xxmartinxx
22 532 bodů •
8
Upřímně řečeno mě to i přes chytlavý námět začalo ztrácet. Nejsem moc motivovaný koukat na další řady, i když se mi to zatím líbilo.
Komentáře a recenze 22
Dle počtu bodů
M3lios
9 141 bodů •
10
[Komentár je v stave prepisovania] WIR SIND JÄGER!!! (Ach ten opening je dokonalý - aj ten druhý je vynikajúci!) No na to ,že som si toto Anime pred tromi rokmi zhnusil a teraz som mu dal druhú šancu to vôbec neľutujem. Naopak som priam nadšený ,že som mu tú druhú šancu dal! Postavy sú zapamätateľné ,sympatické a bojíte sa o ne. Dabing je skvelý ako v Japončine tak aj v Angličtine. Vedľajšie postavy sú napísané rovnako precízne a rovnako ako hlavné postavy každá z nich má svoju vlastnú osobnosť. Animácia je priam nádherná! Oproti tomu vyzerajú Anime ako SAO a One Punch Man odfláknuto. Animácia je niečo medzi 2D a 3D a jej prechody sú vynikajúce. Seriál má dej niečo medzi epizodnými dielmi a dielmi na pokračovanie ,čo ho robí ešte zaujímavejším. Finále je geniálne a teším sa aj na 2. a 3. Sezónu.....Finálny verdikt: Seriál ma šokoval vo všetkých miestach a i keď je extrémne brutálny ,beztak som si ho hneď zamiloval....
Klajnik
8 955 bodů •
2
Zajímavej koncept, kterej šikmooký zmrdi zaprcali otravnýma postavama, hnusnou animací kde postavy jsou kreslené, ale prostředí jak ze hry na PS2, debilním fázování, promarněným potenciálem co se brutality týče.
FlyWater
5 216 bodů •
10
Znáte ten pocit (např.z GoT) když si vytvoříte sympatie k určité postavě a najednou umře ? Můžete se ho přinést i sem. Všechno funguje, tak jak má. Příběh, animace, tuny krve, ještě více soubojů, skvělé postavy + super 1. opening (ty další už nemají na jeho kvality). Ale přece jen se na tomto anime najde mínus -> jak to,že ještě není další řada !! Po zhlédnutí posledního dílu (počkejte na závěrečné titulky) se jí už nemohu dočkat. Attack on Titan se řadí mezi moje oblíbené anime. První řadu jsem zkoukl jedním dechem. Oblíbené postavy : Levi alias Mr. Clean, Mikasa
kknk2
3 277 bodů •
7
Nevím jestli se jedná o anime, u kterého by měl člověk začínat. Attack on Titan trpí typickými znaky anime, jako jsou statické scény a vyhrocené emoce, dále zrovna nepřekypuje humorem a je jednoduše nechutný. I přes to všechno se mi líbí - má nepředvídatelný spád, je promyšlený a krutý. Rozhodně u první série neskončím. 75 %
Teg
3 101 bodů •
6
Celkem se nedá než souhlasit s tím, co napsala Zíza. Námět je zajímavý a poutavý. Ale ta roztahanost je strašná. Brzy jsem začínal přeskakovat a občas jsem prosvištěl celý díl plný ubrečených a uřvaných výlevů, aby se vlastně vůbec nestalo nic, co by děj nějak posunulo dopředu.
