Recenze filmu 12 let v řetězech

Komentáře a recenze 68

Matli

8 300 bodů •2. 2. 2014

8

Hodně dobrej filmeček o otrocích a ještě podle skutečné události, to je něco pro mě. Místama se sice trošku vleče, ale když už u člověka začíná startovat nuda, tak ihned nastoupí něco záživnýho. Hodně dobře natočené a moc rád jsem zase viděl Benedicta Cumberbatcha v jiné roli než je Sherlock a Drak Šmak :-) Brad Pitt je taková dobrá třešnička na závěr, proč by si nezahrál, když do toho narval peníze, že:-) Zbičovaná Lupita je fakt nářez, hodně dobře udělaný, vzpomněl jsem si na Umučení Krista. 75%

Motinski

7 673 bodů •5. 6. 2024

5

Chiwetel Ejiofor, Michael Fassbender a Lupita Nyong'o predvádzajú TOP výkony, ostatní mi prišli do počtu. Poďme ale na začiatok. Hneď ako je Solomon unesený, začne mať film veľmi silné scény. A to fakt že silné, až som si myslel že sledujem to najlepšie čo v danom roku vzniklo. Lenže čas plynul, emócie slábli, príbeh stagnoval. Kým neprišiel na scénu Fassbender, nič zaujímave sa nedialo a sledoval som to isté dokoola. Dôležitá téma, dejovo ale úplne bez prekvapení. Prehliadka ako fungovalo otroctvo, no bez dostatočného súcitu k hlavnej postave. Keď už som sa začal chytať a prežívať všetko čo sa deje, bolo už neskoro. Blížil sa koniec a ten ma bohužiaľ tiež dosť minul. Oskar v hlavnej kategórii nie je prekvapením, akadémia miluje rasovú tématiku, podľa mňa ale nejde o výnimočný film, ajkeď s tým nebude súhlasiť väčšina užívateľov. Herci ktorých som spomínal dali zo seba maximum a hlavne vďaka ním a kamere som bol spokojný aspoň na 3*. Kritizujem ale hlavne preto že som čakal niečo čo odrovná a budem po celý čas v tom. Nestalo sa.

liborek_

7 283 bodů •23. 1. 2014

8

Upřímně řečeno, otroctví je blahobytnému středoevropanovi 21. století poněkud vzdálené téma, a pokud by se emoce vstřebané z takovéhoto filmu měly redukovat na pouhý nezúčastněný povzdech ("to bylo hrozné, co se tenkrát v Americe dělo"), bylo by to dost málo. Naštěstí 12 let v řetězech nenabízí tento patetický jednoúčelový impuls k uronění několika krokodýlích slz, ale dává podnět k hlubšímu uvažování: Otroctví tu není prezentováno jako zlo páchané individuálně jedincem vůči jedinci (nebo skupině), ale jako společenský problém, který je důsledkem nadřazení osobního vlastnictví morálce, nebo lépe řečeno přizpůsobování morálky principu posvátnosti osobního vlastnictví. Jistě, Epps byl zamindrákovaná pokrytecká svině se sadistickými sklony (excelentní Fassbender), ale takový Ford byl vlastně slušný člověk, který otroctví chápal jako přirozenost (neřkuli božskou nutnost), kvůli které měl také Solomona za živou věc, za svůj směnitelný majetek. Rázem se (domyslíme-li tezi o nadřazenosti osobního vlastnictví morálce do důsledků) ocitáme v dnešní době a v našem prostoru (protože co jiného je např. problém "exekucí po česku", ničící celé rodiny pro pár korun dluhu - ať už vzniklého z hlouposti, nevědomosti či opomenutí)? Když se ale vrátíme do poloviny 19. století na americký Jih a k příběhu nešťastného Solomona Northupa, tak je pozoruhodné, jak nepateticky a zajímavě McQueen příběh zpracoval. Jeho osud není interpretován jako především boj chytrého a vzdělaného černocha s hloupým otrokářem (jak by se to lacině nabízelo), ale spíš jako boj vzdělaného člověka zbaveného lidství s nesvobodou jako takovou, jako boj o holý život. Brutalita, elementární nespravedlnost, nemožnost bránit se všemi prostředky (včetně svého intelektu) a maximální utrpení jsou stavy zprostředkované s multidolarovou precizností, které nelze po technické stránce vytknout ani ň. Zimmer sice použitou hudbou vykrádá sám sebe a scénáristův tok času jsem vnímal jako hodně nelineární (čas filmu vs. Solomonův čas; to vypadalo minimálně na kubickou funkci...), nicméně výsledkem je nadprůměrný hollywoodský film, který je možná motivovaný reflexí či vyrovnáním (v tomto ohledu jsou Stud či Hlad tématicky mnohem aktuálnější a v mnohém podnětnější), ale který má celou řádku motivů a námětů ke špekulaci

AllShallFall

6 875 bodů •10. 8. 2014

8

Zajímavý snímek. Můžu dodat k tomu pouze toto. Jsem zastáncem toho, že určité věci, které se dnes dějí, mají svůj základ v minulosti. Kdyby se dříve tyto věci nestali, netrpěli bychom dnes za hříchy dřívějších činů. Já osobně jsem odpůrcem barvených přistěhovalců, neboť vidím dnešní zkažený svět. Města plná ghett, kde se hemží individua zdrogovaných nenávidějící bílé tváře. Podívám-li se ale zpětně a budu hledat, původ toho všeho. Najdu chybu právě v událostech okolo vzniku Spojených států. Každý člověk, který se rozhlédne po Evropě, uvidí mohutnou a mocnou architekturu, kterou si bílý člověk vybudoval sám. Podíváme-li se na opačný konec světa, do Severní Ameriky, tak vidíme zemi, kterou osídlili vrazi, zloději a jiní kriminálníci odsouzení v Evropě na smrt. Tuto sebranku zasponzorovala chamtivá žido-kapitalistická banka, vidící ve vzniku nového státu velké výdělky. Do Ameriky, byli přivezeni otroci a veškeré základy na kterých celé USA stojí, je na špinavých penězích a na nenávisti. To že dnes existuje námi tolik nenáviděný humanismus a liberalismus, je výsledkem odporného otrokářství prováděné kriminálníky a sponzorované židy v nově vznikajícím státě, Spojených státech. 95% viny za dnešní stav i v Evropě, za podporu přistěhovalectví, za podporu těch "lidských práv" které dnes dávají do východy jen "černé", může právě toto otroctví. Pokud by nebyli nikdy černí otroci přivezeni do Ameriky, pokud by nebylo s nimi nakládáno, tak jak bylo, mohli jsme dnes býti ušetřeni dnešního mulitirasového a mulitkulturního společenství i u nás v Evropě a nedocházelo by tak k porušování přírodních zákonů. Toto je smutný snímek o tom, jak bílý člověk podrazil sám sobě nohy. Takový člověk není a nebyl krve vznešené a šlechetné - krve árijské. Na odvrácené straně světa byla vypěstována dnešní nenávist.