Recenze filmu Jan Žižka

Komentáře a recenze 79

Chrustyn

44 025 bodů •3. 11. 2022

4

Český historický velkofilm, který vypadá jako kanadský nezávislák. Pokus a opravdu jen pokus o české Statečné srdce, které se okrouhalo na pár bitek v mlžných lesích a vesnicích o dvou domech ale úplně rezignovalo na nějaké vyprávění, nebo dokonce vývoj hrdiny. Jákl umí opisovat od americké produkce, ale není dobrým režisérem a Jan Žižka není dobrým filmem.

Pete69

32 723 bodů •9. 9. 2022

8

Přes veškeré a často i oprávněné kritiky které jsem četl, se mi film prostě líbil. Nevím, kdy jsem naposledy viděl ztvárnění středověku dle mých představ. Žádný navoněný hollywoodský středověk, prostě pořádně umaštění a zašedlí chlápci, surové až brutální scény a skvěle zvládnutá technická stránka snímku. Příběh je místy dosti pritažený za vlasy a za to naopak velké mínus.. Snímek u mě zabrnkal na vlasteneckou strunu, Žižka tam nebyl žádný akční superhrdina a dostal často pořádně naloženo, což je ve výsledku sympatické. Já si film prostě užil a v podobném technickém zpracování bych se rád dočkal pokračování příběhu Jana Žižky, jako fenomenálního vojevůdce.

JasonCZ

23 385 bodů •8. 9. 2022

2

Spíš se to mohlo jmenovat "Jak unést Kateřinu" :-) (předpremiéra: Cinemax Olympia Olomouc 07.09.2022)

xxmartinxx

22 532 bodů •8. 9. 2022

4

Nevypadá to ani na těch 20 milionů dolarů, je to jen parta lidí běhajících po lese a přehrávajících nepřehledné akční scény s ještě nepřehlednějším pletichařením v mezičase. I kdyby to ale stálo 200, bude nebude to k ničemu, protože Jákl jen opisuje všechna klišé, co kdy viděl. Lidi po celém světě by mu urvali ruce s temným příběhem vymezujícím se proti Hollywoodu, ale on chce právě naopak dodat "velkofilm se vším všudy", na což nemá prachy ani know-how. V nejleppších momentech to má teda energii amatérského filmu kamarádů, co si hrají na opravdoví filmaře. Většinu stopáže to je ale k uzoufání nudné. Vlastně ani nevím, proč dávám dvě hvězdy. Možná z lítosti.

hanys_

18 781 bodů •3. 1. 2023

2

Žádný český Gladiátor nebo Statečné srdce. Nejdražší český film všech dob je hlavně o pobíhání v lese. Takový profesionálnější LARP. Parazitování na jméně Žižka (asi jako kdyby někdo natočil film Edvard Beneš a bylo to o jeho dospívání), k smrti nudné intrikování (ano i tohle jde), nepřehledné souboje a vlastně i dost diskutabilní historická věrohodnost. Palec nahoru, že Jákl sežene tolik peněz a tolik slavných jmen do tuzemského filmu, ale pokud režírování nenechá někomu schopnějšímu, tak by to taky už mohlo být na delší dobu naposledy.

Sheldon

16 079 bodů •30. 4. 2020

84%?

