Film Christophera Nolana Oppenheimer (2023) o vývojáři jaderné bomby sklidil třináct oscarových nominací, řadí se tudíž mezi vůbec nejúspěšnější díla, jaká kdy přilákala pozornost Akademie. Skoro miliardový divácký hit spojil náročnou a důležitou látku s režisérovou schopností vyprávět atraktivně a zábavně pro široké publikum, čímž částečně zrcadlí spoustu sci-fi projektů, které vzešly ze společenského klimatu vázaného na technologický vývoj po druhé světové válce. Strach z bomby tehdy nedokumentovali pouze vážení režiséři jako Akira Kurosawa nebo Stanley Kubrick v jejich dílech Žiji ve strachu (Ikimono no kiroku) a Dr. Divnoláska (Dr. Strangelove or: How I Learned to Stop Worrying and Love the Bomb), nýbrž i tucty béčkových tvůrců sci-fi, jež vynález „Amerického Promethea“ Roberta Oppenheimera navždy ovlivnil.
Články 3
Téma 24. 1. 2024
Jak skutečný Oppenheimer navždy změnil žánr sci-fi? Strach z bomby prosákl filmyTéma 8. 10. 2021
Útoky obřích mravenců či mozků s chapadly: Největší klasiky monster-movies z 50. let nepřestávají bavit a fascinovat dodnesPreferujete-li sledování filmů jako formu zábavy a odreagování, pak jistě najdete zalíbení v následujícím seznamu amerických monster-filmů z padesátých let, kdy vznikala nenapodobitelná béčková díla s opravdu specifickým duchem doby.
Téma 24. 3. 2018
Podprahové signály v praxi aneb Jak si filmaři pohrávají s naším (pod)vědomímManipulace se spotřebiteli je odedávna naprosto běžný rys. Moderní společnost ovšem přichází se stále rafinovanějšími metodami jak sugestivně zapůsobit na cílovou skupinu, aniž by si toho objekt byl vůbec vědom. Ukázkovým příkladem takového skrytého ovlivňování jsou podprahové signály.