Až děsivě dokonalý výkon Julianne Moore v hlavní roli - její Alice je sice zděšená ze své budoucnosti(tím víc, čím víc se dovídá o nemoci a o tom, co čeká ji a její blízké), ale stále dokáže být sebekritická a věcná. Cenné kromě autentického ztvárnění vývoje osobnosti nemocného Alzheimerem (což může řadě lidí pomoci) nepřikrášleně zaznamenává vývoj vztahů uprostřed původně dokonale fungující rodiny i úpadek kognitivních dovedností hlavní hrdinky. Několik drsně otevřených scén vyvažuje celková kultivovanost popisu jednoho hroutícího se života, aniž by film upadl do totální beznaděje.
Tento film mě opravdu dostal. Tak jak ztvárnila Julianne Moore matku postiženou Alzheimerem se jen tak nevidí. Mrazivý příběh, ledový výkon, děsivý srdceryvný konec.. K filmu se nic dodat. Vše se točilo kolem hlavní představitelky a já to s ní opravdu prožíval.. děsivé, ale perfektní. 95%.
V žádném případě to není jakkoliv špatné, spíš nedotažené. Bylo by skvělé, kdyby byl tenhle film mnohem nepříjemnější na sledování a neuhýbal tolik k nostalgii. Taky by bylo skvělé, kdyby někdo konečně izoloval Kristen Stewart od představy, že může být herečkou.
Oskarový doják s neuvěřitelnou Julianne Moore, která zde podává jeden z nejlepších výkonů své kariéry a potvrzuje, že je skutečně těžká váha. Velmi smutný, dojemný a přitom lidský film vycházející z traumatické zkušenosti je především určen těm, kteří se s Alzheimerem potkali.
Hezké a přirozeně lidské, bez sentimentálních srdceryvných výlevů a extrémně vykalkulovaných zvratů. Julianne Moore hraje skvěle a táhne celý příběh výhradně na svých bedrech tak suverénně, že si skoro ani neuvědomujeme, jak všední a neoriginální filmařinu vlastně sledujeme. Aneb další z oscarové líhně projektů fungujících na bázi "Máš-li srdce, sleduj, inspiruj se a miluj mě" :)
Docela dobré drama, které táhne sama Julianne Moore výborně a Oscara si za svou roli zcela určitě zasloužila. Mě jen trochu mrzí, že tu nebyl nějaký propracovanější konec. Nejsilnější scénou filmu byl určitě proslov...75%.
Od Julianne jsem čekal více na to že si za to odnesla Oscara. Ale jinak hezky natočené, hezký příběh o nemoci, ale to je asi vše. A vůbec mi tam nepasovala Kristen Stewart, furt jsem čekal odkud tam vyskočí upír nebo vlkodlak. 63%
Still Alice působí lehce nedotaženým dojmem. Další výtka může směřovat k přílišně idilickému přijetí nastalé situace ze strany rodiny. Lidskost je v takových případech podrobována příliš tvrdým zkouškám, než aby většina lidí obstála jako rodina Alice. Selhání tak myslím mělo být mnohem důležitějším tématem filmu. Užíval jsem si zejména vztah Alice a její nejmladší dcery, který na mě i přes neherectví Kristen Stewart působil výjimečně upřímně a blahodárně - takhle nějak bych chtěl dokázat být oporou i já. Bez téma tabuizující egoistické korektnosti a karikující ohleduplnosti, ve které se sobeckost projeví v okamžicích, kdy člověk o nemocném mluví a s ním zachází, ale zapomíná se při tom na něj obracet přímo - například s otázkou, jak svůj stav prožívá - a sám ho tak pomalu degraduje na nesvéprávný předmět vlastní bohulibosti.
V jednoduchosti je prostě krása. Naprosto výborná ukázka toho, jak se člověk s Alzheimerovou chorobou cítí. Jak postupně ztrácí všechno, co miluje. Příběh odsýpá rychle. Žádné natahované a smutné scény, jako ve většina podobných filmech. Tady mi to uteklo mrknutím oka. Atmosféru to má i díky hudbě taky super. Takovou strašně procítěnou, samozřejmě z té lepší stránky. Co si budeme povídat. Julianne Moore to zahrála naprosto skvěle a nejenom ona. Docela jsem si oblíbil i Kristen Stewart. Taková nejhorší, ale zároveň i nejlepší. Jediná věc, co bych vytknul, tak bych udělal o něco lepší konec. Trochu ještě zamrzelo to, že ostatní postavy neměly takový prostor pro děj, ale to asi nemůžu považovat za mínus. „Všichni si myslí, že trpím, ale já netrpím, já bojuju“