V 60. letech byl Bohumil Hrabal mimořádným inspiračním zdrojem pro začínající filmaře - ani Juraj Herz nebyl výjímkou. Pro svůj středometrážní debut si zvolil bizarní příběh odehrávající se ve sběrně starého papíru. Hrdinou je tam svérázný výkupčí, kerý se stává svědkem všelijakých trapných i dojemných příhod. Režisér již tady osvědčil smysl pro bizarní nadsázku a morbidní zaujetí, naznačené již samotným názvem.
Povídka se odehrává ve sběrně, kde se panoptikum různých lidí střetává s fádností obyčejného dne v šedé realitě soudobé politické situace. Na malém prostoru se odehrál zajímavý příběh, který asi délkou odpovídá.