Recenze filmu Milé laskavosti

66%

Komentáře a recenze 18

Dle počtu bodů
Klajnik
Klajnik
8 955 bodů
2
Film má 160 minut a sestává ze tří povídek, z nichž všechny jsou poněkud bizarní, ale na můj vkus málo prokreslené na to, abych z těch příběhů měl něco víc a málo vyjeté na to, abych se velmi bavil jen tím bizárem.
Bylo pro mě bylo docela náročné si napříč příběhy najít nějaký společný motiv, který by je svázal a činil tak tento film tematicky ucelený a dal mu nějakou výpovědní hodnotu - kterou podle mě ani moc nemá, což je v poho, když to film vynahrazuje mírou zábavnosti. Tento se však jmenuje Druhy Laskavosti a ta laskavost je v jednotlivých příbězích přítomná v nějaké zvrácené nebo nakyslé podobě.

1. povídka / Smrt R.M.F.: Mužův život řídí a ovládá nějakej starej manipulátor, kterej po něm chce, aby zabil jiného muže - jistého R.M.F. Nezjistíme však, proč se stal protagonista vůbec takto závislý. Nezjistíme, kdo je onen manipulátor. Nezjistíme, proč měl protagonista pro manipulátora zabít toho druhého člověka. Víme jen, že protagonista svůj život podřizuje onomu manipulátorovi a že když neuposlechne, tak ho manipulátor vystrnadí ze svého života, což protagonista emocionálně nezvládá a snaží se k manipulátorovi opět najít cestu. Nakonec onoho muže, známého jako R.M.F. zabije a manipulátor ho opět přijme.

2. povídka / R.M.F. Létá: Policejní důstojník truchlí nad zmizením své manželky, mořské bioložky, která zmizela na moři. Ukáže se však, že byla zachráněna ve vrtulníku pilotovaném R.M.F. Polda však postupně nabývá ke své navrátivší ženě nedůvěru, protože se nevešla do svých starých bot a nepamatovala si jeho nejoblíbenější song. Začne ji považovat za nějakou falešnou kopii, nejí jídlo, které mu připravila, obviní ji, že schovala jeho mobil a poté, co mu řekne, že je těhotná, hrozí jí, že ji nechá zatknout, když neodejde. Později obviní řidičku nějakého auta při kontrole, že má jeho ztracený mobil a střelí do ruky jejího přítele, jehož krvavou ránu pak začne olizovat. Když manželčin otec řekne své dceři, že vždycky věděl, že je s jejím mužem něco v nepořádku, tak ho fackou zastaví a sdělí, že se tehdy ztracená na ostrově naučila, že je lepší záviset na něčem, co je pořád k dispozici, než záviset na něčem, co každý den brzo ráno dojde. Manželka se nyní stará o svého muže, suspendovaného policistu, který si k jídlu pořučí její prst s květákem. Žena tak učiní. Později polda tvrdí psychologovi, že jeho žena je šílená, že se sama bije. Žena u lékaře tvrdí, že ji bije manžel, ale že za to nemůže, protože bere prášky, po nichž je agresivní. Pak muž požaduje játra, protože prsty mu nechutnaly. Žena si tedy vyřízne játra a zemře. Muž ji najde a pak otevře dveře od domu a vpustí do domu svou "pravou" ženu, s níž se začne mazlit a líbat, zatím co jeho "jiná" žena je mrtvá ve vedlejší místnosti.

3. povídka / R.M.F. Jí sendvič: Žena je součástí sexuálního kultu. Pokud se v tomto kultu někdo dopustí kontaminace/nevěry, tak je buď vyhoštěn anebo může podstoupit očistný rituál v sauně, pro vypocení toxinů, což ovšem nutně nemusí fungovat. Protagonistka má pro tento kult hledat ženu, která má schopnost oživovat mrtvé - tato žena by měla být jedním z dvojčat, z nichž druhé je mrtvé. Jednoho dne k ní v bistru přijde žena, která tvrdí, že její dvojče je tou, kterou hledá. Protagonistka však říká, že jedním z požadavků je, aby druhé dvojče bylo mrtvé. Ta se tedy později zabije a protagonista navštíví její sestru-veterinářku, která zázračně uzdravuje. Následně ji omámí, unese a otestuje její schopnost na mrtvole muže v márnici. Položí na něj její ruku a on obživne. Jedná se o muže R.M.F., který byl protagonistou první povídky zabit, a který v posledním záběru jí sendvič. Protagonistka třetí povídky naloží ženu do auta a rychle se vrací ke kultu, z níž ji vyrazili, protože ji k sobě v průběhu dění zlákal její odcizený muž, který jí taky omámil a znásilnil. Protagonistka se však při rychlé jízdě rozptýlí a zabije onu ženu, která umí léčit rány a přivádět k životu mrtvé.

