martin-mickey-stusak
36 687 bodů •
6.5
Zfilmovaný román literárního autora Ivana Olbrachta je vlivem kruté stalinistické doby spíše terčem nenávisti, ale dá se říct, že z uměleckého hlediska neoprávněně, neboť se dějově nejedná o nic jiného, než touze obyčejných lidí po lepším životě, za který se rozhodli uspořádat revoluci. Za půl století se tak dělo opět a to pod názvem Sametová revoluce. Před bolševickou revolucí to bylo národní obrození. V tomto příběhu je vznesena nafrněnost a nenávist buržoazní společnosti k obyčejným lidem, kterým už ale došla trpělivost. A jak se dobově uvádí, tímto příběhem vstoupil do povědomí nový hrdina. Dělník, bojující za socialistické ideály. Ano. Za socialistické. Ne stalinistické, s čímž si to mnohý spojuje. Ivan Olbracht jako ukázku dělnického utrpení použil venkovskou dívku, která přijela do Prahy se živit jako služebná právě do buržoazní rodiny. A zle se jí vedlo. Ale ještě předtím se seznámila se slévačem, což byl právě onen dělnický symbol, který se za ní postavil. Ve své podstatě nic víc, nic míň. Dějově tu máme obě strany barikády a jak se vše politicky vyvíjí, až do vypuknutí oné revoluce. Příběh je samozřejmě fikce, ale poukazuje na obraz doby. Boj za lepší zítřky, ve které každý věřil. Proto je hlavní postava dělníka stále usměvavá. Jednou větou se tedy jedná o politický ideový snímek pojednávající o příčinách a důsledcích přes vývoj až po vyvrcholení. Závěrečná scéna už byl typický politický obraz spokojenosti v komunistické éře, který se používal hojně. Marie Tomášová, u které se jednalo o první filmovou roli, a již zkušený Josef Bek v hlavních rolích předvedli co měli a to pro daný účel stačilo. O politických dvacátých letech stranickýma očima samozřejmě postupně vzniklo snímků více, které však upadly v zapomnění. V povědomí zůstal jen ´Dvacátý devátý´ (1974).