Nicky (Adam Sandler) se svému tátovi Satanovi moc nevyvedl. Síra mu smrdí, páchání zla ho nebaví a víc než o kažení čistých panen se zajímá o heavy metal a pekelný hlas Ozzyho Osbourna. Jeho dva ďábelští bratři Adrian a Cassius jsou ovšem z jiného těsta. Jde jim o pekelný trůn, kterého se tatíček Satan (Harvey Keitel) ještě zdaleka nehodlá vzdát. Aby o pár tisíc let urychlili jeho odvhod do penze, provedou oba po čertech snaživí mládenci jisté velmi ošklivé věci, jejichž následkem zamrzne pekelná brána, vyschne přísun nových duší a táta Satan se začne rozpadat. Jediný, kdo může zastavit jejich řádění je malý Nicky - Satan junior. Aby to dokázal, musí se ovšem vypravit mezi lidi a tam způsobit opravdu pekelný zmatek!
Komedie, která vyniká hlavně velkým množstvím nepovedenejch digitálních triků, prostoduchou zábavou a je vidět, že tenkrát Sandler vsadil hlavně na né moc inteligentní humor. Né že by ho zahrál špatně - jeho křivohubej zhrbenej ňouma má něco do sebe a tak nějak se mi zařadil mezi neopakovatelné postavy filmu. Taky několik hodně dobrejch fórků tam najdeme, ale bohužel taky hodně těch špatnejch. Čuměl jsem na silné herecké obsazení a řikal jsem si, jak je možny, že se nechali ukecat do takové blbosti. Hlavně Quentin Tarantino, kterymu ještě navíc češi naordinovali uplně idiotskej dabing, v roli jakyhosi slepyho kněze, kterej taky není vtipnej. Prostě je to míň komedie, než by člověk čekal...
Tento film byl pětkrát nominován na 21st Golden Raspberry Awards a získal dvě zlaté maliny: Nejhorší herec (Adam Sandler) a Nejhorší film.
Nickyho spolubydlící měl na stěně plakáty z filmů Blowup (1966) a Psycho (1960).
Jon Lovitz si v tomhle filmu krátce zanotoval refrén písničky "Ladies Night". Tenhle samý song interpretoval i v dalším Sandlerovském filmu, tentokrát ve The Wedding Singer (1998).