Povídky tedy volně spojuje okrajová postava R.M.F., o níž ale nic nevíme a která v příbězích prakticky nehraje žádnou roli. V první povídce má být zabit v druhé najde a zachrání ztracenou ženu a ve třetí je oživen. V každé povídce lze hledat větší i menší podoby laskavosti, které mají kolikrát divnou příchuť anebo mnohdy ani nejsou laskavostmi, nýbrž ochotou se nechat zneužívat. Můžeme mluvit o laskavosti u ženy, která trpí násilnické chování svého muže a chrání ho před problémy? Do jisté míry asi ano, ale spíše mluvíme o něčem nezdravém, o nějaké slabosti nebo závislosti. Mnohem radši bych na celovečerák roztáhnutou třeba tu druhou povídku. Výslednou podobu totiž považuji za narativně nejasnou, neprokreslenou a samoúčelnou. Bizár, absurdno, dadaismus či metaironii mám totiž rád, ale tohle by přišlo poněkud narychlo spečené. Jakoby Yorgos Lanthimos věděl, že už nějaké jméno má a že mu to beztak sežerem. Na jeho předchozí film, Chudáčky, se to kvalitativně vůbec nechytá jak po stránce vyprávění tak formy.
Chudáčky považuji za ucelenější i zábavnější - ale i za audiovizuálně více atraktivní film, což není dáno jen tím fantaskním a barevným světem, nýbrž i tím, jak si tvůrci vyhráli se scénografií. Kinds od Kindness oproti tomu působí poněkud monotónně a jednoduše.
Za takřka 3h času podle mě fakt nestojí, ačkoliv je to furt zajímavější než třeba ezo-detektivka Longlegs nebo lesbické krimi "drama" Love Lies Bleeding.
  • bizarní prvky
  • nesmyslné (buď nedodělané anebo autor ani nic říct nechtěl)
jirikzaboj
jirikzaboj
2 829 bodů
8
Sweet films are made of Yorgos Lanthimos, who am i to disagree? Neboli po Poor Things velkolepý návrat k tvrdé a nekonvenční filmařině, která svojí specifickou divností zkoumá lidské strasti a patálie. Jak daleko je člověk schopen zajít pro krutost skrze moc a jak moc je člověk ochoten pro lásku obětovat své Kinds of Kindness? Zajímavý námět rozprostřen do tří různých příběhů, které pojí docela podobným způsobem zajeté postavy a jejich motivace pro něco, případně někoho žít. Robbie Ryan si to snímá z různých úhlů, Jerskin Fendrix pinká na piano, nynější dvorní herci si nejspíš užívají všechny ty úchylárny a Yorgos zůstává sebou samotným. Svět je naprosto v (ne) pořádku.
JaraSlama
JaraSlama
2 743 bodů
8
**Kinds of Kindness** od Yorgose Lanthimose je film rozdělený do tří povídek, které zkoumají různé formy manipulace a podřízení. Jesse Plemons exceluje v hlavních rolích, kdy jeho postavy podléhají vlivům autorit, ať už jde o šéfa, manželku či náboženského vůdce. Každý příběh nabízí černý humor a absurditu, přičemž Lanthimos zkoumá lidskou touhu po ovládání a podivné morální hry. Film vyniká minimalistickým vizuálním stylem a tísnivou atmosférou, která diváka vtahuje do svého neobvyklého světa, plného perverze a temných lidských motivací.
Marcos22
Marcos22
1 611 bodů
8
Milé laskavosti rozčleněné do tří povídek spojují jednak hlavní postavy (Emma Stone a Jesse Plemons), a druhak téma lidské manipulace, které je v jednotlivých příbězích kombinováno s negativními prvky, s nimiž se ve velkém potýká současná společnost - vydírání, sexuální zneužívání, kanibalismus, náboženský extremismus. To vše je do jednotlivých dějových linek implementováno velmi zdařile a sofistikovaně. Lanthimos nenechá divákovi mozkové závity ani na chvíli vydechnout. 👍 Čtyři hvězdy. (30.06.2024, KVIFF)
Barv666
Barv666
1 525 bodů
9
