Neznám předlohu a možná i díky tomu jsem se v seriálu doslova topil ale ani mi to nevadilo, protože mě seriál vůbec ničím nezaujal a prakticky všechny postavy, mě neskutečně iritovali.
Dva, tři díly určitě nadprůměrné (potkávání v krčmě, procházka se smrtí..), ale jinak to jen tak zlehka vykukuje z toho instantního netflix průměru. 7/10
Adaptování komiksu Sandman Neila Gaimana předcházela dlouhá cesta, kdy se naposledy chtěl filmové adaptace chopit herec Joseph Gordon-Levitt, který chtěl film natočit ihned po svém režijním debutu Don Jon z roku 2013 a chopit se přitom i hlavní role. Přesto až v roce 2022 definitivně dochází k adaptování populárního komiksu, nakonec ovšem v podobě 10-dílného seriálu pro Netflix, kdy se na tvorbě podílel i samotný Gaiman. I díky tomu tak ve výsledku zůstává výsledný seriál poměrně věrný komiksové předloze, který má ovšem potenciál k Gaimanově dílu dostat novou základnu fanoušků. I díky faktu, že prvních 10 epizod zpracovává pouze první dva svazky Gaimanova komiksu, kdy jich zbývá ještě několik (konkrétně pro případné pokračování. Vyplatí se ovšem od seriálového Sandmana čekat další nášup? Dle Gaimanovy tvorby již vznikli adaptace jako Hvězdný prach Matthewa Vaughna či Koralína a svět za tajemnými dveřmi a dle reakcí fanoušků Gaimanovy tvorby jich většina z nich zůstává velmi spokojená. Což ovšem automaticky neznamená, že by Sandman nutně nemohl oslovit ty, kteří se Sandmanem ještě žádnou zkušenost nemají. Sandman již od počátku upoutá například svou vizuální stylizací, která se velmi věrně pokouší napodobit stylizaci své komiksové předlohy. Výsledný seriál se poté snaží ignorovat pojítka původní předlohy na svět DC Comics (například místo Johna Constantinea tak dorazí Johanna Constantine), přesto dokáže představit dostatečně zajímavý svět a protagonistu, se kterým by se klidně ještě ten nějaký čas strávit dal. Seriál dokáže přesně evokovat to fascinující na Gaimanově tvorbě, tedy ono kreativní zapojení mnoha mýtických a fantastických prvků, které by v kdejakém světě mohli někomu přerůst přes hlavu, Gaimanovo kombinování fantastických postav či křesťanských figur ovšem k takovému bodu nikdy nedospěje. Je to rozhodně svěží komiksová adaptace, která dokáže některými výjevy šokovat a přitom dokázat, že nejspíš existuje důvod, proč se tolik lidí pokoušelo o adaptování Sandmana a nejspíš existuje i pravý důvod, proč se muselo čekat tak dlouho. Je totiž očividné, že Sandman není látkou, která by se dala adaptovat tak snadno a přispění Gaimana spolutvůrcům seriálu Davidu S. Goyerovi a Allanovi Heinbergovi nejspíš přineslo to správné ovoce. Látka, která měla pověst nemožnosti adaptování, se může spoléhat především na velmi solidní casting stěžejních rolí. Takový Tom Sturridge je jako Morpheus sice poměrně solidní, zajímavější je to ovšem u zcela jiných rolí. Fenomenální je například Boyd Holbrook v roli Corinthiana, který se po delší době konečně opět dočkává výraznější role. Za zmínku ovšem stojí i David Thewlis v roli Johna Dee, Gwendoline Christie v roli vládce pekel Lucifera a v rámci hlasových rolí třeba Mark Hamill, jehož fenomenální hlas je adekvátně využit pro ztvárnění postavy jménem Mervyn Pumpkinhead, stejně tak skvělý hlasový projev podává i Patton Oswalt v roli Morpheova havrana Matthewa. Celý casting je ovšem velmi solidní (například i super Charles Dance či výtečný Stephen Fry) a z výraznějších rolí nakonec nejvíc nefunkčně působí snad jen Jenna Coleman v roli Johanny Constantine. Za 10 epizod se představí mnoha zajímavých postav, na kterých celé vyprávění stojí. Na seriálu je svěží, že vlastně nesvádí k žádné velkoleposti, ale víceméně představuje filozofické hloubání do smyslů života, smrti či věčnosti. Přitom všem ovšem pořád seriál působí dostatečně velkolepě a nejvíc zamrzí, že seriálu v epizodách 7-9 trochu dojde dech, aby si nakonec seriál napravil reputaci finální epizodou. Tři slabší epizody přesto sympatické pocity z celého seriálu dvakrát nesníží. Sandman je pořád seriál s poměrně výraznými produkčními hodnotami, přesto poměrně výrazně stojí na dialozích a i proto se je při sledování vyplatí sledovat. V jistých momentech poté seriál dokáže i správně dojmout, v jistých momentech je ovšem snaha o emocionální líznutí víceméně zbytečná. Přesto seriál dokáže dostát pověsti komiksové předlohy a obhájit si tak početnou fanouškovou základnu. Pokud se navíc seriál dočká prodloužení, v případě udržení si stejné kvality rozhodně bude o co stát.....
