Joe Gideon je broadwayský režisér, choreograf, tanečník a filmař, který si u svých projektů dělá rád většinu věcí sám, včetně výběru komparzu nebo tanečních čísel a při tom všem stříhá i film. Nenapravitelný sukničkář navíc spal s většinou svých tanečnic, je silným kuřákem, nadmíru pije a miluje hudbu. Není snadné s ním vyjít a jeho bývalá žena Audrey a dcera Michelle o tom ví své. Pod neustálým tlakem od producentů, investorů i nezdravého a vyčerpávajícího životního stylu se Joe začíná emocionálně i fyzicky rozpadat...
Depresivní pohled na sebedestrukci jazzového choreografa a tanečníka. Vyprávěním hodně vláčné ale díky geniálnímu Royi Schneiderovi, pozoruhodné a zajímavé dílo.
Snímek jednoho režiséra bouřliváka. Hudba i tanec na velmi dobré úrovni, celý film je ve viditelném i neviditelném erotickém nádechu, je to elektrizující, velmi dobrá kamera, kostýmy i režie. Popravdě však na mě poslední třetina působila moc nazdobeně a trošku zmateně. Celkově pěkný snímek.
All That Jazz vypráví o režisérovi/choreografovi baletu, který zápolí se svým dílem, svými vztahy i zdravím. Je to samozřejmě autobiograficky laděná, protože Bob Fosse, který byl choreografem, režisérem a tanečníkem, do filmu otiskl sám sebe, své vlastní zkušenosti a prožívání. Protagonista, kterého dokonale ztvárnil Roy Scheider, čím dál tím víc připomíná zmačkanou krabičku od cigaret a film má jedno z to nejlepších rozlučkové finále, jaké kdy z kinematografie vzešlo. Ačkoliv se ATZ kategorizuje jako muzikál, tak zde postavy nezačínají tančit uprostřed silnice. Zde jsou hudební čísla zakomponována přirozeněji, protože jsou součástí děje, součástí toho muzikálu, který protagonista režíruje. Mě ovšem baví i to, jak film sestříhám, protože objektivní realita je prostřihána scénami, které nějak znázorňují jeho vnitřní stavy. Film to činí umělecky výraznější a vlastně je na tom postavené i celé to finále.