Recenze filmu Pán prstenů: Dvě věže

Komentáře a recenze 89

Brenan88

47 170 bodů •8. 3. 2017

10

V tomto případě už má možnost člověk s něčím porovnávat a to s prvním dílem,který byl sice o chlup lepší,ale opravdu o jen nepatrný. Dvojka je v mých očích takový předkrm toho co na nás čeká ve třetím díle. Atmosféra je opět hutná a temná a herci jsou snad ještě píď lepší než v prvním díle. Nejspíše se více sžili se svými rolemi. Jackson je prostě génius,který každičký detail dotáhl k dokonalosti a maximálnímu filmovému požitku.

Chrustyn

44 045 bodů •5. 6. 2007

10

O něco slabší a zdlouhavější než první díl ale i tak perfektní podívaná. Herecký ansábl se rozrostl o další kousky a bitva v Helmově žlebu vypadá naprosto úchvátně.

Pete69

33 033 bodů •12. 8. 2017

10

Pro mě osobně nejlepší kousek z celé trilogie. Příběh je sice trošku jednotvárný, ale bojové scény a bitvy podle mě překonaly vše myslitelné a tím tento druhý díl nesmazatelně vstoupil do historie. Vše připraveno pro neméně skvělý závěrečný díl. Je to legendární trilogie.

kunafix

20 062 bodů •11. 8. 2004

8

Toto se nedá hodnotit o moc jinak, než Společenstvo Prstenu. Je tu sice více bitev a jedna velká bitva, to jo, ale o to méně krásných scenérií a té fantasy poetiky. Přibudou nějaké postavy, pár jich taky nečekaně zemře a pořád, pořád je to dobrá filmařina a velkolepost sama. Taky si ale všímám nedokonalostí v digitálních efektech, ale při tom množství se není co divit. Extended version sice byla tentokrát už trochu moc dlouhá, ale zas by bylo škoda, kdyby tam nebylo všechno, co tam bylo.

hanys_

18 781 bodů •3. 12. 2012

6

Znovu po několika letech jsem se rozhodl, že dám LotR šanci - Společenstvo opět nezklamalo a Dvě Věže opět nepřekvapily. Tenhle druhý díl se mi zdá prostě nejslabší - ikdyž ta závěrečná bitva hodně napravuje.6.5/10

lamps

15 327 bodů •7. 10. 2016

8

Předlouhé nastavování vlastního zrcadla, skrze než sice divák dokonale pozná povrchovou krásu a jedinečně rozmáchlou výpravu celého díla, ale komplexní a intenzivní filmový zážitek bych hledal spíše u zbývajících dvou soukmenovců. V kompozici záběrů, tricích, ozvučení i bitevních scénách je Jackson stoprocentní, stejně jako ve vykreslení nepopsatelně magické atmosféry prostředí a blížícího se zla, ale svou velkolepostí se snímek často až příliš opájí a zastavuje se, aby sledoval příliš mnoho takřka zbytečných postav (Peter Jackson má asi velkou slabost pro milfky ....... pardon, elfky; jinak si nedokážu tolik Liv Tyler a Weavinga odůvodnit :). Jednička působila, že každičký detail je v rámci příběhu přesně na svém místě, a nevystřihl bych z ní jediné okénko, dvoja šlape chvílemi opravdu lehce těžkopádně a zdlouhavě. Přesto ale bezesporu, stejně jako každý LOTR, unikátní dílo, s perfektě obsazenými herci, neuvěřitelně opojným feelingem a závěrečnou pasáží z Helmova Žlebu, kterou bych si nejradši vzal za manželku a kvůli níž zkrátka nejde Dvě věže nemilovat. A Rohan theme si pouštím skoro každý den..

