Uprostřed noci na pusté losangeleské ulici Mulholland Drive se schyluje k vraždě. Do luxusního cadillacu však narazí vůz řízený opilými mladíky dřív, než stačí muž ve večerním obleku zastřelit elegantní tmavovlásku. Muži v autě zemřou, otřesená žena bloudí nočními ulicemi. Plavovláska Betty Elmsová, která právě přijela z rodného kanadského zapadákova Deep River do Hollywoodu, vyděšenou oběť ráno najde v zamčeném bytě poblíž Sunset Boulevardu, který jí na čas přenechala tetička Ruth. Neznámá, která si podle plakátu na film Gilda začne říkat Rita, ztratila paměť - a Betty se rozhodne pomoci jí pátrat po minulosti plné temných stínů. Zároveň se pokouší realizovat svůj sen stát se herečkou.
Ze začátku jsem si říkal, že Lynch konečně natočil něco co bych mohl pochopit, avšak v posledních 40 minutách mě opět přesvědčil o opaku. Ale i tak se jedná o zajímavý, tajemný a výborně zahraný film.
David Lynch a snímek, který je "psycho" od začátku do konce. Neskutečně hutná atmosféra, trocha zmatku a hlavně napětí, které nenechá diváka chvíli vydechnout a vyloženě jsem tlačil film ke konci, abych se dozvěděl, jak to sakra dopadne. Film se line v pomalém tempu a rozuzlení začíná přicházet v samotném závěru. Krásné herečky, krásné soft erotické scény, zajímavý scénář a osobité zpracování, to je Mulholland Drive.
Nikdo neumí natočit divný film tak, jak David Lynch. Co si budeme namlouvat - kdo to pochopil, tak kecá. Ale mě se na tom právě líbí to, že každý to mohl pochopit trochu jinak. Samozřejmě je potřeba dávat bedlivý pozor celou dobu (a ideálně si před tím přečíst těch 10 Lynchových nápověd k filmu). Ale to, že hned po filmu na něj nezapomenu, mi dává zážitek i na později, dokonce i na několik let, protože můžete s ostatními probírat u piva, co mělo znamenat to či ono. A pak se na to můžete podívat znovu, abyste zjistili (a nebo ne), že jste si něco mysleli dobře a nebo špatně a nebo ne. Ono to většinu filmu docela jde, ale poslední půlhodina ten děj (a vás) totálně převrátí naruby. Ale natočit nesmysl dokáže každej - tohle ale je něco úplně jiného. Nejen, že to má takhle složitou nepochopitelnou zápletku, ale jsou tu další klady, které z Mulholland Drive dělají něco víc. Je to už tradičně Badalamentiho hudba, výborná atmosféra a i přes množství postav v nich má člověk přehled. Teda. Jako. Chápete. Než přijde ta poslední půlhodina. Tenhle film nelze doporučit každému, ale kdo má rád filmy (tím myslím ne mainstream-žeroucí ovce), určitě odejde se zážitkem, kterej je jen tak nepustí. Bomba.