V roce 1923 byla někde ve Finsku shlédnuta kometa, jejíž vliv vyvolal sled neobvyklých událostí. Jedna žena zavolala do svého domu policii s tím, že v budově je muž, který vůbec není jejím manželem. Když se ji policejní strážník pokoušel přesvědčit o tom, že osoba v domě je skutečně její muž, ona odpověděla, že svého manžela v předešlý den zabila. Současnost. Osm přátel se spolu po dlouhé době setkává při společné večeři v domě jednoho z nich a nad zemí opět prolétá kometa ...
Volné, přirozené, živé. Mysteriózní zajímavost o podivných úkazech jedné noci během přeletu komety. Konverzační děj v jednom domě, kde se všichni navzájem překřikují, hádají, přemýšlí. Příběh? On tu vlastně žádný není. Skupinka lidí si jen udělá večírek a my sledujeme jak si užívají. Realita všedních dnů. Kdo by to neznal. Zpočátku tedy krapet nudné a divák si připadá jako poťouchlý voyeur sledující sousedy. Když se však ale začnou dít podivné úkazy z počátku nic neznamenající a podivnosti pomalu nabírají na síle, lze zpozornět a popřemýšlet, jak by jsme se v takové situaci asi tak zachovali my. A vtom je právě ta ohromná reálnost. Nejedná se tedy o lecjaký popkornový film. Byť jde pochopitelně o zcela vymyšlenou záležitost, natočeno je to artově, přesvědčivě a vskutku lidsky. Vývoj charakterů probíhá přesně tak, jak by asi skutečně v reálném životě probíhal. Tento film by mohl být svým způsobem natočen i ve stylu Found footage, ale je fakt, že takových podobných snímků se již vyrojilo více než dost. Poměrně živá kamera však ani zde nezahálí. Není to tedy film pro každého. Vlastně by to mohla být i divadelní hra, neboť tomu nic neschází. Značně nízkorozpočtový film stavějící se na přirozenosti tak osloví snad jen vážné diváky.
Mám podobné filmy rád. V tomto sci-fi kousku si tvůrci pohrávají s paralelní alternativní realitou a je to jako na houpačce. Téma mě baví, pořád jsem čekal, že se něco rozjede, ale je to stále stejné udržování diváka v pozoru. Záporně hodnotím technickou stránku filmu, špatná kamera, střih, nedívalo se na to nejlépe. I tak mě to bavilo :)
(v cca 1h 23 min) V posledních minutách filmu je ve dveřích v pozadí po odchodu Em z koupelny vidět mikrofon.
(asi v 7. minutě) Hned poté, co se Hugh zeptá všech u stolu na příjem jejich telefonů, ale předtím, než začne mluvit o kometě z 30. let, je krátký záběr na Leeho, jak něco říká. Za pohovkou v obývacím pokoji vlevo od Leeho hlavy je vidět přikrčený kameraman, který tam zůstane poměrně dlouho.
(asi v 1h 6 min) Když Hugh na svém iPhonu počítá různé výsledky, můžete na displeji vidět, že má příjem - což prý žádný z nich nemá.