filmfanouch6

12 654 bodů •9. 6. 2016

10

Tvůrci měli štěstí v tom, že se stal Pán prstenů: Společenstvo Prstenu megahitem, protože se celá trilogie natočila dohromady a v případě neúspěchu prvního dílu by vydání nadcházejících filmů byla velmi komplikovaná. Díky tomuto faktu nicméně mohli Dvě věže, druhý díl trilogie do kin dorazit už rok po Společenstvu Prstenu a definitivně tak díky tomu tehdy potvrdit, že se skutečně dohromady skládá jedna z nejlepších filmových trilogií všech dob! Už ve Společenstvu Prstenu byli položeny válečné základy, teprve až Dvě věže jsou ale definitivně válečným filmem, který je ještě výpravnější, akčnější a v rámci možností ještě větší než předchozí díl. Co se týče veškerého audiovizuálního zázemí ale vše zůstává vrcholné jako u předchozího dílu a i díky tomu se vlastně celkově těžko srovnává, který díl Pána Prstenů je ve finále nejlepší a který nejslabší. Za mně ale zůstávám u scénáře, že se jde každým dílem přece jen ještě o ždibec výš a Dvě věže jsou tedy z trilogie Pána Prstenů druhé nejlepší. Zatímco Společenstvo Prstenu víceméně muselo diváka nejdřív do celého dění zasvětit, Dvě věže už jedou dramaturgicky a tempově na plné obrátky. Zároveň jsou Dvě věže výrazně vážnější a temnější a obchází se bez podobných pasáží jako hobití oslava v prvním filmu. Ano, dochází tu k odlehčenějším (a opět funkčním) momentům, definitivně se ale hraje o hodně a na nějaké to vtipkování tu opravdu není čas. Peter Jackson a jeho tým opět dávají knižní předloze Pána prstenů tu nejlepší možnou podobu a i když si jí výrazně více začínají upravovat obrazu svému a přidává některé zásadní prvky (v knize byste například kromě Legolase v Bitvě o Helmův žleb těžko hledali ještě nějakého elfa navíc a více prostoru tu opět dostává love story mezi Aragornem a Arwen), nejde o změny, které by nefungovali a kvůli kterým by měli fanoušci knih automaticky právo prskat. Naopak právě takovým zasazením armády elfů do Bitvy o Helmův žleb se tak podaří ukázat, že se v aktuálním dění Středozemě hraje opravdu o všechno a některé staré konflikty a sváry prostě musí jít v rámci dobra stranou. Každá trilogie potřebuje začátek a konec, stejně tak ale potřebuje pochopitelně svůj prostředek. Dvě věže perfektně navazují na Společenstvo Prstenu a dělají vše co by správné pokračování dělat mělo- Ještě dále rozvíjí své charaktery, snaží se zvýšit laťku a zároveň i přes jasný neuzavřený konec lákající na závěrečnou část musí Dvě věže fungovat sami o sobě a daří se jim to. Společenstvo Prstenu se ve filmu rozdělilo a scénář tak skáče mezi Froda a Sama s jejich novým kamarádem Glumem, Aragorna, Legolase a Gimliho, kteří narazí na nečekaného starého přítele a dostanou nový úkol v podobě spasení lidského království Rohan a Smíška a Pippina, kteří se setkají s novými potencionálními spojenci. Těžko se přitom všem vybírá s kým chcete aktuálně trávit čas a to jen důkaz toho, že žádná z těchto linek není slabší. Frodo a Sam narazí na legendami proslulého Gluma a Frodo, kterému je stvoření líto mu nabídne spolupráci v podobě bezpečného doprovodu do Mordoru. Už zde vzniká rozkol mezi Frodem a Samem, protože Sam je zcela opačného názoru a kreatuře na rozdíl od Froda zdaleka nevěří. Už zde tedy vzniká zajímavý konflikt, protože mezi Frodem a Samem doteď fungovalo zcela bezkonfliktní přátelství, které ještě utvrdil emocionální závěr Společenstva Prstenu. Tento nečekaný konflikt je poté ještě zcela zásadněji využit v Návratu krále, zde má ale své pevně stanovené základy a připravuje pro to velmi elegantním způsobem půdu. Andy Serkis se zde jinak představil jako legendární Glum a definitivně zde dokázal, že je herec schopný předvádět výkon hodný Oscara i kdyby jen v pouhé motion-capture podobě. Ať už je to Serkisova řeč (v reálu má Serkis tak drsný hlas, že je až neuvěřitelné, že je Glumův hlas opradu jeho), jeho kreace či grimasy tak jde o vskutku fenomenální výkon, který položil základy pro to aby se stal Serkis legendou motion-capture výkonů a dokonce se tehdy hodně bojovalo o to aby nominaci na Oscarech opravdu dočkal. Nestalo se tak, dodnes je ale jeho Glum legendární a to bohatě stačí. Mezi Legolasem a Gimlim definitivně vzniká přátelské pouto, které je protkané vzájemným rýpáním a poznámkami, už jen když se ale Legolas Gimliho zastane dokazuje, že si tahle dvojka na sebe zvykla a jsou schopni staré spory ras elfů a trpaslíků hodit za hlavu. Aragorn se jinak později stane v Bitvě o Helmově žlebu víceméně velitelem armády, což je jen náznak toho, že je pořád dědicem Gondorského trůnu a mohl by se stát vládcem trůnu o který vlastně pořád víceméně nestojí. Pořád je ale především klíčová jeho láska k Arwen, kterou ale ničí fakt, že by měla Arwen v nejbližší době odjet do Země neumírajících. S postavou Aragorna se v rámci celé trilogie pracuje dost možná nejlépe a Dvě věže to jen dokazují. Smíšek a Pippin se poté definitivně z dříve pořád rozjívených a tak trochu neschopných hobitů mění v muže, kteří si uvědomují, že může dojít ke konci světa a pro to aby o své přátelé a svůj svět nepřišli se i oni snaží co to jde. Jak už jde poznat z předloh J. R. R. Tolkiena tak se Tolkien inspiroval právě svými zážitky z 1. světové války a faktem, že válečný konflikt lidi mění. Jde to poznat na všech hlavních hobitech, především na právě Frodovi, který nese nejtěžší břemeno a uvědomuje si, že se dost možná ze své cesty do Mordoru nevrátí živý. Dvě věže jsou definitivně válečným filmem, kdy definitivně začínají vojska Saurona spojeného s čarodějem Sarumanem plenit Středozem a dochází tak k skutečné válečné atmosféře, která vrcholí v podobě Bitvě o Helmově žlebu, která je naprosto úžasně zpracovaná a jde o další posunutí už tak vysoké laťky v rámci celé trilogie. Jacksonovi se daří předvést přehlednou a úžasnou akci ze které jsou cítit opravdová jatka, zoufalost a beznaděj. Dodnes je Bitva o Helmův žleb jednom z nejlepších filmových bitev, která by neměla v rámci trilogie konkurenci, kdyby o rok následně nedorazil Návrat krále a neposunul laťku ještě více na totální vrchol. Opět se Jacksonovi daří předvádět epické momenty jako je další konfrontace s Nazgûly, zcela pro film vytvořená konfrontace s vrrky nebo právě celá zmíněná Bitva o Helmův žleb. Opět přitom všem naprosto bravurně fungují i konverzační scény, opět tu každá zásadní postava dostává svůj moment slávy a zároveň se Jacksonovi stylově podaří představit postavy nové jako Théoden, Éowyn, Éomér nebo Faramir. Opět se tu bravurně vysvětlují zákonitosti a mytologie Středozemě za pochodu, opět jsou tu momenty při kterých mrazí a zároveň tu jsou momenty zcela emocionální. Kameraman Andrew Lesnie a skladatel Howard Shore u Dvou věží neklesli na mysli a díky tomu jsou Dvě věže také obrazově nádherné a zároveň mají též Dvě věže naprosto bravurní soundtrack. Dvě věže jsou jednoduše stejné geniální jako Společenstvo Prstenu a pak už jen záleží na tom, který díl je přece jen o ždibec lepší. Dvě věže jsou nejlepším možným prostředkem trilogie, který funguje jako úžasný přechodník mezi startem a finále a má na rozdíl od svého předchůdce štěstí v tom, že funguje už v představeném světě a místo zasvěcování do světa Středozemě tak může jet zběsilým tempem. Celé to ale ve finále s jednotlivými díly filmové trilogie Pán prstenů opravdu je jako srovnávat rubín, smaragd a diamant.....

