Už 5. března odstartuje v Praze jedinečný festival FAMUFEST, jenž se soustředí zejména na prezentaci studentských filmů, tradičně toho ale nabízí i mnohem více. Kromě workshopů či diskusí vás i letos čekají novinky. Hlavním motivem festivalu pak budou šťastné konce.
Od 1. února můžete na platformě KVIFF.TV zhlédnout chválenou dramedii Mord, která nás zavede na jednu typickou vesnickou zabíjačku, která se ovšem trochu zvrtne. Debutující režisér Adam Martinec výtečně kombinuje prvky dramatu a lidové komedie a režijním stylem se snaží co nejvíce navázat na díla československé nové vlny. Deset nominací na České lvy dává tušit, že ve své misi uspěl.
V pražském prostoru ARCHA+ se v sobotu 1. února uskutečnil 15. ročník Cen české filmové kritiky, v nichž rozhodují o nejlepších filmech roku novináři a kritici ze Sdružení české filmové kritiky. Ty nejvíce oslovil výjimečný a vizuálně odvážný počin Amerikánka režiséra Viktora Tauše, který si odnesl tři sošky. Ve dvou kategoriích uspělo chválené intimní drama Rok vdovy.
Tento víkend se bude na streamech odvíjet na vlně nových seriálů i českých titulů, které bohužel v kinech příliš neuspěly. Platforma KVIFF.TV si totiž pro své předplatitele připravila nálož ambiciózních domácích novinek. Na své si ale přijdou ale také fanoušci komiksů či dokumentů.
Umělecké ocenění Český lev se letos po dvaatřicáté uskuteční 8. března, přičemž Česká filmová a televizní akademie (ČFTA) vybírala z 93 titulů z prostoru hrané, animované, dokumentární i televizní tvorby. O prestižní ceny se nakonec utká 29 titulů. Nominacím, rozprostřeným do 24 statutárních ocenění, dle očekávání vévodí mainstreamový hit Vlny se 14 nominacemi a artová Amerikánka se 13 nominacemi. Dva favorité si už nyní také odnesli nestatutární ceny za nejlepší filmový plakát (Amerikánka) a cenu filmových fanoušků (Vlny). V závěsu se drží pozoruhodný debut Mord o jedné vyhrocené i dojemné zabijačce, na televizní scéně zaujaly zejména tituly Dcera národa, Smetana a Metoda Markovič: Hojer.
Rok 2024 je za námi a divák se začíná pomalu soustředit na současnou nabídku. Přitom je ale samozřejmě dobré pamatovat na to, co mají filmoví fanoušci rádi a jaké žánry preferovali v uplynulém roce.
Bývá již tradicí, že ještě před oznámením nominací na České lvy se hlásí o slovo alternativa v podobě Cen české filmové kritiky. V té hlasují o nejvýraznějších domácích počinech uplynulého roku novináři a kritici ze Sdružení české filmové kritiky. Nejvíce u nich zabodovala strhující Amerikánka a v kinech neprávem přehlížený dokument Ještě nejsem, kým chci být. V souboji o nejlepší český film je doplňuje ještě nejúspěšnější tuzemský počin minulého roku, Mádlovy Vlny.
Rok 2024 byl plný premiér českých počinů, které nabídly relativně pestrou směs žánrů i formálních experimentů. Ukázalo se, že stále fungují nejen osvědčené vzorce komedií a osobních dramat, ale také neotřelé formy vyprávění.
Letos to nebyla až tak záludná volba. Retro snímek Vlny od režiséra a scenáristy Jiřího Mádla od srpna dobývá tuzemská kina, v nichž před sebe nepustil žádnou z ostatních velkých premiér. Dosud jej vidělo přes 350 tisíc diváků a divaček, kteří většinou pějí nadšené ódy a na karlovarském festivalu filmu přiklepli vítězství v Divácké ceně deníku Právo s famózním skóre 1,05. Příběh redakce Československého rozhlasu, která v dobách před a bezprostředně po okupaci vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968 bojovala za zachování svobodného projevu, bude po hlasování České filmové a televizní akademie bojovat jako český vyslanec o Oscara.
Je snadné zapomínat, jak dobré to člověk má. O FAMU se veřejnost nahlas dozvídá většinou tehdy, když se na ní odehrává nějaká šílená žabomyší válka, která se v rétorice přítomných uměleckých duší mění v boj o osud demokracie a dobra, nebo když si Jiří Strach potřebuje postěžovat, jak moc nerozumí mladým lidem. Pozitivní zprávy se šíří pomaleji. Potřebujeme prestižní časopis The Hollywood Reporter, aby nám připomněl, že se jedná o jednu z nejlepších filmařských škol světa.