Hanzo Bureshi
3 059 bodů •
10
VELKOLEPÝ ZÁŽITEK! Nikdy bych nevěřil, že nějaký anime seriál má možnost dosáhnout tak velkolepých rozměrů! Je to naprosto špičková a promakaná práce, kde nelituji ani jednoho momentu. Ten seriál má naprosto všechno. Tvůrci se s ničím nepářou, a když před několika lety odpálili první epizodu, která obsahovala spoustu kruté bolesti, tak jsem věděl, že toto bude opravdu velké. Nečekal jsem, že kvalita poroste ještě výše. Postavy jsou naprosto výborné a není tu snad jedna, která by mi nějak vadila, ať už se jedná o ty dobré, neutrální nebo některé záporáky, kteří mi hodně přirostli k srdci, což u záporáků není běžné. Příběh je 100% bezchybný a dal mi ten pocit, že to tak mělo celou tu dobu být. I když se jedná o jeden příběh, tak je dobré vidět, jak ta každá série se zaobírá něčím odlišným, viz. třeba titáni, zrádce, politika, atd. Je tu několik naprosto tolik výborných dialogů a překvapujících momentů, které budou diváka šokovat, a jeden určitý cliffhanger už asi nikdy nezapomenu. Seriál je i doplněný několika OVA epizodami, které parádně rozšiřují tento krutý svět. Kromě toho všeho tu jsou Sawano Hiroyuki a Kohta Yamamoto, kteří mají na svědomí ten nejlepší soundtrack u anime, který jsem kdy slyšel, to samé platí pro úvodní znělky díky Linked Horizon. Je to vtipné, brutální, dechberoucí, strašidelné, napínavé smutné…. Ten pocit, kdy chcete zapomenout, aby to člověk viděl znova prvně, tak ten jsem neměl hodně dlouho. Mé hodnocení: 10/10
Colby Sawyer
2 968 bodů •
10
Attack on Titan po dekádě skončilo a navždy zůstane jedním z nejvýznamnějších počinů audiovizuální tvorby. Nejenže to je seriál, u kterého jsem pocítil fyzickou neschopnost zvednout se od obrazovky, ale hlavně je to seriál, který ze mě udělal anime fanouška a ukázal mi krásy japonské tvorby včetně mangy, protože jsem na konec čekat nevydržel. Právě manga zůstane anime poražena, protože Isayama musel spěchat, zatímco MAPPA nemusela (a díky tomu jsme se dočkali bizáru v podobě “Final Season Final Act Part 2”) a dodala ještě lepší finále díky rozšířeným dialogům. Když se takhle zpětně podívám na plakáty a zavzpomínám na všechny ty zvraty a hlavně ten žánrový i narativní zlom, který to přineslo, tak se vlastně nestačím divit, kam až jsme se dostali. Přiznám se, několik slz na konci ukáplo a já jsem vděčný, že jsem si tuhle jízdu mohl prožít a doufám, že mě ještě někdy něco chytne jako Shingeki no kyojin.
Mardy
2 631 bodů •
10
Prvních pár dílech sem si myslel, že je to strašná hovadina. Lidstvo bylo téměř vyhlazeno obřími titány a schovalo se za hradby. Titáni je nechají chvíli být a po sto letech zaútočí. Lidé vyvinou podivný způsob jak s nimi bojovat. Jejich vojáci poskakují na lankách jak spidermani a snaží se titánům uříznout hlavu. Tento styl boje se ukáže sice efektní, ale strašně neefektivní. Vždyť je mnoho lepších způsobů, jak sejmout něco co je velké a neohrabané. (co to třeba oslepit, nebo podrazit nohy ala Star Wars a pak tomu rozsekat krk) Na druhou stranu musím uhnat, že všichni co poskakovací taktiku ovládají sou borci. A někteří z vojákoů jsou hodně OP (Mikaso, Revi). Ze začátku je seriál hodně šokující a drsný. Některé scény (ano, ty žrací) mi nedělali dobře a dlouho jsem si zvykal na pravidla, která mi seriál stanovil. Takže. Proč sem to neutnul po prvních pár dílech a proč sem dočuměl všechny 3 dosavadní sérky. Důvodů je mnoho. Tak třeba. Absolutně geniální zvraty na konci všech dílů. Úplně každej díl (především 1 sérky) končil se slovy „To si děláte prdel a já musím jít spát.