Před pár týdny jsem natrefil na článek zabývající se životem LB a upřímně mi to dalo mnohem víc, než tahle opilecká estráda. Kdo o LB moc neví, tak mu dokument bude připadat hodně zmatený a těm co ví, to nedá vůbec nic. Nejlepší na celém dokumentu jsou ty archivní a raritní záběry z 30. let.
Z celého Třeštíkové a Hejnova dokumentu o Baarové je paradoxně nejzajímavější to, co přímo o Baarové není... Málo známé záběry ze zákulisí filmového průmyslu 30. let, kamerové zkoušky, ukázky z málo známých italských filmů, dobové týdeníky, projevy... Jakmile mluví LB nebo je řeč o LB, Třeštíková lacině zvýrazňuje pouze bulvární složku jejího životního příběhu, který je navíc vyprávěn nekonzistentně, neúplně, povrchně až zkreslujícím způsobem. Pro mě osobně je její slavné milenectví s dr. Goebbelsem nezajímavé a to, co v (nejen) jeho kontextu je skutečně důležité a významné, Třeštíková ve filmu nijak nezmíní. Tedy jestli/jak byla využívána německou propagandou, jak ji vnímali filmoví diváci, jaké měly její filmy kritické ohlasy, jaká byla její společenská role, pracovní vztahy s jinými tvůrci, vliv rodinné anamnézy (častých duševních poruch v rodině) na její kariéru...atd. atd. Dobová atmosféra je naznačena díky archivním záběrům relativně dobře, ale role Baarové v jejím kontextu je prakticky zamlžena. Skoro se až chce říct, že tento film o LB je zoufale zbytečný, protože značnou část materiálu už Třeštíková publikovala před dvaceti lety a nic nového už nepřináší. Problém samozřejmě je, že LB si svůj příběh vypráví sama, přičemž celou dobu vlastně jen sledujeme starou nešťastnou ženu se silnou poruchou osobnosti a problémy s alkoholem (což Třeštíková strašně lacině zdůrazňuje dlouhým záběrem na to, jak Baarova pije becherovku přímo z lahve nebo si zapaluje cigaretu na špatném konci). Baarová v kouřovém dýmu pouze zvýrazňuje svůj talent a krásu, vypráví nedůležité historky svých mileneckých eskapád, případně odpovídá na režisérčiny banální dotazy. To je ale trochu málo, ne?
Dalsi film od Trestikove, ktery mne nadchl, jen nevim jestli to je mou slabosti pro dokumenty nebo silnym pribehem a osobnosti pani Baarove...kazdopadne silny zazitek a urcite to chci videt znovu
Víc než osud samotné Lídy Baarové mě zaujalo, jak snadné je ocitnout se v roli padoucha jen proto, že jste na očích víc, než nějaký Honzík z pekárny, který si v době protektorátu nechal říkat Hanz a byl jeden z těch statisíců führerfans, kteří nejdřív vítali Němce a podíleli se na likvidaci židů, pak vítali Rusy a skandovali při věšení Němců i Čechů a nakonec zakotvili jako členové KSČ, kde si to pro změnu vyřídili s buržousty... . Třeštíková pomocí dobře zvolených archivních záběrů, poskládala souběžně s příběhem Baarové svědectví o pokrytectví a krutosti, jaké jsou lidé schopni, pokud dostanou příležitost. Nevím jestli to byl záměr tvůrce, ale z pohledu Baarové a nejspíše mnoha dalších, šlo "jen" o změny režimu...při nichž nikdo nemohl tušit, do jaké obludnosti narostou. A to jak v případě nástupu Hitlera, tak komunistů. Touto optikou pak nemůžete v Baarové vidět vlastizrádce, ani se pohoršovat jejím vztahem s Goebbelsem. Nemůžete se divit, že se bála o svoje bezpečí a snažila se utéct. Vždyť i dnes je mnoho lidí, kteří pracují v Německu, nebo Rakousku a kdoví, jak by se v případě vyhrocení vztahů zachovali a na které straně hranic by zůstali. Pokud tedy selhala, tak snad jen v úsudku. Ale jistě ne víc, než miliony jiných žen před a po ní, které zaslepila láska. Díky své kráse, byla v neustálém pokušení ze strany všech vlivných mužů té doby a i když na sebe jistě nepověděla všechno, tak jakékoliv odsuzování není na místě. Nebylo mi jí vysloveně líto, ale bylo mi smutno a pocítil jsem vůči ní i respekt, protože tohle by každý asi nedal. Nejvíc smutno mi ale bylo, když popisovala jak velká úleva a štěstí pro ni bylo, když se jí povedlo utéct z Československa. Přitom pro mnoho z nás, je jedním z klenotů naší kinematografie. Ve všech ohledech zajímavý dokument, Třeštíková tohle opravdu umí. I když bych bral některé výpovědi Baarove s rezervou, pořád zůstává spousta materiálu, který vás přiměje k zamyšlení a možná i revizi svých názorů jak na ni, tak na dobu, ve které žila.
Docela povedený dokument...bez příkrasukazuje Lídu Baarovou ..jako jednoduchou ženskou, která šla bez skrupulí za svou slávou a moc nepřemýšlela a prakticky ji nevadilo nic. I to že její milenec zabil své děti vyřkla jakoby bez emocí. Poučné.....Jistě potřebný náhled do historie...
Třeštíková a Hejna propojují intimní zpověď s životopisným filmem a daří se jim. Zejména díky střihu je celé vyprávění plynulé a působí velmi emotivně. Třeštíková nabízí unikátní náhled na pomíjivost krásy. Sledujeme hvězdu prvorepublikových filmů, jak se mění ve vrásčitou a odtažitou stařenu, které až flaška becherovky dokáže rozvázat jazyk. Třeštíková strávila u Baarové dvě odpoledne a hlubší vztah s ní vybudovat nestihla, ale i to můžeme brát zavděk, jelikož i jedna návštěva u staré dámy přináší mnoho zajímavých pohledů do spletitého života této herečky.
Film hodnotím pozitivně jenom kvůli paní režisérce, která odvedla dobrou práci a povedlo se jí život té děsné ženské dobře zasadit do historických souvislostí. Jinak ale jsem z kina odcházel znechucen - Lídou Baarovou. Depresivní film o hrozné ženské a dvou odpudivých režimech. To, že Baarová jako mladá ambiciozní holka spala s Goebelsem bylo to nejmenší, co bych jí vytkl. Horší je, že za 80 let života nic nepochopila, nic nezískala, nic nevytvořila, nic po sobě nenechala. Ó prázdnoto, jak umíš být děsivá...