Recenze filmu Mlčení

Komentáře a recenze 57

Brenan88

47 170 bodů •8. 3. 2017

6.5

Mlčení není snímek pro širokou veřejnost a nejspíš ho jen stěží dokáže někdo ocenit stejně tak jak to zamýšlel sám Scorsese. Jenže to není vůbec špatný film, který i s minimem dialogu a smrtelnou délkou dokáže diváka strhnout a nechat ho v očekávání jak tato náboženská pouť nakonec dopadne. Po řemeslné stránce bezchybné dílo, které pokládá až příliš mnoho otázek

martin-mickey-stusak

36 626 bodů •15. 3. 2020

9

Šíření katolicismu v Japonsku. Svým způsobem snímek připomíná výbornou dnes už klasiku 'Mise' (1986). Příběh odehrávající se v 17 století vypráví o úloze křesťanské mise přinést určité osvobození lidí v zájmu víry. Neortodoxní prostředí poskytuje mimo jiné i přímé srovnání se závazkem víry v dnešní době. Na režijní stoličku zasedl Martin Scorsese, což slibuje mnohé, a opět se dá říct, že oprávněně. V příběhu je uchována filosofie víry, daná přesvědčení a jisté nadšení. Jako příklad lze uvést otázku mladé japonské ženy, jestli je pravda, že bude ráj místem, kde už nebude žádná tvrdá práce, mučení a jistá smrt. Trestání japonských křesťanů za svou víru je srdcervoucí. Ale tak už to bývá i v dnešní době, když se někdo obrací k víře, která s danou kulturou své rodné země nemá nic společného. Snímek je tak plný emocionálně rezonujících okamžiků, které nenechají na pochybách. Kromě dobrodružné atmosféry tedy snímek přináší i nemálo motivů k zamyšlení.

Pete69

32 723 bodů •7. 5. 2022

6.5

Film o průkopnících křesťanství v Japonsku a o jejich protivnících z řad Japonských inkvizitorů. Silně duchovní film o síle víry. Na mě je to dosti utahané a téma také není úplně pro mě. Téměř tři hodiny už na mě bylo moc. dobrý film, ale mez mé oblíbené se nezařadí.

xxmartinxx

22 532 bodů •2. 2. 2017

8

Pokud mám s Mlčením nějaký problém, tak že ani na chvíli nezavře pusu. Jsem trochu ochotný přistoupit na hru, že nekončící slovní hlušina v hrdinově hlavě je autorským záměrem a kontrastem vůči onomu avizovanému tichu, ale na každý pád to zážitku upírá jakýkoliv "meditativní" potenciál. Opravdu nepotřebuju, aby Andrew Garfield ve scéně, ve které sleduje popravu svých oveček, ještě ve voiceoveru dodával "opravdu trpím z toho, jak trpí." Ježiš hergot, já to přece chápu! Nevím, jestli tím Scorsese zamýšlí něco víc než jen patologickou doslovnost všeho, ale sráží to zážitek o kus níž, než to mohlo být, kdybych toho míň slyšel, a mohl tak víc vidět. Jak o tom ale přemýšlím, jak chci, verze z roku 71 je asi fakt lepší (a plně srovnatelná).

kunafix

20 062 bodů •5. 2. 2019

0

Dobře jim tak! Nevím, proč to chtěli šířit po celým světě. Docela ty Japonce chápu, že tam nechtěli křesťanství. Taky voni si tam přijdou jak nějakej Cyril a Metoděj a myslej si, že si z nich sednou všichni na prdel. Nesedli, právě naopak - a tak jediný, co může být Japončíkům líto, tak že kvůli tomu nemaj státní svátek. Ani nevíte, že žiju v době, kdy už můžu otevřeně řict, že náboženství je blbost a zlo. A takovej je i tenhle film. Všichni tam umí mluvit anglicky, samé boží bláboly a nesmysly, všichni ti oblbnutí pobožní pitomci šikmoocí a lámu si hlavu, co vede člověka k tomu, že se upne k bohu. Nechápu, proč Scorsese sáhnul zrovna po téhle látce - buď je asi taky hodně věřící nebo se asi posral v kině. Jsou tady 2 věci, co musím uznat - výprava a to, že jsem se o této historické kapitole vůbec dozvěděl (o španělské inkvizici jsem už slyšel a tu navíc nikdo nečeká... ale o japonské slyším poprvé) - ale díky nudnému a dlouhému ději ani to nemůžu zohlednit v mém hodnocení. Takhle rychlej odpad jsem už dlouho nedal. Myslím, že tohle může brát jen věřící diváky. Ještě jedna věc mě tam zaujala a pobavila - že ten jeden japonskej dědula vypadal jak Dr. Plzák, chch. Jo a jinak taky ještě ksicht Adama Drivera, protože to je hroznej ksicht. Nechápu, proč do toho vůbec šli herci jako Andrew Garfield a Liam Neeson - asi kvůli Scorsesemu...

