Představiteli Apollo Creeda je 75. Carl Weathers neměl o Stalloneho herectví valné mínění, z kultovní komedie si odnesl doživotní šrámy

Charisma Carla Weatherse nejlépe vystihuje scéna ze čtvrtého Rockyho, kdy v pestrobarevném obleku a za znění písně Living in America energicky vstupuje do ringu, odkud si ho chladnokrevně přeměřuje sovětská mlátička v podání Dolpha Lundgrena. Čtyřminutová bizarní sekvence byla labutí písní boxera Apollo Creeda, díky němuž Weathers v polovině sedmdesátých let vystoupal ke slávě v prvním Rockym. A od té doby nikdy nepřestal být významnou součástí zámořské popkultury.

Weathers se narodil 14. ledna 1948 v New Orleans do chudé rodiny. Sportovního talentu měl od mládí vrchovatě, vysloužil si proto atletické stipendium na soukromé střední škole, kde maturoval roku 1966. Věnoval se boxování, gymnastice, judu či wrestlingu, ale největší ambice směroval do amerického fotbalu. Po odmaturování hrál zadáka za Long Beach City College, kde utrpěl zranění kotníku. Poté přešel na veřejnou univerzitu v San Diegu a roku 1970 podepsal profesionální smlouvu s Oakland Raiders.

Příliš zápasů za ně neodehrál a už roku 1971 mířil do kanadské fotbalové ligy k BC Lions. Tehdy už však tušil, že se více uplatní v docela odlišné profesi. Když nastupoval za Raiders, jejich tehdejší kouč John Madden Weatherse přesvědčoval, ať zkusí štěstí raději s herectvím. Fotbalista se ostatně nechával už tehdy najímat do komparzů a posléze studoval drama na sanfranciské univerzitě. „Byl jsem dost dobrý na to, abych je ošálil. Nikdy jsem ale neprojevil dostatek odhodlání k tomu, abych se mohl stát skvělým hráčem,“ shrnul Weathers svou fotbalovou kariéru v rozhovoru pro Raider Maven.

Později v Los Angeles neváhal lhát a vymýšlet si herecké zkušenosti, aby získal první role. Pomohl mu jeho kamarád a režisér Arthur Marks, jenž ho obsadil do svých blaxploitation filmů Friday Foster a Bucktown, město zločinu z roku 1975. V témže roce se objevil v jediné epizodě sitcomu Good Times nebo v seriálu Kung fu. Poté už následoval konkurz na Rockyho.

Levná produkce souhlasila s tím, že protagonistu ztvární autor scénáře Sylvester Stallone, a nesháněla hvězdné herce. Mohutně osvalený Weathers uspěl dílem proto, že se nebál kritizovat Stalloneho herecké schopnosti. Tvůrci se tudíž mohli domnívat, že také v úloze konkurenčního a slavnějšího boxera Apolla Creeda probudí zdravou a potřebnou rivalitu.

Z Rockyho se vyklubal obrovský finanční i kritický úspěch, který nakopl kariéry obou titulních představitelů. Weathers rázem spolupracoval s čerstvým hitmakerem Stevenem Spielbergem, ovšem jeho malou roli v Blízkých setkáních třetího druhu lze spatřit pouze v jedné ze tří dosud vydaných verzí filmu. Zahrál si rovněž ve válečném dramatu Oddíl 10 z Navarone po boku Roberta Shawa a Harrisona Forda.

Podobně jako Stallone se v 80. letech snažil rozjet kariéru akční hvězdy, ovšem svého Ramba se Weathers nedočkal. Místo toho se blýskl ve třech pokračováních Rockyho, v nichž se z Balboy a Creeda stali velcí přátelé skotačící při západu slunce na pláži. Tuto etapu ukončila roku 1985 boxerská metafora studené války a železná pěst Ivana Draga. Weathers pro GQ vyvrátil zvěsti, podle nichž byl s Lundgrenem na nože i ve skutečnosti. „Dolph je zlatý chlap. A já bych o sobě rád tvrdil totéž,“ prozradil. Při natáčení Rockyho se prý ranám občas nevyhnuli, ale nikdy nešlo o úmysl, jako spíš o výsledek zápalu a přátelského hecování.

Apollo Creed roku 1985 zemřel, ale Weathers s hraním pokračoval v sérii kultovních akčňáků. Nejproslulejším z nich je jistě maskulinní Predátor, kde si poměřoval sílu třeba s budoucími guvernéry Arnoldem Schwarzeneggerem (Kalifornie) a Jessem Venturou (Minnesota). „Byli jsme parta mladíků, co se snažili jeden druhého trumfnout především tréninkem. Arnold tam měl celou posilovnu, kam jsme se všichni chodili před natáčením napumpovat. Nikdo nechtěl vypadat slabší než ten druhý,“ vzpomínal Weathers pro GQ.