filmfanouch6

12 644 bodů •8. 9. 2022

2

Jan Žižka je jedním z těch vojevůdců, který za svého života nikdy neprohrál bitvu, s takovou pověstí se dalo nějak očekávat, že se rodák z Trocnova dočká nějakého toho filmového zpracování. Zela jiného než v případě filmu Otakara Vávry z roku 1955. O novém filmu Jan Žižka ostatně nebylo možné slyšet. Film pořízený za půlmiliardy korun nově drží korunu v rámci nejdražších filmů všech dob, režírující Petr Jákl film propagoval, kde to jen bylo možné a celkově to vypadalo, že se za pomocí zahraničních koproducentů vydařilo realizovat velkolepý blockbuster v českých luzích a hájích. Jáklovi by se tak rozhodně měl sklopit klobouček za to, že realizaci filmu dotáhl až do konce. Je ovšem očividný zápal a schopnost dotáhnout svou vizí do závěru důvod k tomu, aby se nad filmem přimhouřilo oko ve stylu jednookého Jana Žižky? Hned na začátek je důležité zastavit se u onoho titulu „nejdražší český film všech dob“, kdy sice půlmiliarda je částka, která v aktuální energické krizi není částkou k zahození, v přepočtu na americké dolary se ovšem bavíme zhruba o 25 milionech dolarů. Shodně stalo například slušné středověké béčko Ironclad z roku 2011 v režii Jonathana Englishe, kdy ovšem háček tkví v tom, že v porovnání s Janem Žižkou působil Ironclad až třikrát velkolepěji. I bez srovnávání s jinými středověkými podobně drahými snímky se prostě musí nechat, že by rozpočet ve výši 500 milionů dolarů tipl málokdo a Jan Žižka by rázem mohl být brán jako podivný tunel. Na rozdíl od jiných (zdravíme Tomáše Krejčího a jeho Posledního z Aporveru) tak sice Jákl dokázal svou vizi dotáhnout až do konce, nyní ovšem dochází k nemilému pocitu, že proběhlo tolik povyku pro nic. Velkým lákadlem poté byli i zahraniční hvězdy, především Ben Foster v titulní roli a Michael Caine v roli lorda Boreše. Na zahraniční herce nejspíš padla též slušná částka rozpočtu a především se jejich jména budou krásně vyjímat u zahraničních distributorů, háček je ovšem v tom, že herci nemají dvakrát co hrát. Celé to tak působí dojmem, že kdyby místo Fostera na place pobíhal Jakub Prachař a místo Cainea Luděk Sobota, bylo by to vlastně úplně jedno, kdyby se jen v očích zahraničních investorů lákavost projektu zmírnila. Caine má nakonec ostatně ve filmu jen takové větší cameo, Ben Foster má poté opět smůlu v tom, že jeho známé neokázalé a nenápadné herectví pod slabým uchopením nedostává dvakrát příležitost zazářit. I přítomnost Til Schweigera vlastně ve finále působí zbytečně, výrazněji se ujímá jen Roland Møller. Jeho Torak sice působí jako by vypadl z úplně jiného filmu, Møller ovšem alespoň působí dojmem, že si svou roli užívá. Jáklův Jan Žižka poté nemapuje Husitské války, odehrává se 15 let před jejich počátkem v roce 1402. Petr Jákl všude říkal, že měl Žižkovu historii zmapovanou (jde vlastně zmapovat něco, co je pořádně neprozkoumané a zahalené tajemstvím?) a někde šlo zaznamenat i větu o tom, že tohle je příběh, který měl Jana Žižku formovat v onoho neporazitelného vůdce lidu a bude se jednat o zásadní kapitolu Žižkova života. Háček tkví v tom, že přesně takový dojem Jáklův Jan Žižka nevyvolá, Jan Žižka ze scénáře Jákla a jeho otce Petra Jákla staršího nakonec vychází jako další charakter, jehož morální vývoj řídí jeho penis. Nebo možná jistá forma traumatu z dětství. Nebo obojí. Tak či onak, zda někdo na Jana Žižku vyráží a čeká, že se skutečně dočká zrození legendy, rázem se mu začne dost možná stýskat i po pojetí Otakara Vávry. A že to tehdy též nebyla žádná sláva. Háček pochopitelně tkví v tom, že se Jákl sice může sebevíc