hanys_

18 781 bodů •11. 6. 2017

6

Luxusní Garfield ve Scorseseho variaci na Apokalypsu. Japonští inkvizitoři dávají zase vzpomenout na Kladivo na čarodějnice. Zkrátit stopáž o nějakých 30-40 minut a byl bych hodně spokojený.

Sheldon

16 079 bodů •12. 3. 2019

10

Mistrovský film, který se právem zapíše do dějin kinematografie, respektive už se tam zapsal. Scorsese natočil temný příběh o jezuitských misiích v Japonsku s naléhavostí a přesvědčivostí, které ovšem musí divák doplnit vlastním pohledem na věc. Takovéto filmy se dnes vůbec netočí a dodnes nechápu, že to bylo natočeno v roce 2016 a za účasti Paramountu. Bravo!

lamps

15 320 bodů •21. 2. 2017

6

Mlčení režisérského génia. Má to hodně pohlednou kameru, ale to považuji u prvoligových světových tvůrců za samozřejmost a povinnost, dialogy mají něco do sebe a sdělení je morálně nezpochybnitelné, zařezávané do diváka chirurgicky přesně vyrovnaným tempem a metodickým rytmem vyprávění. ALE vyrovnané tempo ani zdaleka neznačí tempo kvalitní a já osobně jsem se nestal zarytým obhájcem filmového umění proto, abych v něm trpělivě rozdmýchával víru v režisérovy božské schopnosti, která se již po pár desítkách emocionálně katatonických minut začala vytrácet a ani po 160 dlouhých minutách svého znovunalezení, na rozdíl od neoblomného hlavního hrdiny, ani zdaleka nedošla. Abych film plně docenil čistě příběhově, asi bych nesměl být tak zarytý ateista a zatvrzelý ignorant lidské slepé víry v nadpřirozené síly a v pekelné následky zrady vlastního přesvědčení; abych si ho mohl užít jako vizuální sebezpytující katarzi, nesmělo by se v něm až tolik povídat a až tolik opakovat jednoduché, všeobecně srozumitelné náboženské motivy. Bůh ochraňuj Scorseseho za to, že se do tak těžké a masově neprorazitelné látky vůbec pustil, ale tentokrát si na jeho svátost dovolím šlápnout a upřímně prohlašuji, že kdyby se v závěru za zády Liama Neesona vynořil Bruce Wayne a rozdal si to s ním v kung fu, byl bych možná z výsledku mnohem veselejší. Kundun, byť s méně závažným námětem, mě naplnil daleko více..