“ V půl jedné ráno. Skvělé charaktery, kterým u mě od začátku vévodila Mikaso (opravdu moc pěkná anime slečna) která se později trochu vytrácí mezi dalšími postavami a dostává méně prostoru, ale pořád je fajn. Hlavní hrdina Eren mi od začátku byl pro změnu protivný, ale i tak se mu nedala odepřít zarputilost, která ho vede do potíží, ze kterých ho musí Mikaso a ostatní dostávat. Armin, jako třetí ze ústředních hrdinů je takoví ten co juká Erenoj a Mikaso přes rameno a ze začátku se moc neprojevuje, aby se později stal jedním z nejlepších charakterů. Samozřejmě jsou tu další charaktery, které jsou postupně představeny a později dostávají svůj prostor (šílenou Hange sem si oblíbil hned první scénou) a jsou skvělí. Jmenovitě: Levi, Hange, Annie, Erwin několik epizodních u kterých si nepamatuji jména. Po šokující první sérii přichází série druhá a třetí, ve kterých se méně soustředí na boje s titány. Pravda, ve dvojce toho je ještě fakt hodně. Ovšem už se hodně řeší i pozadí konfliktu a hrdinové se snaží přijít na to, jak se věci mají. Do toho se objevují další druhy titánů u jejichž odhalení jsem si vzpomněl na Cyloni z Battlestar Galactiky. Toto je moje první zkušenost s anime a rozhodně nelituji, že jsem s tímto příběhem strávil svůj čas. Je to chytře napsané a promyšlené. Autoři nejprve šokují, aby potom mohl přijít klasický příběh o přátelství, lásce, zradě, povinnosti a dalších. Příběhy které tak milujeme. Nakonec se autorům podařilo šokovat i ke konci, kdy díli končí přeci jen menšími šoky než první sérka, ale jsou tu různá odhalení, které divákovi osvětlí situace, které se událi dávno před tím a ten si pak řekne „Ahááá“ Co říci závěrem? Po dlouhé době příběh, který mě donutil abych ho sledoval a hltal každou epizodu. Přemýšlel nad tím, abych následně zjistil že moje domněnky jsou úplně špatné. Pokud jste ochotni obětovat 24hodin ze svého života, podívejte se na tento skvost. Myslím, že budete mile překvapeni. Doufám, že závěrečná série vyjde brzo, pokud vyjde. Ale pokud by to mělo skončit, tak jak to skončilo teď. Nemám s tím žádné problém.
Myslivir
1 816 bodů •
10
Těžko se hledají slova, jimiž bych popsal dílo, jakým je Attack on Titan. Takových děl je totiž jen velmi málo a přicházejí a odcházejí znenadání, zanechávajíc však za sebou nesmrtelný odkaz. Je jen málo takových děl, jež si zaslouží svá místa v síni slávy audiovizuální kultury. A jen některé z nich lze označit termínem PEAK FICTION. Dosáhnout perfektního sloučení kvalitního příběhu, vhodné formy jeho vyprávění a dechberoucího audiovizuálu se totiž podaří málokdy a málo komu, a proto budu až do konce svého života obdivovat trilogii Pána Prstenů, Interstellar nebo Avatara: Legendu o Aangovi, při jejichž sledování jsem zažíval nejsilnější emoce a po jejichž dokončení mi zůstala v srdci díra a v mysli vyvstávaly myšlenky. Myšlenky o duševním dědictví díla, o jeho filosofickém a sociálním přesahu, o jeho audiovizuální velkoleposti. V kombinaci s vírem emocí v srdci tak vznikl prazvláštní pocit blaženosti, psychické naplněnosti a současně vnitřní vyprázdněnosti a zármutku, který jsem v jeho nejryzejší podobě nepocítil již řadu let. ___ Attack on Titan mi učaroval hned v řadě oblastí. Jednak strukturou jeho sérií, kdy první funguje jako brilantní naviják, druhá převrací nastolená očekávání, třetí připravuje podklad pro pokračování a vyjasňuje dějové pozadí, přičemž její druhá část přichází s ultimátní kombinací akce a expozice, a čtvrtá geniálně mění příběhovou perspektivu (otočíte šestku a je z ní devítka). Také mi přijde fascinující potenciál retrospektivní analýzy již od začátku přítomného naznačování, které ve finále dosáhlo takové míry, že mnozí fanoušci před oficiálním ukončením mangy/anime všemožně spekulovali, přehnaně teoretizovali a za foreshadowing považovali i sebemenší nejednoznačný výjev či náhodu. Nemohu ale opominout také kulturní vliv a fenomén, jenž AoT vyvolal. Jeho úvodní znělky jsou dnes již legendární (a to nejen díky implementaci němčiny), cosplayové a fanartové komunity vzkvétají a dokonce i všichni členové Trash Taste nakonec AoT označili za jeden ze sedmi divů anime. ___ Po stránce