Yuko Moriguchi je učitelkou na střední škole. Její život se zhroutí poté, co je její čtyřletá dcera nalezena mrtvá v bazénu. Yuko časem zjistí, že se nemuselo jednat o nešťastnou nehodu, ale že její dcerka mohla být zavražděna dvěma studenty, které shodou okolností sama vyučuje. Rozhodne se školu opustit, ale ještě předtím se třídě přizná, že viníky rozhodně nehodlá nechat nepotrestané. Šokující drama z prostředí japonské školy podle stejnojmenného románu Kanae Minato.
Ti Japonci jsou hrozně zvláštní národ. Ale tím nechci vůbec nic říct. Tohle byl prostě blbej film. Ten scénář je tak pitomej, že i pitoma z Pitomova není tak pitomej. Scénárista je asi hodně velkej fantasta. Už asi nevěděl, co dalšího tam vymyslet, aby to vyznělo ještě víc blbě. Prostě je to tak dementní, že si člověk začne myslet, že to je těma šikmejma očima. Po herecké stránce se člověk nějak nemůže zbavit dojmu, že v Japonsku neexistuje dobrej a přirozenej herec. Jak učitelé, tak ti fakani byli jednoduše na ránu, dvě. Hráli jak kdyby právě vyžrali celou dodávku s tlačenkou. Nezachrání to ani použití Radiohead coby pozadí k pár scénám. Nutno říct, že ty scény byly velmi nudné. Ostatně celý film.
Ty neustálé zpomalovačky mi lezly na nervy ještě více než japonští školáci. Na papíře tahle story o pomstychtivé učitelce a 2 žácích vypadá celkem přitažlivě - no, pravda je taková, že jsem se nudil jak už dlouho u thrilleru ne a v dramatických scénách mi cukaly koukty. Krůček k odpadu.
Kokuhaku byl natočen během pouhých 30 dní, což je relativně krátká doba pro film s tak složitou strukturou a vizuálními efekty.
Kokuhaku získal několik ocenění na japonských filmových festivalech, včetně ceny za nejlepší film na Japan Academy Prize.
Režisér Tetsuya Nakashima je známý svým vizuálně stylizovaným přístupem, což je patrné i v Kokuhaku, kde využívá výrazné barvy a neobvyklé kamerové úhly.