hrumsrt

10 700 bodů •15. 3. 2024

8

Že je filmová režijní ikona Martin Scorsese silně provázán s vírou, prokazoval po celý svůj život. Nejen, že ještě dávno před tím, než se stal režisérem a zasvětil život filmu, tak jeho snem bylo jít cestou duchovní a naopak věnovat život církvi a působit jako kněz. A původně katolicky zaměřený seminář kdysi v mládí vyměnil právě za filmová studia. Není čeho litovat a z Scorseseho se stal jeden z největších filmařů svojí doby, který ať už kolem jeho osoby existuje jakákoli aura, tak za celý svůj život vykonal pro film samotný ohromný kus práce. A mimo natáčení svých naprosto jedinečných velkolepých filmový ód se celou dobu angažoval i v rámci kulturního filmového dědictví a stojí za záchranou mnoha starších audiovizuálních počinů, které by nebýt něj už nikdo znovu nespatřil.. A jak je jako režisér všeobecně znám právě pro svoje gangsterské ódy, tak i v rámci tvorby zkoušel mnohé a vedle životopisných fresek pronikla jeho náboženstvím lemované dospívání i na pole filmové.. Proto tu máme filmy jako Poslední pokušení Krista, Kundun anebo právě Mlčení. Z nichž každé není jen výpravou po bájích a hodnotách víry, ale důkladnou religionistickou otázkou a zkouškou.. Právě poslední zmíněné Mlčení může být jemu jako křesťanovi asi nejbližší, protože jde o ukázku odolnosti a podstaty křesťanství přenesenou do příběhu inspirovaného skutečnými motivy.. Mlčení vypráví příběh dvou mladých kněží, kteří jsou poslání na náboženskou misii do pohany ovládaného Japonska, aby zde nalezli původního misionáře otce Ferreiru a společně pokračovali v jeho úkolu o christianizaci Země vycházejícího slunce.. Ovšem podobně jako právě Ježíš Kristus i oni samotní narazí na tvrdý odpor původních tamních tradic a s nimi spojené tvrdé zásahy tamní aristokracie. A je tak jen na těchto dvou mladících, co jsou ochotni pro svoji víru obětovat a za jakou cenu... Krásně nemilosrdný příběh, který zrcadlí celou mytologii o Ježíši Kristovi, a funguje jako jedno velké zamyšlení nad vírou samotnou. Poutavá spirituální konverzačka paradoxně reflektující i třeba historické postavení křesťanství v Evropě (jen z druhé strany), na kterou se krásně kouká, i když nejste zrovna "TEN VĚŘÍCÍ". A bohatě si i tak najdete svoje motivy a třeba naopak podrobíte výklad mnohem nosnějšímu kritickému náhledu na celou věc. P.S. Ta paralela s Coppolovou Appokalypsou je až úsměvná. 80%

Klajnik

8 961 bodů •19. 2. 2017

4

Po dlouhé době film u kterého jsem nevěděl, jaké hodnocení udělit. Silence nebylo kdoví jak intelektuální. Já bych například rád věděl, proč evropani vnucují japoncům křesťanstvím. Očividně si myslí, že křesťanství je dobré a hodí se kamkoliv. Inkvizitor byl jiného názoru. Podle něj křesťanství do Japonska nepatří. Rád bych věděl, proč se podle inkvizitora křesťanství do země vycházejícího Slunce nehodí. Když totiž probíhal rozhovor Otce Andrewa Garfielda a inkvizitora, slyšel jsem nějaké metafory a opakující se fráze, ale žádné pořádné argumenty. Neznal jsem tedy motiv pozadí příběhu. Intelektuální podívaná to nebyla. Nemyslím si tedy, že se jedná o chytrý film, kde do sebe všechno zapadne. Dost možná jde spíš o emoční podívanou. Nejspíš se na film budu muset podívat znovu. Tohle je ten typ filmu, který asi musí člověku v očích trochu uzrát. Na druhou stranu je to náročná podívaná a já nevím, jestli se na to budu chtít v nejbližší době znovu podívat. Mlčení je úměrně táhlý, tichý film o ztrátě a síly víry. Vizuálně to však vypadá nádherně. Voda narážející do skal, noční mlha, bahnité cesty džungle. Vidím zalíbení v surových filmech odehrávajících se v 18 století a když jsme u té surovosti, tak film mohl být drsnější. Rád bych umučení křesťanských mnichů viděl hezky z blízka. Divák tyto drastické výjevy sleduje z povzdálí. Osobně bych též preferoval delší záběry typické pro Birdmana nebo Revenanta. Mohlo to filmu dodat takový detailní pocit ucelenosti. Momentálně mám zde hodnocení 3/5, ale jsem ochotný jeden bod přidat, pokud mě druhé shlédnutí filmu uspokojí víc než to první. Potenciál tam vidím. Zkoumá se zde jedna myšlenka z více úhlů. Je to pomalé, realistické, spirituální drama. Teď už jen zbývá zjistit, jak to doopravdy bude. Já zde totiž vidí jakýsi přesah, který by diváka mohl něčím obohatit. Možná to však je jen hezky vypadající a nadprůměrná podívaná. Uvidíme...