Díky sofistikovanému střihu vystupuje na povrch složitý komplex emocí, které provázejí bluegrassovými melodiemi prostoupené melodrama dvou milujících se lidí. Film, jenž donutí každého k slzám a zároveň potěší skvělým soundtrackem, se stal doma v Belgii velkým hitem.
Žeru prakticky všechny hudební dramata, ale že si i z Beneluxského kousku o životu a smrti jednoho vztahu dvou lidí takhle sednu by mě nenapadlo.. Jen na úvod vznáším výtku, že to je tak moc americký až tam ta evropská filmařina skoro chybí, ale když dorazí je potřeba to přebrat.. Poznávací úvod, kde stojíme na počátku jejich nadcházejícího vztahu, plný lásky a milování je skvělý! Fantastická hra s kontrasty podpořená překrásnou country hudbou, přirozenými a nenucenými sladkými momenty. Všechno jde jak má, je to podobné žánrové klišé jaké jsem od toho chtěl. Ale pak se tvůrci rozhodli diváka srazit na kolena... Celou dobu ladíte jejich společnou kytaru, aby když už je hotová a vy jste se zaposlouchali do jejích tónů, Vám s ní někdo pořádnou ránou švihne po hlavě. Nepříjemná atmosféra, svírající emoce a totální obrat v rámci nastavených pocitů, u kterého jen prosíte, aby si zase vzpomněli na to krásné a byli zase naivní.. Ale pevně v rukách si to tvůrci více utahují, až už není jiné cesty.. Jedna rána za druhou, kterou si divák musí s postavami přejít mu na pohodě moc nepřidá.. Proto je ten příběh vyprávět takhle střípkovitě, jelikož jet to lineárně, ten závěr bych skoro nezvládl.. Není to fér, není to krásné, ale z té surové realističnosti až mrazí.. Byla by škoda nad tím mávnout rukou, jde totiž o skvělý kousek, ne do nepohody, ale jinak vysoce kvalitní ukázka evropské filmařiny. 75%