SIce to dokoukat jde, ale možná lepší, kdyby nešlo, protože bych nad tou sračkou nestrávil tolik času. Předlohu jsem nečetl, ale nedivil bych se, kdyby pokles kvality byl obdobný jako u netflixovského Zaklínače. Pokud mám sledovat příběh o pánu snů ze říše snů, nechci se dívat na nějakého do sebe ponořeného Edwarda v černym, jehož říše je trapnou stereotypní vizí fantasy světa s velkým palácem, draky a hobity... Moje sny ničemu takovému podobné nejsou. Příběhově to není skoro vůbec poutavé. Za to je to často otravně kýčovité (viz. E04: "naděje je to co zbyde"). Jednotlivé díly nějakou nijak zvlášť dobře vypointované (protože nějsou dobře napsané) a konflikt v epizodě se odehraje až moc vágně na to, abych to autorům mohl žrát (viz. E05: Když kouzlem znemožníte lidem lhát, tak z nich dostanete to nejhorší a do hodiny se v jednom bistru začnou vraždit, aby se nakonec ukázalo, že byli zbaveni svých snů?? Co to je prostě za sračku... Nebo možná to sračka není, ale každopádně je ten oblouk blbě odvyprávěn a vypointován.) Je to zkrátka sračka, ale hlavně že se nezapomnělo na diverzitu. Lucifer je žena, komorník je plešatá černoška, podezřele moc postav je teplá - zvlášť ve druhý polovině série se objevuje jedna odpudivá buzna, jejíž zbytečné repliky jsem musel přeskakovat. Kdy se ten netflix začne zaměřovat na kvalitu? Poslední jejich dobré projekty byl Uncut Gems a Mank (které tu jsou v modrym, protože lidi nemaj vkus) a to je asi půlka celkového množství kvalitních počinů Netflixu. Nasrat.
Vrážím do Netflixu peníze každý měsíc a většinou se mi dostává slabá odměna. A když už toho začínám mít plný zuby vytáhnou nějakou pecku. Jako teď Sandmana. Tak vidíte troubové že to jde. Takže já jsem velmi spokojen. Na dílo Neila Gaimana jsem se nijak nesoustředil, ale seriál splňuje (ba dá se říci i překračuje) moje očekávání.
Tak jsem se dočkal, moc jsem se těšil. Sandman mě přivedl ke komiksu. Casting je vynikající. Ať už je to Morpheus, Korinťan nebo Lucifer, výborně si to sedlo. Pro fanoušky to zklamání nebude, neposkvrnění budou proklínat přiteplenou blbost. Je mi jich líto. Pokaždé to nemusí být akční střílečka ala Marvel. A to máme za sebou teprve 2 sešity, další sezóna bude o level výš, na to dám krk! Long live Vertigo comics.
6/10. 1. Serie. První půlka, kdy je Sandman zajat, osvobozen a hledá svoje vybavení je zajímavá a v pohodě. Epizoda v bistru a o nesmrtelném přátelství jsou top. Potom ale přichází řešení víru a to je opravdové zoufalství a prostoduchá nuda.
O něco méně hravé, o něco méně explicitní. Trochu příliš beroucí se vážně. Méně close-up záběrů na "magnum" pohled Sandmana s vyšpulenými rtíky by ničemu neuškodilo. Místní nutná "epičnost" mě otravovala. Esteticky trochu CGI prkenné, kýčovité a strojené. Co do obsahu ale základ zůstal v pořádku a citlivý k předloze. Díly 24/7 a The Doll's House velice fajn. EDIT: Neil Gaiman se zdá být s adaptací spoko. Divný, co?
Nejsem moc seriálový typ a určitě jsem skeptický ke komiksovým předlohám. Sandman se ale povedl. Ke konci už si mě získal úplně a těším se na další řady a uvažuju o opětovným přečtení celé série. Takhle má vypadat komiksový seriál. Nechybí ta správná atmosféra, fanoušci komiksů (já) nedostanou zklamání a komiksem netknutí (moje žena) objeví kouzlo Pána snů. Deset epizod a jedna bonusová celkem zdárně pokrývají dvě a půl knihy, což je dost svižný tempo a občas se děj bere zkratkovitě a všecičko se musí lehce zjednodušit, ale ničemu to nevadí. Herci jsou charismatičtí a scénář kvalitní, Gaimanův dohled je určitě znát. LGBTQ tématika je samozřejmě na sílu tlačená, což mě ani tak nerušilo, ale je škoda, že mnoho lidí potom ano a zrovna Sandman tuhle tématiku sám používal, ale když je to nabombeno v každým díle, ztrácí se ta síla. Patrné je to na Touze, která svým zjevem nešokuje, nepoutá, tak jako v komiksu.
Je mi jedno, že každý třetí je tu černý. Je mi jedno že každý čtvrtý má jiné pohlaví než v komiksu a je mi i jedno, že každý druhý je LGBT. Co mi ale jedno není, je odklona od předlohy v tónu celého příběhu. Komiksy mají tajemný hororový nádech. U tohodle jsem měl občas pocit, že sleduju Disney seriál. Štve mě, jak mdle a nezajímavě je to celé zpracované. První tři díly jsem ještě tak nějak přežil, další tři se to zlepšilo, ale epizody 7-10 jsou peklo. Warneři vůbec neměli dávat tuhle látku Netflixu!