, takovej podivnej brouk, krásně nedokonalý, můj nový hrdina.
Mikik4444
4 219 bodů •
10
Hned začátek je pecka… Můj kolega pyrotechnik…Já se po… To je bomba ta bomba.
rkotvald
3 162 bodů •
8.5
Bláznivá (tragi)komedie o (polo)šíleném bodrém fotříkovi natočená jako tříhodinový art film. Ta délka je místy dost znát, ale celkový dojem je přesto zatraceně dobrý. Po skončení v hlavě utkví nejedna pasáž, ale bezkonkurenčním vrcholem filmu je mnohaminutová sekvence teambuildingové oslavy narozenin. Něčeho tak vtipného a roztomile absurdního a mimoňského se divák v kině dočká přinejlepším jednou za 2-3 roky.
lukas
1 523 bodů •
8.5
Wau! Nečekal jsem, že mě dostane 2 a půl hodinový film německé autorky odehrávající se převážně v korporátním prostředí na území Rumunska. Otec (velké dítě) přepadne svou dceru-vážnou manažerku a jeho pokus navázat s ní lidské pouto se promění v přehlídku tragikomických epizod jdoucích pod kůži. Chtělo se mi tleskat hned několikrát během filmu. Smutná komedie o pomíjivosti štěstí.
Tomprov
1 412 bodů •
6
Takové bezradné pohlazení.
ZaS
687 bodů •
0
Drama? Neřekl bych. Komedie? Rozhodně ne. Satira? Možná v pár okamžicích.
Celkově vzato je to film o ničem. Většina postav se chová jako by právě opustily blázinec. Na podmínku.
javor6
570 bodů •
4
Tak tohle tedy ne. Je to jeden z mala ukazu, kdy se s CSFD naprosto rozchazim v hodnoceni, kvuli kteremu jsem to dokoukal. Dve hvezdy za pana Erdmanna. Zbytek chaos. Pointu to mozna ma, ale scenaristicky dost prapodivne.