stylu lze AoT vytknout jen málo. Animace je úžasná – od malicherností, jako jsou nádherné oblohy, přes dechberoucí výjevy s impozantní prací se světlem a barvami až po absolutně strhující akci, jež hojně využívá neuvěřitelné kamerové otočky a přelety prostředím v realitě takřka nenatočitelné. V určitých pasážích se ale naopak objeví animačně značně (ale záměrně) zjednodušené mapy a plánky, které jsou ovšem velmi návodné a zpřehledňující. Za jediné „problémové“ aspekty animace by se dala považovat částečná cenzura brutality a ošemetné CGI koní, lidí (pouze v první části čtvrté řady) nebo Kolosálního titána. V takových chvílích tyto „nedostatky“ však plně kompenzuje fenomenální soundtrack využívající orchestr, zpěv, pěvecké sbory a jemné ženské vokály, ale i moderní elektrické nástroje a synťák. Soundtrack diváka nešetří a několik svých nejopulentnějších skladeb na něj vybalí hned v pilotních epizodách, jen aby v pozdějších dílech přidal ještě více na epičnosti a v kombinaci s neskutečně motivujícími proslovy postav diváka zařezal do sedačky nebo ho z ní bleskově zvednul. No a výkon dabérů? Sakra, takových emocí do projevu tady na Západě prostě nedáváme. ___ Avšak obsahově stoupá AoT na ještě vyšší úroveň. Téměř každá epizoda je dějově nabitá nebo rozvíjí postavy a příběhové zvraty se s různými rozestupy vyskytují více méně až do konce. Tyto zvraty vlastně podkopnou divákovi nohy – ten se však zachytí pomyslného zábradlí v podobě jiného zvratu, který se mu podaří předvídat. Jenže zábradlí nedrží pevně v zemi – přichází další náhlý zvrat – a divák stejně skončí na zemi. Hajime Isayama, autor předlohy, se zřejmě už kolem svých dvaceti let pomalu stával vizionářem. Jeho dílo totiž pokrývá neuvěřitelně širokou škálu témat a myšlenek. Příběh o lidstvu uvězněném mezi Zdmi, za nimiž se vyskytují děsuplní titáni, začíná jako boj se nepoznaným zlem o svobodu. Touha po volnosti a možnosti prozkoumat svět se následně stává jedním z ústředních motivů, v poslední třetině seriálu ovšem nastupují i další, vrstevnatější motivy. Válka, revoluce, koloběh nenávisti a pomsty, propaganda a její vliv, různé výklady historie, rasismus a segregace. Jenže co nakonec rámovalo celý příběh zřejmě nejvíce? Láska. Stará dobrá láska člověka k člověku, jež překlene propast utrpení, neporozumění, hněvu i času samotného. ___ Příběh se nafukoval a bobtnal do nepředstavitelných rozměrů, až by se snad mohlo zdát, že se trochu vymknul z rukou. K vysvětlení využiji varování před menšími SPOILERY – Isayama ani režiséři anime se nakonec zcela nevyhnuli menším dírám v příběhu (ačkoliv bych se možná divil více, kdyby tam žádné díry nebyly). Počet expedic za Zdi je přinejmenším zvláštní, příležitostně jsou opomíjeny vzdálenosti mezi různými místy, původ injekcí využívaných královskou rodinou zůstal neobjasněn, postavy přežijí pád z neuvěřitelné výšky, cestování časem je výrazně problematické a došlo také zřejmě k opomenutí nemožnosti měnit vzpomínky daným postavám a záměně měst Stohess a Trost – KONEC SPOILERŮ. Znamená to ale, že tím celý AoT (i se svým občas ošemetným načasováním flashbacků vysvětlujících skoro každé rozhodnutí či plán) a samotný závěr seriálu, který zdá se mnoho lidí úplně nepochopilo, trpí? Že všechna ta tvrdá práce (nejen) animátorů snášejících mizerné pracovní podmínky, mezi něž patří např. Arifumi Imai tvořící nezapomenutelné akční sekvence, přišla vniveč? No ani náhodou. Attack on Titan zůstane klenotem fikční audiovizuální tvorby a zanechá za sebou v průmyslu jednak přetrvávající odkaz, jednak obří díru na poli velkých příběhových seriálů. Podaří se ji někomu/něčemu zaplnit? Nezbývá než doufat. Holt jsem se narodil příliš pozdě, abych mohl žasnout nad Pánem prstenů v kinosálech, a příliš brzy, abych mohl být ohromen remakem Berserka.
- příběh
- animace
- soundtrack
- uzavření některých linek