Tak trochu mám pocit, že Zeman si Sedláčka omotal kolem prstu tak úspěšně, že Sedláček uvěřil, že to všechno je jeho nápad. Místy zábavné především díky dnešnímu kontextu, což je trošku málo.
Zmatené, nicneříkající, amatérské, prázdné, upachtěné, nudné... Být Milošem Zemanem, nechtěl bych nikdy zemřít, aby si mě televize tímto nepovedeným nekrologem nepřipomínaly. Dle mého skromného úsudku: 1. Režisér byl buď zoufale nepřipraven, nebo má dar klást špatné otázky. 2. Režisér měl možná vůli natočit neobvyklý nápaditý dokument, ale vyšlo mu z toho příšerně neumětelské dílko, které spíš cukalo koutky mých rtů (viz prostřihy na Zemana "živého" a na Zemana na obrazovce, či "náhodné" zabírání štábu - že v druhé půlce je od podobných experimentů upuštěno, svědčí o značné neforemnosti...) 3. Režisér do své apoteózy montoval naprosto (ale naprosto!) nicneříkající archivní záběry. Asi má rád vatu... a 4. Ty citace byly fascinující... Jako nekrolog bída. A jako naučněvzdělávací film? Na Vysoičnu si raději zajedu...
Je to z dramaturgického a filmařského hlediska výrazně lepší portrét než ten starší o Bělohradském. Nechybí mu struktura, Sedláček se tolik nebojí zapojit a promluvit a ptát se. Snad díky tomu funguje dokument jako portrét politika za zenitem, politika, který je smířený s minulostí a ukazuje nám svou přívětivější tvář, než je ta současná, kdy se Zeman opět dostal na vrchol a rozhodl se zúčtovat se všemi svými odpůrci z pozice moci. Škoda, že nezůstal tím jezevcem z Vysočiny, bylo by nám všem asi lépe. Včetně Zemana samotného.