mlátit do hrudi, že je vše zmapované, Jan Žižka ovšem vůbec nepřipomíná film, který by se řídil historickou přesností. A to je samo o sobě v pořádku. Bolestivější je naopak sledovat, jak se Jákl skrze zkušenosti s hollywoodskou produkcí snaží z Jana Žižky skutečně udělat spektákl. Už jeho Kajínek se ostatně pokoušel o rysy hollywoodského akčního thrilleru, jeho Ghoul se zase pokoušel svézt na úspěšném podžánru Found footage, tady poté nestačí dlouho přemýšlet a je jasné, že chtěl Jákl natočit české Statečné srdce. Vždyť i soundtrack Philipa Kleina se snaží čerpat z hudebních motivů Jamese Hornera, ať se ovšem Jákl snaží sebevíc, před produkční zápal mu chybí srdíčko. A to následně chybí i výslednému filmu. Stačí ostatně pár minut a vystřízlivění z onoho oslavovaného velkého rozpočtu je hned na místě. Úvodní scéna v Itálii se například natáčela v lomu Velká Amerika, v něm se poté projeví další velký problém. Člověk by tak nějak čekal, že zkušený kaskadér bude vědět, jak na to s akčními scénami. Aby akce byla když už ne dvakrát kreativní, tak alespoň přehledná. Začne ovšem první akční scéna, dánský kameraman Jesper Tøffner vyvolá pocit, že během natáčení začal trpět Parkinsonem a že střihač následně jakoby nevěděl, co si s pořízeným materiálem počít. Zamrzí, že jsou pod střihem podepsaní Steven Rosenblum (Statečné srdce, Poslední samuraj) a Dirk Westervelt (Logan: Wolverine), kdy se dá ovšem snadno odtušit, že chyba nebyla na jejich straně. Sázkou na nekonečné čerpání odjinud Jáklův Žižka absentuje v jakýchkoliv překvapení, kdy se zhmotňuje jakýsi podivný mix Statečného srdce, Hry o trůny či Ironcladu, kdy většina televizních pohádek rázem působí výpravněji a velkolepěji. Ať v oblasti velkolepější výpravy, půvabnějších kostýmů či audiovizuálních nápadů. Představí se několik výraznějších postav, kdy je ovšem velmi těžké si k postavám vybudovat jakýkoliv vztah a ještě těžší je při jejich náhlém skonu projevit pocity smutku, je velmi snadné mít ty postavy u zádele. Paradoxně postavy, které se jen mihnou a díky zmatenému střihu je v jistých momentech těžké rozeznat, že postava čerstvě umřela, dokáží zanechat větší dojem, kdy jen zamrzí, že ty dané postavy nedostali větší prostor. Parta Jana Žižky totiž po pěti minutách nemá vůbec důvod někoho zajímat, postava Žižkova bratra Jaroslava v podání Williama Moseleyho má zase problém v tom, že se rázem snaží scénář mezi bratry vyvolat jistou formu dramatu, aby následně příliš rychle vyprchalo. Při prvním popěvu Ktož jsú boží bojovníci má divákovi ideálně naskočit husina, to ovšem v tak bezkrevném podání celé bitvy, která se primárně snaží Jana Žižku předvést jako vynikajícího stratéga, není možné. I sebelepší režisér by měl poté problém natočit přehlednou akční scénu v tak uzavřeném prostoru jako je jeskyně přítomná v tomto filmu, při této akční sekvenci se divák pravděpodobně může cítit jako po několika paňácích rumu, kdy mu to k tomuto pocitu dopomáhá neskutečně zmatený střih, který v akčních scénách působí skutečně tragicky ochotnicky. Dramatická stavba u Jana Žižky prakticky vůbec nefunguje, působí to jako přesně navíc ten origin, který si nikdo nepotřeboval domýšlet a který už nikdo nemusel vidět. Když nezajímavější na celém filmu je posledních pár vteřin, které lákají na potencionální pokračování (které ovšem Jákl smetl ze stolu, kdy prohlásil, že k Janu Žižkovi řekl vše, co potřeboval), je prostě něco špatně. Nepřirozeně vybudovaná romance, bolavé pokusy o humor (kterých je ovšem naštěstí jen pár) a především pocit, že Jákl na Žižkovi strávil prakticky dekádu, aby nakonec ztratil