Nicky (Adam Sandler) se svému tátovi Satanovi moc nevyvedl. Síra mu smrdí, páchání zla ho nebaví a víc než o kažení čistých panen se zajímá o heavy metal a pekelný hlas Ozzyho Osbourna. Jeho dva ďábelští bratři Adrian a Cassius jsou ovšem z jiného těsta. Jde jim o pekelný trůn, kterého se tatíček Satan (Harvey Keitel) ještě zdaleka nehodlá vzdát. Aby o pár tisíc let urychlili jeho odvhod do penze, provedou oba po čertech snaživí mládenci jisté velmi ošklivé věci, jejichž následkem zamrzne pekelná brána, vyschne přísun nových duší a táta Satan se začne rozpadat. Jediný, kdo může zastavit jejich řádění je malý Nicky - Satan junior. Aby to dokázal, musí se ovšem vypravit mezi lidi a tam způsobit opravdu pekelný zmatek!
Komedie, která vyniká hlavně velkým množstvím nepovedenejch digitálních triků, prostoduchou zábavou a je vidět, že tenkrát Sandler vsadil hlavně na né moc inteligentní humor. Né že by ho zahrál špatně - jeho křivohubej zhrbenej ňouma má něco do sebe a tak nějak se mi zařadil mezi neopakovatelné postavy filmu. Taky několik hodně dobrejch fórků tam najdeme, ale bohužel taky hodně těch špatnejch. Čuměl jsem na silné herecké obsazení a řikal jsem si, jak je možny, že se nechali ukecat do takové blbosti. Hlavně Quentin Tarantino, kterymu ještě navíc češi naordinovali uplně idiotskej dabing, v roli jakyhosi slepyho kněze, kterej taky není vtipnej. Prostě je to míň komedie, než by člověk čekal...
Strašně šílený film. Sandler opět aplikuje naprosto neskutečný humor, který rozhodně není pro všechny, a já mu ho toleruji jenom proto, že prostřednictvím tohodle skvostu si dělá legraci absolutně ze všech a ze všeho, co se mu zrovna namane. Především pak ze samotného pekla, které bylo vykresleno tak stupidně a pro nás Čechy neuvěřitelně, až ten parodický nádech zcela zvítězil a převážil smypatie na stranu filmu. Ono sledovat Satana Harveyho Keitela, jak trestá Adolfa Hitlera, mělo něco do sebe, ať už na to každý nahlíží dle svého. Na jednu stranu strašně bolelo sledovat herce Sandlerových kvalit v tak debilní roli, oproti tomu ale potěšilo těch pár výborných scén a množství bezprostředních odkazů spojených s účastí mnoha známých tváří. Nevím, jestli bych měl tohle přímo doporučovat, ale úplná ztráta času to v žádném případě není.
Tento film byl pětkrát nominován na 21st Golden Raspberry Awards a získal dvě zlaté maliny: Nejhorší herec (Adam Sandler) a Nejhorší film.
Nickyho spolubydlící měl na stěně plakáty z filmů Blowup (1966) a Psycho (1960).
Jon Lovitz si v tomhle filmu krátce zanotoval refrén písničky "Ladies Night". Tenhle samý song interpretoval i v dalším Sandlerovském filmu, tentokrát ve The Wedding Singer (1998).