Tato konkurence se podle něj nesla v přátelském duchu. „Byla v tom spousta zábavy, pleskání přes zadek, vzájemného špičkování, strefování se do druhých. Tohle přátelství ale něco dodalo i filmu samotnému, alespoň myslím,“ vyprávěl herec, jenž později v Saturday Night Live pobavil skečem, v němž také kandiduje do politické kanceláře, protože byl „tím černým chlápkem z Predátora“.

Velké naděje vkládal roku 1988 do komediálního akčňáku Action Jackson s herečkami Sharon Stone a Vanity. Film sice udělal solidní byznys v kinech a především na VHS, ale kritici mu naložili a plány na větší sérii se rozpadly. Pro Weatherse šlo o pokles k béčkové policejní žánrovce osmdesátek, která se snažila vyrovnat Policajtovi v Beverly Hills, ale nabídla mnohem pokleslejší zábavu. Totéž platilo i pro televizní Nebezpečnou vášeň a thriller Hurricane Smith. Tyto projekty už ale nikoho nezajímaly.

V devadesátých letech přesídlil k televizním produkcím a vedl série V žáru noci a Stínové komando, kde po boku Hulka Hogana předvedl své akční dno. Roku 1996 se naštěstí spřáhl s Adamem Sandlerem v kultovní komedii Rivalové, kde ztvárnil smyšleného golfového instruktora Chubbse. Ten se zapsal do srdce publika mimo jiné svou specifickou historií, neboť po rvačce s aligátorem přišel o ruku. Postava navíc zemře po nešťastném pádu z okna, když vylekaně couvá před stejným zvířetem, jehož mu Sandler přinesl zabitého jako dárek. Při natáčení dané scény si Weathers přivodil poranění páteře. Zlomil si dva obratle, což mu několik let způsobovalo chronické bolesti.

Přesto si Chubbse zahrál ještě v sandlarovce Malý Nicky – Satan junior, která se považuje za počátek filmového vesmíru Sandlerových komedií. Mihne se v ní jako taneční kouč, jenž prohlašuje, že mambo je celé „o pohybech v bocích“. Tím odkazuje na Chubbsovu hlášku z Rivalů. U komedií pak Weathers nějaký čas setrval. Roku 2006 šlo o Honbu za lesním mužem a následující rok o sportovní komedii Bacha na balóny.

Svůj příjemný hlas využívá také v dabingu u dokumentů, videoher a animovaných filmů jako Osm bláznivých večerů, Balto 3 nebo Toy Story 4, kde namluvil vojáčka Carla. V posledních dvaceti letech ho můžeme vidět výhradně v televizi v seriálech jako Policejní odznak, Arrested Development nebo Policie Chicago.

Důležitou roli obdržel ve Star Wars seriálu Mandalorian, kde hraje zprvu nejednoznačnou postavu Greefa Kargyho. I po sedmdesátce ukázal, že fyzicky neschází, a ve druhé sérii dokonce režíroval čtvrtou epizodu s názvem Infiltrace. Web Collider potvrdil, že do režisérského křesla znovu usedne i v očekávané třetí sezóně. Loni rovněž režíroval po jedné epizodě seriálů FBI a Zákon a pořádek.

Carl Weathers byl třikrát ženatý a má dvě děti. Práce v Hollywoodu jej naplňuje, ačkoli si občas veřejně stýská, že kvalitní herci bývají nedocenění na úkor fotogenických filmových hvězd.

Pro GQ rovněž odmítl tvrzení, že showbyznys překypuje rasismem víc než jiná odvětví trhu práce. „Dokud tvoří jakýkoli průmysl lidé, proč by měli být nějak odlišní od zbytku populace? V Hollywoodu se nachází mnoho dobromyslných lidí s čistými úmysly, ale také spousta jejich protikladů. Takový je život. Kolik černošských lidí tvoří špičku jakéhokoli průmyslu? Na západní polokouli je to zkrátka tak, jak to je. Jistě, sice se to mění, ale pro spoustu z nás ne dostatečně rychle.“

Marvelovské komiksy se rozrostly na třicet titulů. Druhý díl Black Panthera však postrádá původního hrdinu, nahradily ho hned čtyři hrdinky. A padouch je ještě méně padouchovitý než předtím.