avenis

11 521 bodů •7. 5. 2024

10

S prvním dílem jsem Středozemi propadla a nedočkavě jsem čekala na druhý díl, jehož shlédnutí bylo velkým svátkem. Společenstvo se rozdělilo a tak sledujeme několik paralelních dějů, z nichž každý je dechberoucí. Knihu jsem nečetla, takže vše je pro mě nové a překvapivé...

Danny F.

11 176 bodů •14. 12. 2017

5

Atmosféra, podivná stvoření a na oko pěkné a to je tak asi vše.

hrumsrt

10 906 bodů •24. 2. 2015

9

Řadíme-li nejlepší sequely všech dob, tak právě Dvě věže chybět nesmějí. Je velmi obtížně se na film dívat samostatně a nikoli jen jako součást velkolepého příběhu, u nějž jde o prostřední část, která však v mnoha ohledech obstojí velmi dobře sama. Vedle již několikrát zmiňovaného Gondoru je nám představeno první Království, tedy Rohan. Ano, i když nepůsobí tak honosně, spíše jako sebranka sedláků, má něco dosebe. Především rohanští jezdci jako pojem, jenž patří mezi nejpůsobivější zbraně v celé Středozemi. Přestože příběh se profiluje jako spojenectví Dvou věží, že tedy naši hrdinové stojí proti enormní přesile. Není se čeho bát, vládci těchto věží se asi rozhodli jít na věci postupně. A tak jde jen o souboj Sarumana a jeho Železného Pasu proti říši lidí. A jako první nárazový můstek má posloužit právě říše Rohanu. Všechno mohlo být jednoduché, kdyby Saruman zvládl ovládnout krále Théodena, ale dorazil Gandalf, tentokrát bílý. A rozhodl o odporu, jaký bude Rohan klást. A tak se uchyluje k největším bitvě jakou jsem, kdy mohl na obrazovce vidět. Desetitisíc působivých skurutů, kteří budí větší respekt, než cokoli co Sauron kdy vytáhne. Finální třetina věnující se obraně Helmova žlebu je fantastická. Nápady Sarumana jsou kreativní a dávají smysl. Všechno budí krásně osudový dojem. Leč už mě tak nebaví to odlehčené špičkování mezi Gimlim a Legolasem (tuhle postavu kvůli Hobitovi úplně pokazili), tak celý bitevní střet je od začátku do konce famózní, a dost možná i to nejlepší, co celá trilogie nabízí. U toho finálního deus ex-machina rozuzlení jsem měl slzy na krajíčku, jak epické to je. Zajímalo by mě, kdo si na to v průběhu filmu pamatuje, že má přijet. A paralelně s tím probíhající část s Enty, které musíte milovat už jen pro to, co jsou. Škoda, že ještě nenaskočili ke Žlebu... Nebýt pro mě trošku utahanější linky s Frodem, která zkrátka ani nemůže být rovna té v Rohanu, dost možná by byl film úplně stejně kvalitní jako předchozí. Pořád ale téměř dokonalé filmové dílo, které se hned zapisuje do dějin fantaskní kinematografie. 90%