Snímek vypráví příběh Mary Bee Cuddy (Hilary Swank), která převáží z Nebrasky do Iowy tři duševně nemocné ženy. Na této cestě potkává muže na oprátce Georgea Briggse (Tommy Lee Jones), který jí slíbí za svůj život své služby, které jí pomůžou bezpečně převést tyto ženy na místo určení.
Tommy Lee Jones si podruhé sedl na režijní stoličku a natočil fenomenální westernové dílo, které, stejně jako jeho předchozí režisérská prvotina´´Tři pohřby´ (2005), sklidilo na filmovém festivalu v Cannes uznání publika i kritiků. A je skutečně těžké nepochopit proč. Pro filmové ztvárnění naprosto dokonale zpracovaný scénář dle stejnojmenné knihy autora Glendona Swarthouta, překrásně nasnímaný a s naprosto fenomenálním soundtrackem přesně podporující danou situaci a atmosféru. Jedná se o westernové road movie s ohromujícím a dojemným realismem, díky čemuž se v plné míře přesahuje žánr. Centrem dění je žena a muž, jejichž rozdílné charaktery plně fungují, pokud budeme důkladně analyzovat jejich poklidný avšak do hloubky silný vzájemný vztah. On celý život bloudí ve spektru svého života. Zajímá se o peníze a materiální vlastnosti, čímž krade a pak rozhazuje. Takže svým způsobem pro ostatní naprosto neschopný člověk. Ona je postavena do protikladu. Je laskavá, velkorysá, fyzicky silná a nebojácná. Dokáže se tedy o sebe dokonale postarat. Oba vlivem daných okolností převážejí do určitého místa tři duševně narušené ženy a během cesty to mezi oběma funguje tak, jak si každý snad dokáže představit. Cestou však dojde ke zvratu, který vše změní. Psychologie postav výrazně projevuje svou podstatu, čímž se v daném kontrastu dvojice se třemi narušenými ženami nejen výrazně doplňuje, ale také dává vzniknout otázce, jak to s tím duševním narušením vlastně je. U třech převážených žen se to projevuje navenek, ale ti dva, jakoby to v sobě skrývali. Každý se osobně samozřejmě chová podle toho. Každý má své vnitřní tajemství, se kterým pracuje jak umí. Nebo jak neumí? Tommy Lee Jones jakoby tímto snímkem vstoupil na půdu Clinta Eastwooda. Ano, tohle byla především jeho parketa, ale je vidět, že Tommy je neméně zdatný. Vytvořil zajímavé, drsné a nakonec i depresivně emoční dílo, které přirozeně nepřijde na chuť každému, neboť se nejedná o rodokapsový western, ale spíše o festivalové filmové dílo.
Pomalý luxusně obsazený western bez nějakých velkých přestřelek. To putování sice místy působí už monotónně, naštěstí se po chvilce stereotypu stane vždycky něco nečekaného. TLJ se měl za kameru určitě stavět častěji.
Gro Svendsenová je údajně Norka, ale píseň, kterou zpívá, je dánská a napsal ji Hans Christian Andersen v roce 1829. Také rozhovor mezi Gro a Thorem je veden v dánštině.Svendsenovi jsou Dánové. Vtip je v tom, že obyvatelé města to nedokážou rozlišit a říkají jim Norové.
V úvodní scéně Mary Bee orá špatným směrem a hází hlínu na nezoranou půdu místo na zoranou.
Když Cuddyová vylosuje černou fazoli, což znamená, že bude převážet ženy, někdo poznamená, že je 4. května a že by se měla vrátit 4. července, což samozřejmě znamená, že je pozdní jaro. Přesto v prvních dnech narazí na sněžení a Briggs si neustále stěžuje na chladné noci. Ženy neprojevují žádné zjevné nepohodlí, když se koupou nahé v potoce.