Lanthimos, jak ho já mám rád, je zpět! Chápu velký úspěch Poor Things, ale pro mě nebyly tím, čím jsem si ho oblíbil - tím byly wtf podivnosti jako The Lobster. S návratem scénáristy Efhtimise Filippoua jsem doufal i v návrat toho, co mám rád - a nebyl jsem zklamán. Zároveň díky hereckému obsazení - se Stone se vyloženě našli, Plemons naprosto skvělý - a atraktivnímu prostředí může fungovat lépe i v trochu mainstreamových vodách. No... snad :D Yorgos se toho totiž nebojí a pere to do diváků naplno - podivné až zvrácené sexuální vztahy, manipulace, kanibalismus, šílenství a smrt v úžasném koktejlu tří bizarních povídek, kde první a třetí jsou naprosto dokonalé, prostřední je sice trochu slabší, ale s jednou natolik šťavnatou scénou, že už za to stála - a nevím jak, ale co bude ve videu jsem trefil předem, neudržel to a rozchechtal se na kino. Díky, Yorgosi, tohle jsem fakt potřeboval!
hroubek
hroubek
192 bodů
6
Zajímavý kousek, který nebude pro každého. Mám rád filmy Yorgose Lanthimose, protože jsou zajímavé a nabízí vždy něco, co mě jako diváka překvapí, znejistí a donutí sledovat film se zatajeným dechem. Předchozí Lanthimosův film mi velmi sedl a přinesl mi úžasný divácký zážitek. A proto jsem se moc těšil na dalšího jeho kousek. A k mému velkému překvapení přišel velmi brzo, ani ne rok po oficiální premiéře Chudáčků. Milé laskavosti jsou velmi zajímavý a autorský film, který si Lanthimos s herci natočili pro sebe, protože je baví spolupracovat a jsou na stejné vlně. Na filmu je hodně znát jak jsou všichni sehraný, a baví je to. Problém je v tom, že to většinu diváku nebude tolik bavit jako poslední dva tři filmy režiséra. Milé laskavosti nejsou divácky moc vděčný film. Dějí se tady věci, které jsou dost divné, bizarní a ne moc laskavé, a už vůbec ne milé. Celý film je takový velký cynický vtip od Lanthimose, kterým nám ukazuje, že si bude točit filmy, co baví a zajímají jeho. Emma Stone si s Lanthimosem sedla a možná se stala jeho múzou, protože teď spolu točí všechny filmy. Tahle spolupráce Stone hodně moc svědčí, jelikož jí Lanthimos dokáže vyburcovat ke skvělým hereckým výkonům a k životním hereckým projevům (Chudáčci). A Stone je i tady parádní a dokáže si ukrást spoustu momentů pro sebe. Jesse Plemons je moc dobrý herec, ale tady je opravdu výborný. Parádně zvládl všechny tři náročné herecké party a ve všech je až znepokojivě výborný. Klobouk dolů. Willem Dafoe je tady hodně dobrý a své role si dost užil. Margaret Qualley nemá tolik prostoru přesto je zde hodně přesvědčivá a skvěle hraje. Film sám osobě je hodně zajímavý a působivý, ale jako celek je zbytečně dlouhý, některé věci mě nebavily a jsou zde momenty, u kterých jsem jen a jen přemýšlel proč. Milé laskavosti jsou dobrý a zajímavý film, ale rozhodně to není film pro každého.
nikoss
nikoss
85 bodů
9
Lanthimos se nepochybně od Chudáčků vrací ke stylu prvotních děl. Tři příběhy spojuje motiv ovládání, manipulace, podřízení autoritám, neschopnost "obětí" projevit svobodnou vůli. Zasazení do širší společenskokritické polohy si každý může (nebo nemusí, nebo nechce) dovodit. Základní motiv je podán v ironickém nadhledu v sérií absurdit, krutostí, zvrhlostí, které ale nejsou tak odtržené od reality, jak by se mohlo zdát. Jak je pro Lanthimose typické, výklad není jednoznačný, natož aby vyslovoval nějaká ideologické řešení či morální soudy. Svoboda interpretace, spolu s celkovým surrealistickým provedením a takovou "divností" , je právě zábavná (alespoň pro mě).