Yuko Moriguchi je učitelkou na střední škole. Její život se zhroutí poté, co je její čtyřletá dcera nalezena mrtvá v bazéně. Yuko časem zjistí, že se nemuselo jednat o nešťastou nehodu, ale že její dcerka mohla být zavražděna dvěma studenty, které shodou okolností sama vyučuje. Rozhodne se školu opustit, ale ještě předtím se třídě přizná, že viníky rozhodně nehodlá nechat nepotrestané. Šokující drama z prostředí japonské školy podle stejnojmenného románu Kanae Minato.
Velmi tezovité dějově i obrazově, ale možná právě díky tomu se to tak moc trefuje. Výsledek je intenzivní thriller, který se stupňuje každým dalším obrazem. Něco jako kdyby chladný odstup Davida Finchera spojil síly s "občanskou brutalitou" Šiona Sona. Je kupodivu, že režisérovi bylo tehdy už 50, srší to energií nadšeného debutanta, míněno v nejlepším slova smyslu. Sice to považuju spíš za velmi povedenou hru na efekt než sondu do života nebo pevné filmové dílo, ale ten efekt je takřka maximální.
Ti Japonci jsou hrozně zvláštní národ. Ale tím nechci vůbec nic říct. Tohle byl prostě blbej film. Ten scénář je tak pitomej, že i pitoma z Pitomova není tak pitomej. Scénárista je asi hodně velkej fantasta. Už asi nevěděl, co dalšího tam vymyslet, aby to vyznělo ještě víc blbě. Prostě je to tak dementní, že si člověk začne myslet, že to je těma šikmejma očima. Po herecké stránce se člověk nějak nemůže zbavit dojmu, že v Japonsku neexistuje dobrej a přirozenej herec. Jak učitelé, tak ti fakani byli jednoduše na ránu, dvě. Hráli jak kdyby právě vyžrali celou dodávku s tlačenkou. Nezachrání to ani použití Radiohead coby pozadí k pár scénám. Nutno říct, že ty scény byly velmi nudné. Ostatně celý film.