Recenze filmu The Beatles: Eight Days a Week - The Touring Years

75%

Komentáře a recenze 18

Dle počtu bodů
Pete69
Pete69
32 609 bodů
9
Kdo by neměl rád alespoň jednu píseň od Beatles.. a kdo říká, že ne, ten sám sobě ve skrytu duše lže :) Tohle se opravdu povedlo a chtělo to dost citu k poskládání celku. Dokument plný jejich písní, výpovědí jejich členů a záběrů ze zákulisí i z koncertů... prostě perfektně poskládaný dokument. 90%
hanys_
hanys_
18 781 bodů
10
Klidně to mohlo být ještě 3x tak dlouhé, aby to zabralo i zbytek historie Brouků. Fakt paráda, Howard se vytáhl, na druhou stranu měl po ruce taky prvotřídní materiál. Jak říkám, na tohle bych se dokázal dívat hodiny.
liborek_
liborek_
7 283 bodů
10
Dělat dokument o Beatles bez zmínky o Rolling Stones samozřejmě smysl má... Třeba už jen proto, že Beatles byli první a lepší a RS nepotřebovali (mrk mrk). Ale vážně: Mnoho nového toho o Beatles říct nejde. Snad lze z různých soukromých archivů vyšťourat nikdy nepublikované fotky, videa nebo zvukové stopy, ale ty už základní příběh této kapely příliš nezkorigují; vždyť jejich unikátnost beztak poznají jen ti nejzarytější fandové (a i ti si stejně jen řeknou: "jé, tuhle fotku jsem ještě neviděl"). Přínos Howardova filmu je ale v jiném úhlu pohledu, z nějž nás nutí se na onen příběh dívat.___ Beatlemánie byl unikátní fenomén, který se ve většině biografií Beatles spíše jen konstatuje, ale do hloubky jde málokdo. Howard v tomto fimu jde ale docela brutálně na dřeň. Ne že by se mu podařilo beatlemánii vysvětlit (na to by si musel přizvat kádry z jiných oborů), ale ukazuje ji v nečekaných detailech, ve vzpomínkách nečekaných lidí a hlavně pevně vsazenou do kontextu doby, v němž se rýsují zásadní euro-americké rozdíly, převratné sociální změny, teprve se rodící postmoderna, neexistující standardy globální masové popkultury atd... (V kterém jiném dokumentu jsou Beatles takto interpretování v souvislosti s rasovou integrací v USA?) Nefalšovaný fanatismus davů pubescentů převádí "požitek" ze špičkově rekonstruovaných koncertních záznamů do ryze depresivní polohy; přeměna nadšených mladíků užívajících si nával globální slávy ve vyčerpané světoběžníky podprahově volající o pomoc je smutným pravzorem toho, co jsme o mnoho let později mohli poznat např. tady.... Tyto pocity z beatlemánie jsem necítil (nebo ne v takové intenzitě) u žádného jiného dokumentu o Beatles, ani u Antologie. Howard tento fanatismus nevysvětlil, ale pomáhá nám se nad jeho principy zamyslet. A vedle toho jako zákusek dává (opět z jiného úhlu pohledu) nahlednout na způsob, jakým Beatles (i díky tomuto fanatismu) definovali svět popkultury a ony chybějící standardy (překvapí dneska někoho koncert na stadionu pro 56 tisíc lidí?). Jinými slovy, Howard dokázal jako málokdo vyhmátnout význam Beatles pro dějiny popkultury.___ Dokumentu dost pomohlo, že se zaměřuje skutečně jen na jeden časový úsek (zdánlivě ten méně zajímavý v umělecké kariéře kapely) a nerozmělňuje ho předchozími, tehdejšími i následnými historkami & problémy bulvárního rázu. Ale i tato relativně krátká doba (cca 3 roky) změnila mnohé a Howard to ukazuje mistrně. Nad oním příběhem se neustále vznášela otázka "kdy ta bublina praskne?". Generační střet a všeobecná nezkušenost s novým fenoménem často plodily otázky typu: "Jaké místo si myslíte, že tenhle příběh Beatles bude mít v historii západní kultury?" Doteď mi v hlavě zní Paulova fascinující odpověď: “You must be kidding with that question. Culture. It’s not culture. It's a good laugh.” Jak se jen mýlil...
Fajnšmekr
1 972 bodů
8
Ničím objevný, ale poctivě zpracovaný dokument, který se soustředí pouze a jen na koncertování Beatles. Nic, co by člověka ohromilo, člověk už to všechno zná - Liverpool, Amerika, "jsme slavnější než Ježíš", ječící fanynky, kdy se kapela ani neslyšela a Starr vzpomíná, jak se orientoval, kde v písni jsou, podle toho, jak si před ním Lennon s McCartneym podupávali nohou do rytmu... Leckdy pouze fotografie provázené slovem, ale celkově to atmosféru přiblíží příjemně a vtipně.
dalebacek1982
1 854 bodů
10
Naprosto úžasný dokument, který má jen jednu malou chybičku: měl být ještě o 2 hodiny delší...
lukas
lukas
1 523 bodů
8.5
Perfektní záležitost! Dokument s důslednou dramaturgií, bohatými archivy, výpověďmi a příběhem. Snímek se věnuje beatlesácké koncertní jízdě v letech 1962-1966, kdy chlapci jeli 8 dnů v týdnu a vše se měnilo před očima. Z dokumentu mi nejvíce utkvěl v hlavě pohled na newyorský Shea Stadium, kde Beatles hráli v roce 1965 pro 55 tisíc lidí. Pohled na čtyři brouky, jejich neskutečně masivní aparaturu a davy fanoušků působí dost bizarně. Jelo to samospádem a je obdivuhodné, že se po těch záležitostech nepropadli k drogové či jiné závislosti, řekli dost a zavřeli se do studia, aby natočili přelomová alba. Horký kandidát na dokumentárního Oscara!
Ciiiri
Ciiiri
949 bodů
7.5
Jako jo, vtipné, hezké, plné písniček... Pro mě takový průměr... Ale vzala jsem na to svého taťku, který Beatles miluje a byl z toho fakt jako fakt nadšený. A prý i spoustu věcí nevěděl. Moc se mu to líbilo.. takže asi tak, pro fanoušky bomba a super... :-)
tedoun
tedoun
923 bodů
8.5
Beatles mají asi ohromné štěstí na modré planetě, že po téměř padesáti letech nejsou zapomenuti. I mlada generace miluje Beatles protože je to kapela zázraku. Skvělá hudba,zábavné dialogy,perfektní hudební doprovod. Jeden ze 1000 filmů, které musíte vidět, než umřete.
knihovna1
283 bodů
10
Kdo má rád Beatles-povinně shlédnout. na dokument jsem se velmi těšila. Film mě nabil, má šťávu, která na vás přeleze z plátna a chce se vám řvát s fanoušky na stadionu. Tady vidíme, že je Beatles ikonou nepřekonatelnou, a že jejich muzika pořád platí. Ve filmu jsou fota a hlasy, které nelze nikde vidět a slyšet.