trpělivost a výsledek tak nakonec vypadal. Žižka poté skrze svou brutalitu splňuje zadání středověké řezby, která dokáže prodat drsnost středověku, v jistých momentech ovšem přeci jen brutální výjevy působí samoúčelně. Poměrně šedý vizuál poté nepůsobí jako ideální stylizace, ale prostě jako poměrně vizuálně odfláknutá berlička, která prostě vůbec není vizuálně lákavá. A argumenty, že toto vizuální pojetí přesně sedí ke špíně středověku působí jako jednoduché alibistické výmluvy. Z Jana Žižky primárně vůbec nesálá žádná epika. V akčních scénách se komparzem šetří, výprava působí až ochotnicky a už od úvodní sekvence ve Velké Americe ty řeší o neskutečném pilování prakticky nekorespondují s výsledkem. Akční scény jsou absolutně bezduché a nezáživné. Chvílemi to tak energií celého filmu působí dojmem, že film netočil Petr Jákl mladší, ale Petr Jákl starší. Když si člověk ovšem vezme kolik režisérů okolo 70-80 let pořád točí tak energickým způsobem, i to slouží jako ideální nástroj k zamyšlení. Nejsmutnější je Jan Žižka právě v těch momentech, kdy připomíná práci těch nejsnaživějších ochotníků, kteří ovšem při tvorbě fanouškovských filmů nemůžou do své produkce investovat stovky milionů. Člověk by přeci jen byl rád, že by u nás konečně vznikl velkolepý film, který by stál za zmínku. Když si člověk ovšem vzpomene, že mezi jiné nejdražší české filmy patří Tmavomodrý svět, Nabarvené ptáče či Bathory, navzdory různorodým kvalitám šlo vždy o filmy, na kterých byl rozpočet skutečně vidět. Jan Žižka se ovšem skrze svou neúspěšnou snah hrát si na hollywoodský blockbuster jen dokazuje, že by se měli ševci držet svého kopyta. Někdy to nejen stačí, ale vzniknou i mnohem zajímavější a lepší projekty. Přesto platí staré známé, že v detailech je síla a nějaké ty detaily na Janu Žižkovi dobré jsou. Středověk se tak skutečně dokáže vyobrazit v poměrně nepříjemné podobě, daří se představit dobu, kdy už Jan Hus začíná v Betlémské kapli kázat a také to, že po smrti Karla IV. je království skutečně v rozkladu. Matthew Goode dokáže zanechat dojem jako budoucí král Zikmund, Karel Roden je jako král Václav IV. na menším prostoru slušný. Nejkomplikovanější ze všech postav je to nakonec s postavou Kateřiny v podání Sophie Lowe. Nejen díky snaze o umělý románek, ale i skrze fakt, že se tu někdo opět snaží představit silný ženský charakter, který přesto ve finále primárně lpí na přítomnosti mužů. I když se poté marketingové oddělení pokusilo v posledních týdnech Jana Žižku propagovat i jako film pro ženy, jen blázen by nejspíš Jana Žižku zvolil jako ideální film pro rande. Proč by to kdokoliv své něžné polovičce dělal? Samotný film je poté věnován všem, kteří věří ve svobodu a nemají strach za ní bojovat, působí to ovšem přesně jako ta snaha o to, aby měl Jan Žižka nějaký přesah k moderní době. Je velmi snadné těmto prohlášením podlehnout filmům, které pojednávají o socialismu, období vlád Václava IV. a Zikmunda poté pochopitelně též bylo plné nespravedlnosti a utrpení. Přesto to opět působí jako snaha o nějaký umělý přesah, který ten film ve skutečnosti nemá. K tomu by možná stačilo, aby Jan Žižka fungoval jako charakter a nebo, kdyby se Jákl skutečně rozhodl natočit film dle těch zajímavějších a důležitějších momentů Žižkova života. Kdyby ovšem došlo na volnou předělávku Vávrova Jana Žižky, režisér Husitské revoluční trilogie by se nejspíš jen obracel v hrobě. Petr Jákl si rozhodně zaslouží úctu za dotáhnutí svého Jana Žižky až k cílové čáře, k plácání po zádech a pokloně by to ovšem chtělo i dobrý film. Hezký ale k prdu? Spíš jenom k prdu....

hrumsrt

10 687 bodů •12. 9. 2022

8

Jednoznačně nejočekávnější český film posledních let... Režiséra Petra Jákla mám rád, je to člověk s jasnou vizí a pravděpodobně nikdo z Čech není aktuálně v podobně silné pozici jako on. Jeho režisérský debut Kajínka mám taktéž rád, a ten snímek mě fascninuje i právě proto, jak odlisně působí oproti tomu, co zde běžně vzniká. Tentokrát sem Jákl dotáhl už opravdové Hollywoodské hvězdičky a ať si každý říká, co chce, není tomu každý rok. Měl to s Žižkou hodně těžké, ale udělal tomu takové promo, že to vidět chcete a musíte. Z filmařského hlediska je snímek naprosto úžasný, ale úplně chápu, že se to někomu nelíbí. Ono totiž je všechno tak inikátní netradiční, až to zkrátka působí všelijak. Ale co předvádí pan Jesper Tøffner je fámozní, nechápu, že ho tu někdo níže kritizuje.. Nádherné táhlé záběry a pohledy z vrchu, společně s střihovými probliky to někdy spíše skřípe, ale nechá-li se kamera jen vést, vyklidní vás to. Já si nemůžu pomoc, ale řemeslně se mi snímek zkrátka děsně líbí! No a tak co ten Jeník Žižka, jak to s ním teda je? Velmi chytře byla zvolena doba v životě českého vojevůdce, o níž se ví téměř kulový. On už něco podobného zkusil i s Kajínkem a přesně tam i tady je to ku prospěchu věci. Je za Žižkou vidět strašná spousta práce, jak čeští herci mluví anglicky, - dabing musí být peklo pekel! - jak precizně vypadá choreografie veškerých soubojů, či nechybějící magický hudební doprovod... Co mě nejvíce překvapilo, jak si to tvůrci uchopili.Zkrátka s ničím se nesrali. Hezky špinavá doba,každé nasilí a krev je až úchylně explicitní. Středověk byl hnu,s ať byl těm postavám vytvořen jakýkoli hrdinský kult, nebo všechno romantizováno. Nádherná reklama na českou přírodu! Leč nejslabší je to jistojistě z hlediska příběhu, jelikož je to prosťoučký a plochý až hanba, tak já se bavil. Mrzí mě, když vidím jakou kritiku to dostává, ale za ty prachy hergot? Gray Man z Netflixu může vyprávět jak s rozpočtem natočit úplný hov*o! Tolik se těším, až to uvidím příště.. /viděno v kině/ 75%

Patrikcz

9 420 bodů •11. 9. 2022

6

Pro českého diváka určitě velmi lákavý film (i rozpočet nasvědčoval epické podivané), zvlášť když tu mělo být tolik známých zahraničních tváří a taky herců z Česka (Roden, Budař, Vetchý, Vašut), ale nejřive začnu s tím co bylo podle mě ok. Foster mi v roli Žižky nevadil, bojové scény za mě byly fajn (byť kamera občas mohla být lepší) - byla tam hlavně brutalita, která k této době neodmyslitelně patří. Pár věcí mi ale upřímně vadilo - pro Hollywood klasické upravení příběhu v zásadaních bodech - to jak přišel Jan Žižka o oko. K obsazení mám výtku u Bena Cristavaa, který prostě dobově do filmu absolutně nezapadá. Trochu jsem se ztrácel ve zvratech a začínal jsem mít guláš v motivaci činů hlavních postav, k tomu konec byl taky dost překombinovaný. Za mě nakonec spíše průměr, na české poměry dobré, ale spíše bych se příště držel historických faktů...6/10.

Klajnik

8 961 bodů •11. 10. 2022

0

Pro koho měl být tenhle film? Jákl chvílema tvrdil, že pro Čechy a chvílema, že pro celej svět, kterýmu chtěl představit Žižku. Pak ale proč se to v zahraničí promítalo pod názvem Medieval? Žižka je tu ale stejně pojat bez hloubky osobnosti - další mlčenlivý drsňák. Kéž by nám byly více představeny jeho válečné strategie. Nikdo na to v zahraničí samozřejmě nepřišel. A pokud je to pro Čechy, tak proč tam postavy mluví anglicky a proč je to tak vyprázdněný? Prakticky se tam jenom běhá po lese a dvě frakce se přetahujou o nějakou ženskou, do které se Žižka zamiluje, ale člověk jim to stejně nežere. Jákl buď vůbec nevěděl, co chce natočit anebo neměl nad svou tvůrčí vizí kontrolu, musel neustále přepisovat scénář a plnit vůli producentů, až z toho prostě nemohl být dobrej film. Měl mít hlavně dobrej scénář a jasnou vyzi. Měl se vysrat na angličtinu a zahraniční herce, kteří si z rozpočtu vezmou haldy, že pak nezbyde na pořádnýho střihače (scéná únosu té ženy z kostela je zmatená) a akčního choreografa (finální fight se záporákem je otřesnej). Oceňuji snad jenom tu brutalitu. Aspoň tohle tvůrci neposrali. Každopádně to je nepříliš formálně kvalitní, zbytečnej, nepříliš zábavnej film, kterej diváka ani nijak nepoučí o historii. Prostě mrdka a Jákl ať už nic netočí. Je to možná dobrej producent, ale neschopnej režisér. Já však na jeho místě zapláču, kdybych se tolik let snažil o tenhle projekt a nakonec z toho vzešlo tohle...